V Kazani to dlouho vypadalo na průšvih, přiznal vítězný pilot Šonka

Jak jste váš triumf oslavili?
"Snažili jsme se. Po každém závodě je vždycky velká after party, ale to je strašně moc hluku a příliš lidí na jednom místě. Takže to s týmem ani nemám možnost pořádně probrat. Probereme to později ještě u piva. Ale po tom závodě jsem tak unavenej, že si dám jedno pivo a usínám. Takže oslava proběhla velice poklidně."

S čím byste srovnal takovou únavu po závodě?
"Je to taková specifická psychická únava. Po týdnu v zápřahu, kdy je můj program na minuty naplánovaný a nemám čas si odpočinout. Celý den trávíte na letišti a po závodě se to nasčítá. Je to jednak únava fyzická a jednak taková ta unavená hlava. Já to znám už z letecké akrobacie, tam mozek dostává zabrat a zvládnete tři lety za den – a večer nedokážete udělat nic než vypsat papíry k letadlu a jít si lehnout."

Jak se závodilo v Kazani?
"Kazaň je hrozně hezké město. Pěkné jezero, ten jejich Kreml, spousta kostelů, náboženství tu žijí spolu v pohodě, takže je to tady taková nezvyklá kombinace i kulturní a lidi jsou fajn. Je vidět, že se tu do sportu investovalo hodně peněz. My nemáme moc času si to prohlédnout vzhledem k nabitému programu, ale je to příjemné místo. A z leteckého hlediska bylo počasí krásné. Před závodem při tréninku a kvalifikaci trochu foukalo, ale při závodě už bylo téměř bezvětří. Startuje se tam ze závodního okruhu pro auta, který je vybudovaný z bývalého lomu za městem, a přistáváme nad cílovou rovinkou, takže i z pilotního hlediska je to zajímavé."

Vyhrál jste poslední dva závody Red Bull Air Race, jste ve formě, všechno šlape, máte ještě co zlepšovat?
"Zlepšovat je pořád co. Den před závodem jsem měl v kvalifikaci až dvanáctý čas. Vypadalo to na velký průšvih. Museli jsme přijít na to, co děláme špatně. V Kazani byla trať hodně zajímavá a náročná, pořád velké přetížení a zároveň hodně citlivá na práci s energií toho letadla. Když člověk letadlo příliš agresivním manévrem zpomalil, tak se ta ztráta pak už násobila každým rovnějším úsekem. Takže to vypadalo, že to bude všechno špatně. Tak jsme projeli každý metr trati, abychom zjistili, co je špatně, jen podle videí a dat z letadla jsme postavili plán pro závodní den. Už nebylo kdy ho vyzkoušet. Byl to risk, který měl fungovat a vyšel. Už po prvním letu jsem věděl, že je to přesně ono. Byl jsem nejrychlejší ve všech třech letech."

Jste druhý. Loni jste sahal do posledního závodu po titulu, nakonec to nevyšlo. Teď jste znovu blízko, jaké to je, když to máte v hlavě?
"Je to náročné na psychiku. Kdybych na to pořád myslel, tak se asi zhroutím. Snažím se na to nemyslet. Ovšem čím víc se blíží konec sezony, tak to jde hůř a hůř. Je to zkouška psychické odolnosti. Tenhle sport je minimálně z poloviny o hlavě. Máte všechno natrénované, děláte to podvědomě, ale když jste nervózní, tak ruce a nohy dělají všechny ty pohyby o milimetry jinak, než mají, a je to všechno špatně. Něco jiného je létat někde na konci pořadí, jako když jsme začínali a šlo nám jen o jeden výsledek v závodě. Když teď přibyla možnost zisku titulu mistra světa, tak je to zápřah velikej."

Teď vás čekají ještě tři závody, jeden v Rakousku a dva v Americe, jsou tratě všechny stejné, nebo se vám někde závodí líp a někde hůř?
"Ne, každá ta trať je úplně jiná, je to dané místem, kde se závodí. Omezené je to velikostí prostoru, kde budou diváci, aby byli v bezpečné vzdálenosti. Podle toho se tratě staví, každá je jiná a něčím jiným zajímavá. V Indianapolis je to stejné jako loni, je to na okruhu, kde se jezdí slavný závod na 500 mil. V Dallasu už jsme lítali, ale teď tam bude nová trať, taky na závodišti pro NASCAR. A v Rakousku jsme ještě nikdy nebyli, takže to bude taky úplně nová trať. Ale už jsme ji dostali, dáme ji do simulátoru a začneme ji trénovat."

Takže už jste začal přípravu?
"Máme to trochu složitější v tom, že v Jindřichově Hradci začíná mistrovství Evropy v akrobacii, takže to budu muset nějak kombinovat. Na přípravu nebylo tolik času, ale chci závodit. Mám tam jiné letadlo."

Co je všechno pro vás spojeno s případným ziskem titulu mistra světa?
"Nemám se sponzory podepsáno nic o tom, že bych dostal nějaké price money za zisk titulu. Někdo to tak třeba má, já to nedokázal. Takže je to čistě moje sportovní ješitnost a touha být nejlepší. Ale na druhou stranu, pokud jste úspěšní, tak mnohem snáz seženete sponzory, než když o vás nikdo neví, jako v každém sportu."

Jaké jsou mezi vámi a největšími soupeři vztahy, když se blíží vrchol šampionátu?
"Třeba zatím vedoucí muž průběžného pořadí Američan Goulian je fajn člověk. Jsme kamarádi. Kdykoliv s ním zajdu na pivo, ale ta řevnivost tu samozřejmě je, nedarujeme si nic. Hecujeme se, rýpnem do sebe, ale v dobrém. Je to i tím, že závodíme s časem, ne jeden proti druhému, nevrážíme do sebe třeba autem, takže je snazší být kamarádi."