Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
74. ZLATÁ PŘILBA

Cílem Mäki jsou další mítinky. Dokázala jsem si, že nic není nemožné, říká

Mílařka Kristiina Mäki se jako první Češka dostala do finále olympijského běhu na 1500 metrů. Po konci olympijských her teď doufá, že díky tomuto úspěchu dostane příležitost závodit na lepších mítincích. Ráda by se znovu představila na závodech Diamantové ligy, na kterých zatím dostala jen dvě příležitosti a obě pokazila.

zdroj: REUTERS autor: Lucy Nicholson

Překvapivý postup do finále OH, k němuž jí sedm měsíců po porodu pomohl v semifinále český rekord, je pro ni velkou motivací. "Dokázala jsem si, že nic není nemožné. A že když je člověk na správném místě ve správnou chvíli, tak jde všechno. Ale je tam potřeba ještě zamakat, aby člověk zvládl třetí závod, který je docela zásadní," řekla s narážkou na nepovedené finále, ve kterém jí došly síly a skončila třináctá.

Mohla by se jí otevřít cesta na lukrativnější závody. "Myslím, že finále na olympiádě změní trochu tyhle věci. Asi nemám vyloženě vysněný závod, ale byla jsem na dvou diamantovkách a zkonila jsem obě dvě, tak bych asi chtěla nějakou, kde bych odvedla nějaký pěkný výkon," uvažovala.

Před finále si prohlížela tu nejsilnější možnou konkurenci. "Říkala jsem si, že tu zase je o dost míň lidí, kteří se dají předběhnout," usmála se. Nechtěla být poslední. "Myslela jsem si, že ty dvě, možná tři by se daly. Že ty dvě už jsem předběhla a tu třetí skoro. Ale to bych musela být dneska v jiné formě," řekla. V rozběhu porazila Španělku Martu Pérezovou, v semifinále předčila Američanku Cory Ann McGeeovou a až ve finiši prohrála s její krajankou Elinor Purrierovou St. Pierreovou.

Její příběh poměrně čerstvé matky, která si plní olympijský sen, veřejnost zaujal. "Trochu mě překvapilo, kolik lidí najednou sleduje atletiku a nějaké běhy. Ta podpora byla super a byla docela velká," podivovala se. Četla si některé vzkazy i komentáře. Mimo jiné o tom, proč se její finské příjmení nepřechyluje. "Vzkázala bych jim, že se tak nejmenuju. Je to jednoduché," poznamenala.

Její otec je Fin a její olympijský úspěch zaujal v obou zemích. "Dělala jsem rozhovor i do finské televize, a jelikož tam podle mě lidi sledují atletiku víc než v Česku, tak zase všichni volali tátovi a tetě. Takže tam to bylo taky cítit," uvedla běžkyně, na kterou čekal i finsky píšící novinář.

Do Finska pravidelně jezdí na závody a berou ji prakticky jako svou. "Je hezké, že když jsme na nějakém mezinárodním mítinku a běžíme se Sarou (Kuivistovou), tak komentátoři říkají, že běží dvě Finky, akorát jedna reprezentuje jinou zemi. Je to od nich hezké, že na mě nezanevřeli," pochvalovala si.

Sledovala atletky, které se dokázaly vrátit po porodu. "Já jsem vždycky takové ženské hrozně obdivovala a říkala si, jak je to možný, že se vrátí na stejnou úroveň, kde byly. Já moc nemám žádné sportovní vzory, ale tohle jsem měla dost za vzor," řekla. Nyní je jednou z nich. "Nevím, jestli to mají stejně, každý to asi vnímá jinak. Ale mně asi dost pomohlo, že mám nějaké rozptýlení mentální. Že tam není jen atletika, ale je tam něco mnohem většího," svěřila se životní partnerka elitního českého mílaře Filipa Sasínka.

Zdroj
ČTK

Hlavní zprávy

Nejčtenější články