Pojedou Rusové na olympijské hry? MOV vyřkne verdikt

MOV o osudu ruské výpravy kvůli informacím o systematickém dopingu v McLarenově zprávě rozhodoval už před loňskou letní olympiádou v Riu. Tehdy k vyloučení všech Rusů nesáhl a nechal na jednotlivých sportovních federacích, jak se zachovají.

Mezitím ale vyšly najevo manipulace se vzorky přímo na olympijské půdě v Soči, čímž se i podle prezidenta Bacha celá záležitost mnohem více dotýká samotného MOV.

Výkonný výbor bude při rozhodování o sankcích vycházet ze zjištění dvou vyšetřovacích komisí. V minulosti se v médiích objevily spekulace o možné vysoké pokutě ve stovkách milionů dolarů. Tato možnost byla na zářijovém zasedání v Limě zahrnuta do olympijské charty.

Je možná také suspendace Ruského olympijského výboru, přičemž by ruští sportovci mohli závodit pod neutrální vlajkou. Nesměli by používat národní barvy, po případných výhrách by jim nehrála hymna. Byli by na tom stejně jako ruští atleti.

Ruský bojkot nehrozí

Spekulovalo se, že by Rusové pak mohli hry bojkotovat, ale mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to vpředvečer rozhodnutí popřel. "Ne, o tom se neuvažuje," uvedl. "Stavíme se proti porušování práv našich sportovců, jsme proti neopodstatněnému porušování práv. Ale zároveň Rusko zůstává věrné olympijským ideálům, jak řekl prezident Putin. Je to jeho rozhodnutí," dodal.

Nejpřísnějším možným trestem by bylo kompletní vyloučení Rusů z olympijských her, což se za doping ještě nikdy v olympijské historii nestalo. Pokud byla nějaká země vyloučena, bylo to z politických důvodů.

Další rána pro hokej

Proti plošnému vyloučení Rusů vystoupila Mezinárodní hokejová federace (IIHF). Rada IIHF vyslovila jasný názor, aby bylo "čistým" sportovcům umožněno bojovat o olympijské medaile. Pro olympijský hokejový turnaj, na kterém nebudou hokejisté z NHL, by totiž vyloučení Ruska mohlo být další ranou. Na ledové ploše by totiž kromě ruské sborné pravděpodobně nehráli ani hokejisté z KHL.

Objevují se ale také hlasy volající po vyloučení Ruska z olympiády. Patří k nim i česká mistryně světa v biatlonu Gabriela Koukalová, které společně s reprezentačními kolegyněmi po diskvalifikaci stříbrného ruského kvarteta připadla bronzová olympijská medaile ze štafety v Soči.

"Jistě, i sportovci z jiných zemí používají doping a jsou často usvědčeni, ale nikde se ani zdaleka nepodařilo odhalit tak velké systémové podvádění. Respektuji, že někteří máte na věc jiný názor. Ale Rusko se stále neomluvilo, nespolupracuje na zlepšení a vynucuje si vše z pozice síly a vydírání. Proto chci radši olympiádu bez něj," uvedla.

Členkou ruské delegace, která se účastní zasedání v Lausanne, je také dvojnásobná mistryně světa v krasobruslení Jevgenija Medvěděvová. Osmnáctiletá Ruska dva roky neprohrála, a i když si nyní léčí zlomeninu zánártní kůstky, je obrovskou favoritkou na olympijské zlato. Dopingový skandál se zatím ruským krasobruslařům vyhnul. Olympijská šampionka ze Soči Adelina Sotnikovová je jediná, jejíž případ skončil zprošťujícím verdiktem.

Jak se vyvíjela ruská dopingová aféra?

3. listopadu 2014 - Německá televize ARD obvinila ve svém dokumentu Rusko ze systematického dopingu, korupce a vydírání. Autoři upozornili i na následné zakrývání pozitivních testů a neochotu jejich vyšetřování ze strany funkcionářů.

Prosinec 2014 - V souvislosti s obviněním z dopingu odstoupil šéf Ruské atletické federace Valentin Balachničev z funkce pokladníka mezinárodní federace IAAF. Do čela tříčlenné komise, která se měla zabývat dopingem v Rusku, byl jmenován bývalý šéf Světové antidopingové agentury WADA Richard Pound. WADA si v rámci vyšetřování odvezla z Moskvy přes 3000 vzorků.

Únor 2015 - Předseda Ruské atletické federace Valentin Balachničev kvůli sérii dopingových skandálů po téměř čtvrt století ve funkci rezignoval.

Listopad 2015 - Francouzské úřady zahájily vyšetřování bývalého šéfa IAAF Laminea Diacka v souvislosti s korupcí a praním špinavých peněz. WADA kvůli podezření ze systematického dopingu ruských atletů odebrala akreditaci moskevské laboratoři. Mezinárodní olympijský výbor vyzval IAAF, aby začala disciplinární řízení s ruskými atlety obviněnými z dopingu.

13. listopadu 2015 - IAAF na návrh WADA pozastavila členství ruskému svazu, což znamenalo zákaz startu v mezinárodních soutěžích. WADA následně suspendovala ruskou antidopingovou agenturu RUSADA, jejíž fungování označila za nevyhovující.

Červen 2016 - WADA zveřejnila, že za půl roku byli ruští sportovci ve více než 50 případech přistiženi při dopingu, ještě víc se jich kontrolám vyhnulo. S tím jim měla pomáhat i ruská tajná služba a další státní složky.

25. června 2016 - Ruští atleti se proti rozhodnutí IAAF hromadně odvolali k mezinárodní arbitráži CAS.

21. července 2016 - CAS zamítl odvolání ruských atletů proti trestu od IAAF.

24. července 2016 - MOV nevyloučil Rusko z OH v Riu de Janeiro. Rozhodnutí o účasti sportovců na olympiádě ponechal na federacích jednotlivých sportů. Rusové nesměli nominovat žádného sportovce, který v minulosti dostal trest za doping. Z původní ruské nominace vypadlo kvůli dopingovému skandálu celkem 116 olympioniků, někteří však později uspěli s odvoláním k CAS.

7. srpna 2016 - Mezinárodní paralympijský výbor (IPC) kvůli státem organizovanému dopingu vyloučil celou ruskou výpravu z paralympijských her v Riu de Janeiro.

24. října 2016 - Náměstek ministra sportu Jurij Nagornych, jedna z hlavních postav obřího dopingového skandálu, byl propuštěn. Již dříve ve funkci ministra sportu skončil Vitalij Mutko, ten však byl povýšen do funkce místopředsedy vlády pro sport, turistiku a výchovu mládeže.

3. listopadu 2016 - Ruský parlament schválil zákon, který zavádí nové tresty za doping včetně vězení pro trenéry a sportovní funkcionáře navádějící sportovce k užívání zakázaných preparátů. Zavedení moderního antidopingového systému později schválil i ruský prezident Vladimir Putin, který nicméně dopingový skandál odmítl s tím, že jej považuje za součást protiruské kampaně.

7. prosince 2016 - MOV prodloužil předběžná opatření vůči Rusku.

9. prosince 2016 - WADA zveřejnila druhou část zprávy o dopingových praktikách v Rusku. Vyplývá z ní, že mezi roky 2011 a 2015 profitovalo ze systematického dopingu více než tisíc ruských sportovců. MOV v reakci na to oznámil, že nechá znovu otestovat všechny ruské vzorky z OH v Londýně i v Soči. Zpětné testování vzorků zatím vedlo k diskvalifikaci 27 ruských sportovců z her v Pekingu 2008 a Londýně 2012.

13. prosince 2016 - Kvůli rozsáhlému dopingovému skandálu v ruském sportu přišlo Soči o pořadatelství únorového mistrovství světa v jízdě na bobech a skeletonu. Později potkal stejný osud i Světový pohár a juniorský světový šampionát v biatlonu, SP v rychlobruslení i finále SP v běhu na lyžích.

28. prosince 2016 - Rusko poprvé přiznalo, že v zemi existoval státem řízený dopingový program. Uvedla to ředitelka národní antidopingové agentury Anna Anceliovičová.

1. listopadu 2017 - MOV kvůli dopingové kauze v Soči potrestal doživotním zákazem startů na OH běžce na lyžích Alexandra Legkova a Jevgenije Bělova a zároveň diskvalifikoval oba závodníky ze všech olympijských soutěží. Legkov vyhrál závod na 50 km a pomohl ruské štafetě ke stříbru. Oba se stali prvními ruskými sportovci, kteří byli od MOV kvůli dopingu a manipulaci se vzorky na hrách v Soči potrestáni.

16. listopadu 2017 - WADA rozhodla, že ruské antidopingové agentuře (RUSADA) zatím nevrátí akreditaci pro provádění testů.

27. listopadu 2017 - Po diskvalifikaci dvou ruských biatlonistek kvůli dopingu připadl bronz ze štafety na OH v Soči českému kvartetu.

1. prosince 2017 - MOV kvůli dopingu na OH v Soči diskvalifikoval další ruské sportovce, celkem jich kvůli systematickému a státem řízenému dopingu a manipulaci se vzorky potrestal 25.