Z úvodních velkých úspěchů mám strach, jelikož značí bezhlavou jízdu, řekl Kalina
Start letošního ročníku Rallye Dakar přinesl českým barvám velké dílčí úspěchy. Ať už to bylo druhé etapové místo Aleše Lopraise mezi kamiony, nebo třetí pozice Martina Prokopa v kategorii automobilů, což neuniklo ani Josefu Kalinovi. Legendární navigátor má ze sukcesů svých následovníků radost, ale zároveň upozorňuje, že mohou někdy značit riskantní a bezhlavou jízdu. "Vždycky mám strach z prvotních velkých výsledků," přiznal.
Jakmile padlo jméno Josef Kalina mezi českými závodníky v cíli první etapy Dakaru, okamžitě začaly na kameru i mimo ni létat vzduchem komplimenty, pozdravy a také vtipné historky, které s legendou slavného podniku jezdci mají.
Nyní jednasedmdesátiletý navigátor, který se Dakaru účastnil hned sedmadvacetkrát a čtyřikrát si domů jako člen posádky Tatry Karla Lopraise odvezl domů zlatého beduína za triumf mezi kamiony, sice v Saúdské Arábii chybí, což ale neznamená, že by závod nesledoval. Naopak. Své následovníky má pod drobnohledem.
Neunikl mu tak ani povedený vstup českých barev do letošního ročníku a dílčí úspěchy. Směrem k nim je ovšem opatrný. "Vždycky mám strach z prvotních velkých výsledků, protože to znamená, že kluci jedou bezhlavě," přiznává muž, jenž v současnosti spolupracuje s týmem Buggyra.
V tomto směru nachází v českém táboře ale jednoho jezdce, o kterého obavy rozhodně nemá. Martin Macík se blýskl dobrým výkonem už v prologu a následně v obou úvodních etapách zapsal pátou příčku, díky čemuž je v průběžném pořadí čtvrtý s mankem čtyřiadvaceti minut na vedoucí Kamaz.
"Martinův výsledek se mi líbí, protože dle mého ví, co dělá. Nejde do nějakých divokých záležitostí, ale pořád si drží kontakt se špičkou. Je hodně vyježděný, má dobré auto a je schopný s Rusy a Bělorusy držet rychlost. Páté místo je zatím ideál," pochválil řidiče kamionu Iveco Kalina.
Důležitý faktor Macíkových kvalitních výkonů vidí muž, který na Dakaru začínal už v osmdesátých letech, také v kvalitních týmových parťácích, zejména pak ve svém následovníkovi, co se navigování týče, Františku Tomáškovi.
"Má stejně kvalitní schopnosti jako Macík. Jejich výhoda je, že jsou navíc odmalička kamarádi. Mají k sobě klukovsko-kamarádský vztah a dokáží si říct některé věci na rovinu, ale není to nikdy konfliktní. Fanda je tam skvělý," vyzdvihl Tomáška.
Role navigátora se změnila. Na Dakar bych se ještě rád podíval
Kalina, jenž byl na Dakaru členem hned několika posádek, vidí, že se role navigátora na Dakaru razantně změnila. Zatímco v jeho dobách měli v kabině muži s itinerářem dominantní slovo, nyní už jsou spíše rádcové a často terčem kritiky.
"Teoreticky by kapitánem měl být právě navigátor, protože říká, kudy se má jet, měl by doporučovat styl jízdy i rychlost, jelikož dopředu ví, jaký terén bude. Jak se soutěž ale zrychluje, proměnila se jeho pozice v poradenství. Dokonce se mi přestává líbit fakt, že dřív v dakarském pravěku mohl závod navigátor vyhrát, což teď už nejde. Nyní jen pomáhá a vyhrává pilot. Když je úspěch, je slavný pilot, když neúspěch, je pitomec navigátor," štve ho.
Na Dakar by se ale rád ještě někdy podíval, i když by muselo jít o nějakou racionální činnost. Jen se v bivaku potloukat a čekat, až mu někteří jezdci budou vyprávět vtipy či zážitky z jízdy, by ho nebavilo.
Dokonce přiznává, že by se nebránil ani návratu mezi závodní posádky. Zamlouvala by se mu nově vzniklá třída klasik, která se nejede na rychlost, ale jako jízda pravidelnosti.
"V rámci takové soutěže bych se rád zúčastnil. Je to milá záležitost. Určitě bych se tam potkal se spoustou starých jezdců, které jsem léta neviděl. Viděl bych auta, s kterými jsme se tam kdysi tahali. Sympatické," popsal s tím, že by ho ale lákalo jet v kabině některého dobře známého kamionu.
Vyzdvihl třeba slavnou Pumu od Tatry, v níž slavný závod absolvoval. "Ten bílý hrbáč by byl ideální. Kdyby se trochu pošroubovala a udělal motor, tak by to auto mohlo jezdit v hlavní soutěži," myslí si.
V kategorii klasik české barvy v současnosti hájí duo bývalých motorkářů, řidič Ondřej Klymčiw a navigátor Petr Vlček, kteří na Dakar poprvé v historii do závodu přihlásili auto značky Škoda, když jedou se speciálem 130 LR. "Ondra se vždy vyznačoval divokými nápady a tento je nejdivočejší," řekl Kalina s úsměvem a opět se vrátil k roli navigátora, která je dle něj v této kategorii extrémně důležitá, jelikož jde o pravidelnost, ne rychlost.
"Je to více o navigátorovi. Mají určitě také navigátorské obtíže a připravili jim tam věci, aby si užili bloudění. Navigátor musí hlídat časový režim, aby jeli tzv. pravidelně. Navíc dnes jsou auta napěchovaná hlídacími škatulkami, takže není možné jet chvíli pomalu a pak překračovat povolenou rychlost na silnici. To navigátor musí vše pohlídat," řekl.
Klymčiw s Vlčkem jsou po druhé etapě druzí a Kalina věří, že jejich premiéra za volantem může dopadnout úspěšně. "Motocyklisti jsou obecně dobří automobilisti, hlavně v terénu. Protože na motorce se naučili terén číst a mají odhad, co to s nimi bude dělat," dodala dakarská legenda.
