Tady nebudu mít z jízdy nikdy dobrý pocit. Čekání v cíli bylo hrozné, řekla zlatá Vlhová

"Ještě že mám svůj tým. Stále mi připomínali, že jsem nejlepší, že jsem skutečně silná. Věřila jsem si, ale samozřejmě, když jsem byla po prvním kole osmá, tak mi šlo sebevědomí dolů. Mám však v týmu úžasné lidi, kteří mi dodávali sebedůvěru a sílu. Do druhého kola jsem šla s tím, že do toho dám všechno, a nakonec se to vyplatilo," řekla Vlhová server Šport.sk.

V prvním kole loňská vítězka Světového poháru ztratila 72 setin sekundy na nejrychlejší Lenu Dürrovou z Německa a nebyla spokojená se svou technikou. "Nejela jsem úplně ideálně, takže jsem se na kameře podívala, kde jsem udělala chyby, a snažila jsem se to zlepšit. Upřímně, tady asi nebudu mít dobrý pocit z jízdy nikdy, protože sníh je tu strašně agresivní. Takže jsem neřešila svůj pocit, ale čekala jsem, zda se budu posouvat. Vyšlo to a radujeme se," řekla šestadvacetiletá Vlhová.

V cíli druhé jízdy rodačka z Liptovského Mikuláše vedla, ale po ní startovalo ještě sedm soupeřek, které měly v prvním kole lepší čas. "Ta doba, kdy jsem čekala, byla hrozná. Člověk neví, jestli mu to vyjde na medaili. Když jsem byla minimálně třetí, už to bylo s klidem, ale stále jsem věřila, že získám tu zlatou," řekla úřadující vicemistryně světa ve slalomu.

Ke zlatu Vlhové pomohl mimo jiné výpadek vítězky obřího slalomu Sary Hectorové. Švédka měla lepší mezičasy než Slovenka, a kdyby dojela do cíle, pravděpodobně by byla první. Jízdu ale nedokončila. "Měla jsem štěstí, protože Sara jela velmi dobře a potom chytla 'špicara'. Pokud ve sportu máte dosáhnout něčeho velkého, potřebujete i trochu štěstí," řekla.

Favoritkou na medaili byla Vlhová už v obřím slalomu, v němž se stala v roce 2019 mistryní světa, ale obsadila až čtrnácté místo. Z pondělního neúspěchu se oklepala velmi rychle. "To mi šlo lehce, to bylo to nejmenší. Soustředila jsem se už na slalom. Hned po druhém kole 'obřáku' jsem to tak nějak akceptovala, že už to nezměním, a neměla jsem takové nervy. Ano, jsem trochu nervák, ale tentokrát jsem byla klidná a hodila jsem to za hlavu," řekla Vlhová.

Před olympijskou sezonou změnila trenéra. Itala Livia Magoniho, pod jehož vedením získala loni na závěr pětileté spolupráce velký křišťálový glóbus, vystřídal Mauro Pini. A hvězdného švýcarského kouče si nemůže vynachválit.

"Mauro mi dal něco úžasného, protože mi dal úsměv a vrátil mi vášeň pro lyžování. Nyní, i když jsem unavená, jsem šťastná, že jsem zase na sněhu, a hodně se v týmu zasmějeme. Dal mi to, že každý den a každou minutu si musíte užít a bavit se. To mi v posledních letech chybělo," řekla zahraničním médiím první slovenská olympijská medailistka ve sjezdovém lyžování.