Připravoval jsem se na to většinu svého života, řekl Coe o kandidatuře na šéfa MOV
Sebastian Coe cítí, že se na případnou roli prezidenta Mezinárodního olympijského výboru (MOV) připravoval celý život. Je přesvědčen, že MOV potřebuje modernizaci. Chtěl by se mimo jiné zaměřit na nastavení globálních pravidel pro ženský sport. O svém záměru informoval na tiskové konferenci, během které prezentoval své vize pro volby v roce 2025. Nástupce Thomase Bacha se bude vybírat ze sedmi kandidátů.
Osmašedesátiletý Coe je považován za jednoho z favoritů. Po úspěšné kariéře běžce středních tratí, která mu přinesla dvě olympijská zlata, si od sportu odskočil do britského parlamentu. Pak se do sportovního prostředí vrátil a byl předsedou organizačního výboru OH v Londýně 2012. Od roku 2015 je prezidentem Světové atletiky a dlouhodobě se věnuje sportovnímu marketingu.
Je přesvědčen, že má na řízení MOV dostatek zkušeností. "Připravoval jsem se na to většinu svého života. Pro někoho, kdo v jedenácti letech přišel do atletického klubu, kdo strávil celý život v olympijském hnutí, by svěření této role bylo výjimečnou poctou a velkou chvílí," řekl Coe.
Členem MOV je pouze čtyři roky a neshodne se se současným vedením v postoji k účasti ruských a běloruských sportovců na mezinárodních akcích. Ačkoli MOV doporučil jejich návrat v neutrálních barvách, Světová atletika trvá na jejich vyloučení kvůli ruské agresi na Ukrajině. Navíc Coe čelil od některých členů kritice, že oznámil finanční prémie pro olympijské šampiony v atletice na Hrách v Paříži, aniž to s MOV nejdříve konzultoval.
Modernizace v mnoha ohledech je podle Coea nutností
MOV podle Coea potřebuje modernizaci. "Potřebuje změnu v přístupu ke svým komerčním partnerům a prodeji vysílacích práv, potřebuje posílit vliv sportovců. Rozhodně potřebuje více zapojit mladé lidi, zejména v tom, aby si vybrali sport a udělali si z něj životní styl," měl jasno Coe.
Aktuálně by chtěl řešit zejména účast transgenderových sportovkyň a žen s odlišným sexuálním vývojem (DSD) v ženské kategorii. To je téma, které bylo na letošních OH v Paříži ožehavé zejména kvůli triumfu kontroverzní alžírské boxerky Imán Chalífové, jež byla na loňském MS vyloučena kvůli vysoké hladině testosteronu.
Zatímco Světová atletika už pravidla nastavila, MOV dosud nechává zodpovědnost na jednotlivých mezinárodních federacích. "Myslím, že se ukázalo, že potřebujeme jasná pravidla, a současný rámec se tomu ani neblíží. Pro mě je to bez debat. Když nebudeme chránit tuto kategorii nebo budeme jakýmkoli způsobem na vážkách, tak to pro ženský sport neskončí dobře," prohlásil Coe.
Světová atletika loni v březnu zakázala transgenderovým ženám startovat v elitních ženských soutěžích, pokud prošly mužskou pubertou. U atletek s DSD předepisuje maximální hladinu testosteronu, kterou mohou mít, pokud chtějí závodit v bězích od 400 metrů po jednu míli. V praxi to znamená, že se těchto disciplín nesmějí účastnit bez hormonální léčby pro snížení hladiny testosteronu. Kvůli tomu přestala osmistovku běhat dvojnásobná olympijská vítězka Caster Semenyaová.
