Světový rekordman Duplantis obhájil zlato. Habarta nedokončil rozběh steeplu, nedařilo se ani českým běžcům
Švédský tyčkařský fenomén znovu neměl konkurenci. Armand Duplantis obhájil olympijské zlato, navíc předvedl nový olympijský rekord a navrch přidal i rekord světový. Český atlet Tomáš Habarta kvůli zraněnému kolenu nedokončil rozběh na 3000 metrů překážek a rozšířil listinu zklamaných tuzemských reprezentantů. Na ni se zařadili také běžci na 200 metrů, z českého tria Eduard Kubelík, Ondřej Macík a Tomáš Němejc nepostoupil z rozběhů žádný a musí do oprav.
Rozhodnout o medailích se v tyči začalo na 595 centimetrech. Duplantise si do té doby diváci moc neužili. Fenomenální Švéd šetřil silami a předvedl jim jen dva čisté skoky. Krok s ním udržel jen Američan Sam Kendricks, mistr světa z roku 2019. Opakoval se tak jejich souboj z Dauhá, který Američan vyhrál jen lepšímu zápisu, když oba díky tehdy překonali 597 cm.
V Paříži si to rozdali na šest metrů a uspěl jen Duplantis. V závěru večera si nechal dát laťku na 625 cm, tedy o centimetr víc než při dubnovém mítinku v čínském Sia-menu. A na třetí pokus ji překonal. Je to jeho už devátý světový rekord.
Plánovaný program na Sta de France už skončil a diváci sledovali jen jediného muže dávno. Duplantis nejprve překonal 610 cm, což zahrnuje nový olympijský rekord, a pak si nechal dát laťku na 625, tedy o centimetr víc než při dubnovém mítinku v čínském Sia-menu. Na třetí pokus se přes ni přenesl, světový rekord zlepšil už podeváté.
Jednadvacetiletý Habarta letos dvakrát zlepšil český rekord, který se předtím 52 let nezměnil, ale jeho první konfrontace se světovou špičkou netrvala ani minutu. Český steeplař nastoupil se zabandážovaným kolenem, od prvních metrů bylo zřejmé, že má problémy, a odstoupil zhruba po 200 metrech.
Po závodě řekl, že ho koleno začalo bolet náhle po pátečním tréninku v dějinách Her. "Bylo to den ode dne jenom horší. Ten závod to nezvládlo," uvedl Habarta. Předčasný konec své olympijské premiéry obrečel. "Šli jsme do toho, že ten závod chci doběhnout. Nikdo nechce jít do závodu s tím, že to vzdá, že to nejde. Ale stalo se," dodal steeplař, který měl koleno zraněné už v prosinci. Od té doby až do Paříže mu ale nedělalo problémy.
Sufján El Bakkali z Maroka, který se chystá na zopakování tokijského zlata, svůj rozběh snadno vyhrál. Stejně si vedle Lamecha Girma z Etiopie, který před rokem na stejném stadionu vytvořil světový rekord.
České trio zařadilo letošní výsledky až na samý konec v seznamu 38 sprinterů na 200 metrů. A když se ke svým maximům Češi ani nepřiblížili, nebylo divu, že ve svých rozbězích dobíhali poslední. Relativně nejrychlejší byl Tomáš Němejc s časem 21,03, což bylo o půl sekundy víc než v červnovém mistrovství Evropy v Římě. Ondřej Macík byl o setinu pomalejší a Eduard Kubelík zapsal 21,14, tak daleko za výkon z ostravské haly.
Pod dvacet sekund se dostali jen dva Američané Kenneth Bednarek a Erriyon Knighton, vítěz stovky Noah Lyles zjevně neběžel naplno. Naopak nikdo z Jamajčanů přímo postup nevybojoval. A v šesti dvoustovky žen to bylo podobné. Karibský ostrov, který dlouho vládl světovému sprintu, nebude mít ve finále zastoupení. Američanka Gabrielle Thomasová potvrdila roli tabulkové jedničky před vítězkou stovky Julien Alfredovou ze Svaté Lucie.
Dramatická dohra na pětce
O tempo na 5000 metrů se stará světová rekordmanka Gudaf Tsegayová z Etiopie, ale v závěru se přes to přehnala většina soupeřek a skončila až devátá. Chebetová ve finiši porazila krajanku Faith Kipyegonovou v čase 14:28,56 a překazila jí hned první krok k plánovanému zlatému double v kombinaci s patnáctistovkou.
Kipyegonová byla původně v cíli diskvalifikována za strkanici s Tsegayovou. Nakonec však po odvolání stříbrnou příčku před obhájkyně zlata Sifan Hassanovou z Nizozemska, která v Paříži poběží i dvojnásobnou trať a maraton, ubránila. Čtvrtým místem překvapila Italka Nadia Battoclettiová, která si zlepšila osobní rekord o víc než tři sekundy.
V disku kralovala Allmanová
Allmanová se při prvním pokusu neudržela v kruhu, ale pak už házela dál než všechna soupeře. Jako jediná z finalistů měla letos na konci sedmdesátimetrové tělo. Yaime Pérezová z Kuby, která letos pokusem přes 73 metrů zapsala nejdelší hod od roku 1989, do Paříže nedorazila.
"Jsem v sedmém nebi. Nedovolila jsem si tomu uvěřit, dokud nebylo hotovo. To vědomí, že jde do olympijského finále a člověk má teď prodat to, co do toho čtyři roky, ne jen jeden, vkládal... Chvíli mi trvalo, než jsem se našla, ale trenér mi (po prvním pokusu) pomohl, když mě nabádal, abych se uklidnila a myslela na to, na co mám," řekla Allmanová.
Dramatický boj o stříbro pro sebe se rozhodl jen díky lepšímu druhému pokusu Číňanka Feng Pin, mistryně světa z roku 2022. Ten nejdelší 67,51 měla přesně stejný jako Chorvatka Sandra Elkasevičová, která pod dívčím jménem Perkovičová vyhrála v Londýně i v Riu de Janeiro. V červnu se připomněla triumfem na mistrovství Evropy, v pařížském finále si vylepšila letošní maximum, ale stačilo to jen na bronz. Domácí veteránka Mélina Robertová-Michonová při startu na sedmé olympiádě skončila ve finále poslední, přesto ji diváci odměnili velkým potleskem.
Hodgkinsonová letos neprohrála ani jeden závod a nepokazila si to ani v olympijském finále, které zvládla za 1:56,72. V závodě šla brzy do čela a odrazila útok mistryně světa Mary Moraaové z Keni, která ji porazila v Budapešti. Keňanku před cílem předběhla ještě Tsige Dugumaová z Etiopie.
"Tak moc jsem o tom snila, že jsem to vlastně ještě nevstřebala. Minulý rok jsem opravdu tvrdě dřela a myslím, že všichni mohli vidět, jako moc to pro mě znamená, když jsem splnila cíl. Diváci byli naprosto neuvěřitelní, cítila jsem se, jako by to byla moje domácí olympiáda," řekla Hodgkinsonová při rozhovorech s novináři, kam dorazila se zlatou plastovou korunkou na hlavě "Věřila jsem si, cítila jsem, že mě Mary zezadu útočí, ale zůstala jsem v klidu," popsala finiš.
