Za pár dní mu bude čtyřicet, během šestnácti let absolvoval čtvrté olympijské hry. Sáňkař Ondřej Hyman se snaží inspirovat mladé a přilákat je k u nás spíše menšinovému sportu. Čím vábit? Adrenalinem, rychlostí i skutečností, že tvrdou pílí se dá probojovat i na vysněné Hry.
Milán Cortina 2026
Adrenalin, rychlost i pracovitost. Sáňkář Hyman chce inspirovat své následovníky
V ledovém korytu v Cortině d‘Ampezzo absolvoval tři jízdy, z 22. místa se do finále nedostal. Leč nelitoval. Svůj velký cíl poté, co po Hrách v Pchjončchangu se závoděním na sedm let přestal, splnil.
„Vrátit se zpátky po tolika letech bylo dost náročné. Ani jsem nevěděl, jak to budu zvládat,“ poznamenal v rozhovoru s Gabrielou Soukalovou, se kterou prožili olympijskou premiéru v roce 2010 ve Vancouveru.
Od té doby už zažil mnohé a může srovnávat. Rozhovor probíhal před branami olympijské vesnice nedaleko Cortiny d’Ampezzo, uprostřed lesů, ve stínu alpských vrcholů.
„Zatím nejlepší vesnice byla ve Vancouveru. Hlavně to byla velká vesnice, bylo nás více sportovců dohromady. Tady je to komornější, ale zase je tu příroda a okolí je strašně krásné,“ zasnil se.
Nahrávám video
Poslední jízda sáňkaře Ondřeje Hymana
Jinak se ovšem témata stáčela více k ryzí pracovitosti a cílevědomosti. Své zkušenosti chce předávat dalším. „Doufám, že jsem dal inspiraci mladým sáňkařům, aby na sobě pracovali, aby věděli, že se můžou taky probojovat na olympijské hry,“ podtrhl.
Kde hledat recept jak na to? Kdyby si nechal poradit svým mladším já, preferoval by uvážlivost. „Být víc v klidu, dívat se na závody víc s rozumem a netlačit se tak dopředu, být uvolněný a být sám sebou. A ten výsledek pak přijde,“ nastínil.
Cesty nejen ledovým korytem bývají křivolaké. Na další vrchol své bohaté kariéry se připravoval se slovenským týmem. „Všechny závody i tréninkové kempy jsme odjeli společně, za to bych jim chtěl poděkovat. Česko a Slovensko jsou menší státy a taková vzájemná podpora je ve prospěch obou zemí,“ zdůraznil Hyman.
Srdcovka Smržovka
S bratrem Jakubem a dalšími nadšenci se stará o jedinou sáňkařskou dráhu v Česku. „Je to náročné, protože jsme dráhu přebírali v hrozném stavu. Posunuli jsme to, dali jsme novou elektroinstalaci, opravujeme mantinely, aby to bylo sjízdné, i tu betonovou konstrukci, aby to nějaký ten rok vydržela,“ vyjmenovával český reprezentant.
Taková je praktická cesta k tomu přilákat mladé lidi k tomuto zimnímu sportu. „Doufám, že to tuhle sezonu nebo v létě dotáhneme k žákovskému startu, aby to bylo bezpečně sjízdné. Aby k nám na dráhu mohli vyrazit trénovat další zahraniční týmy s dětmi: z Rakouska, Německa, Polska nebo ze Slovenska,“ doplnil.
Kruh by se měl uzavřít opět pod pěti kruhy. Cílem je vychovat generaci, která by byla konkurenceschopná směrem k olympijským hrám v roce 1934 v Salt Lake City.