Zlatí čeští medailisté: nečekaný helsinský triumf veslařské posádky
Ve vodních sportech vozili českoslovenští reprezentanti domů olympijské medaile od Her v Berlíně 1936, kde se výrazně prosadili kanoisté. Veslaři si museli na svůj premiérový cenný kov počkat do Helsinek 1952, ovšem hned byl té nejryzejší hodnoty - pro zlato si tehdy dojela čtyřka s kormidelníkem ve složení Karel Mejta, Jiří Havlis, Jan Jindra, Stanislav Lusk a Miroslav Koranda (kormidelník).
Mejta, Havlis, Jindra a Lusk byli Třeboňáci a od roku 1949 začali spolu trénovat na tamním rybníce Svět. Dnes už si těžko někdo dovede představit, v jakých podmínkách se připravovali. Trenažery neexistovaly, a tak tahle skvělá parta trénovala už v pět hodin ráno před odchodem do práce, a pak večer po skončení zaměstnání - v horku, v zimě, vlastně za každého počasí.
Dva měsíce před startem olympiády v Helsinkách ovládli naši reprezentanti olympijskou kvalifikaci a ve stejnou dobu se z jižních Čech přesunuli do veslařského oddílu ATK Praha, kde se jim začal intenzivně věnovat trenér František Barták z Českého veslařského klubu (ČVK) a mimo jiné jim do lodě posadil nového kormidelníka - Miroslava Korandu.
"Vesla, se kterými nikdo nechtěl jezdit, nám půjčilo ČVK. A jezdili jsme za vlastní. To znamená, ani korunu odnikud," vzpomínal Karel Mejta.
Při odjezdu na Hry ve finské metropoli, kam se československá výprava přesouvala letecky, bylo největším problémem dostat do dějiště olympiády loď. "Do té Dakoty ji těžko dostávali. Muselo se vyndat přední sklo u pilota a zpátky ho zase prostrčit," přiblížil Jan Jindra.
Loď pomazaná špekem
Na regatě v části Helsinek zvané Meilahti dokázala parta neznámých mladíků porazit daleko slavnější posádky Švýcarska, USA a Velké Británie a získala zlatou olympijskou medaili. Přispěl k tomu i zajímavý fígl trenéra Bartáka při přípravě lodi. "S kusem papíru jezdil po lodi a za ním se to vždy blýskalo. Pod tím papírem měl totiž špek," vysvětlil Jindra.
"Bezprostředně po závodě jsem měl pocit, že jsme vyhráli, ale že jsme udělali něco slavného, to mě nenapadlo. To dochází všechno až časem," dodal Jindra, dnes již poslední žijící člen legendární čtyřky s kormidelníkem.
