Euroamerický souboj. O pořádání OH 2024 bude usilovat pět měst

Do poslední chvíle kandidaturu zvažovalo Toronto. V úterý odpoledne ale jeho zástupci oznámili, že ji nepodají. Starosta Toronta John Tory nicméně prohlásil, že kanadské město bude jednou skvělým místem pro olympiádu, tentokrát ale ještě ne. Stejně se nakonec rozhodl i další potenciální uchazeč Baku. Ázerbájdžánská metropole, která letos hostila premiérové Evropské hry, přihlášku znovu zváží pro rok 2028.

Po zklamání z kampaně před volbou pořadatele ZOH 2022, během níž kvůli finančním nákladům a odporu veřejnosti odstoupilo několik kandidátů a členové MOV nakonec vybírali jen mezi Almaty a Pekingem, věří předseda MOV Thomas Bach ve vyrovnaný souboj. Pomoci k tomu má i úprava pravidel "Agenda 2020", díky níž je podání kandidatury jednodušší a uspořádání her levnější a lukrativnější.

Hostitele her pro rok 2024 zvolí v září 2017 na zasedání MOV v Limě. Výbor tentokrát na rozdíl od dosavadní praxe nezúží před volbami počet kandidátů, o právo uspořádat největší sportovní svátek světa budou až do konce bojovat všichni přihlášení uchazeči.

Příští hry se uskuteční v roce 2016 v Riu de Janeiro a o čtyři roky později se sportovní svět sejde v Tokiu. Vzhledem k rotaci kontinentů při udělování pořadatelství tak Jižní Amerika i Asie byly pro rok 2024 předem ze hry. Afrika na své první hry stále teprve čeká, kandidaturu chystalo marocké město Casablanca, ale nakonec ji nepodalo.

Potřetí Paříž?

Paříž by chtěla hry pořádat už potřetí a vyrovnat se tak Londýnu. Francouzi tvrdí, že většinu sportovišť už mají připravenou teď, a myšlenku uspořádat hry podporují více než tři čtvrtiny obyvatel hlavního města. Paříž v novodobé historii při volbách třikrát neuspěla. V roce 1992 prohrála s Barcelonou a při dvou posledních pokusech ji porazily Peking a Londýn. Naposledy to bylo o pouhé čtyři hlasy a bylo to velké překvapení, protože Paříž byla výrazným favoritem.

Americký favorit Los Angeles

Také v Los Angeles hry už dvakrát byly, ale kalifornské velkoměsto o ně nemuselo nijak bojovat. V letech 1932 a 1984 bylo jediným kandidátem. Američané při předchozích volbách sázeli na New York a Chicago, ale neuspěli. Do nadcházející volby měl jít Boston, ale vzhledem k malé domácí podpoře to vzdal. Naopak v Los Angeles se na hry těší 80 procent obyvatel.

Řím táhne bývalý šéf Ferrari

Řím hostil hry v roce 1960, v roce 2004 prohrál v posledním kole s Aténami. Od té doby se o olympijský oheň neucházel. Teď to ale Italové myslí vážně a dokonce už mají šéfa organizačního výboru. Luca di Montezomolo, bývalý prezident automobilky Ferrari, má bohaté zkušenosti jako hlavní manažer fotbalového MS v roce 1990. Italové už také prozradili, že chtějí mít hry co nejvíc ve městě - medaile by se udělovaly v Koloseu, lukostřelci by soutěžili na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu přímo pod okny papeže.

Budapešť proti kandidátskému gigantismu

Budapešť by mohla být po Moskvě teprve druhým východoevropským pořadatelem letních her. Maďarské hlavní město podalo první přihlášku ještě v dobách Rakouska-Uherska na hry v roce 1916, pak si to ještě čtyřikrát zopakovalo, ale teď se hlásí poprvé od roku 1960. Šanci mu dává všeobecné tažení proti gigantismu her, Maďaři navrhují rozpočet ve výši 2,5 miliardy eur (68 miliard korun), což je méně než polovina částek, s nimiž kalkulují jejich konkurenti.

Hamburk s otazníkem

Také pro Hamburk by olympijské hry byly premiérou. Než mohl vstoupit do mezinárodní soutěže, musel porazit silného domácího soupeře - Berlín. Ale ani teď není jisté, jak daleko s kandidaturou dojde. V listopadu se totiž bude o možnosti pořádat hry rozhodovat v referendu a příklad Mnichova, jehož obyvatelé před dvěma lety odmítli zimní hry pro rok 2022, varuje. Podle průzkumů veřejného mínění mají stoupenci her jen mírnou převahu.