Záda Vítkové jsou v pořádku, pažba zbraně je ale na tři kusy
Veronika Vítková po trati prvního úseku smíšené štafety letěla a předávala na čtvrtém místě. Vzápětí to přišlo. Vrazila do ní Američanka a bronzová medailistka ze sprintu při pádu rozbila pažbu zbraně na tři kusy. Trenéři věří, že do ženské štafety, která se jede ve čtvrtek, bude malorážka v pořádku.
Poté, co vyslala do závodu Markétu Davidovou, přišlápla Vítkové Američanka Susan Dunkleeová lyži. "Spadla jsem. Bylo to v nulové rychlosti, takže mně nic není, ale zbraň to odnesla dost," řekla. V ruce držela jeden menší kus a další dva jí visely na zádech.
Vlastní náhradní zbraň nemá a po svém úseku nevěděla, co bude dělat. A měla pocit, že se na ni lepí smůla. "Přijde mi, že to tak je," přikývla Vítková, která si v závodě s hromadným startem nevšimla spadlého terče a běžela trestné kolo navíc.
K tomu nutno přičíst drobnou potíž, kterou si Vítková před "masákem" způsobila při tréninku. Trápila ji bolest zad, která jí vadila při zaujetí polohy vleže i při běhu. Tohle je už zapomenuto. "Záda už jsou v pořádku, jelo se mi výborně," hlásila v cíli.
Trenéři českou jedničku uklidňovali, protože si věřili, že pažbu zbraně slepí. "Ne, nevěřím, vím to. Na štafetu bude připravená. My to zvládneme," řekl rozhodně šéftrenér Ondřej Rybář a jeden z asistentů Aleš Ligaun rychle doplnil: "Za deset hodin je tady."
Vrchní lepič přítelem na telefonu
Není to poprvé, že mají biatlonisté rozbitou pažbu. Předloni na Světovém poháru v Novém Městě na Moravě se něco podobného stalo Ondřeji Moravcovi a za pár dnů už ji měl jako novou. "Zlatý český ručičky, zvládnou věci maličký. Vrchní lepič Pepča je v Česku, ale bude přítelem na telefonu," zmínil kouč žen Zdeněk Vítek Rybářova švagra Josefa Šenberka, který má v Budíkově na Českodubsku truhlářskou dílnu.