Plechatý sleduje Dakar zpovzdálí a drží palce Kubienovi. Z některých kopců jde až strach, říká

"Před přihlášením jsme se rozhodli, že letos vynecháme. Připravujeme nové doprovodné auto, měli jsme i spoustu práce co se týká zaměstnání, takže padlo tohle rozhodnutí," říká Plechatý v souvislosti s vynecháním Chile. "Původně se mělo jet, ale nakonec je to jen Peru. Tam jsme byli loni, tak jsme si říkali, že bude možná dobře, když jeden rok nepojedeme."

Plechatý jel Dakar dvakrát na čtyřkolce, dvakrát pak v osobním voze. "Je to něco úplně rozdílného," upozorňuje. I když se cítí hlavně čtyřkolkářem, více už aspiruje na navigátora. "Čtyřkolka je více o svobodě, jezdím na ní i běžně doma. Další rok ale budu už potřetí navigátor, takže tím budu asi víc," směje se.

V minulém ročníku musel ze soutěže odstoupit. Vaculíka, jinak člena týmu Barth Racing, totiž zastavila nehoda v 8. etapě. Do té doby si přitom vedl výborně, s 22. místem byl tehdy nejlepším nováčkem soutěže. Jenže nehoda oběma vystavila stopku. "Dělali jsme pro to maximum, ze závodu se vám prostě odstoupit nechce," říká Plechatý.

Tentokrát tak Dakar sleduje jen u obrazovky. "Není to poprvé, co vynechávám, tenhle pocit znám. Byl bych tam raději v sedle čtyřkolky nebo sedačce auta. Bohužel to rozhodnutí padlo, jsem tady a dívám se aspoň v televizi."

Do závodu čtyřkolkek dobře vstoupil Tomáš Kubiena, kterému po úvodní etapě patří třetí místo. "Tomáš má speciální čtyřkolku, kterou vyvíjí řadu let. Znám ho od začátků, kdy měl tendenci postavit si něco svého, jiného než mají ostatní. Budu mu držet palce, aby mu takhle krásný umístění vydrželo a aby ho čtyřkolka nezklamala," přeje si Plechatý.

Kategorie čtyřkolek podle něj ušla za poslední dekádu kus cesty. "Co Dakar skončil v Africe a jezdí se v Jižní Americe, začal obrovský boom. Argentinci byli velmi úspěšní. Jednu chvíli se říkalo, že je to kategorie Jihoameričanů," vysvětluje Plechatý.

Destinace totiž nabízí pro čtyřkolkáře ideální podmínky. "Jezdit tam je radost. Oproti jezdcům v Evropě je to z hlediska přípravy nesrovnatelné. Ale jezdců ubývá, letos hodně závodníků z Evropy, kteří nemají kde trénovat, chybí," dodává.

Kdyby se však jela Dakarská rallye i v dalších státech, byl by Plechatý radši. "Když se podíváte na mapku, jsou to zhruba tři místa, která závodníci budou neustále protínat," poukazuje na jedno obrovské pískoviště.

"Organizátor byl omezen tím, že z jedné strany máte Tichý oceán, pak Andy. Není tam moc prostoru, dunoviště není tak velké, aby se tam dalo natahat hodně závodních kilometrů. Bude se jezdit v jednom pískovišti několik dní po sobě. Na jednu stranu si člověk řekne, že to není ten správný Dakar, ale zase to bude v něčem zajímavé," doplňuje.

S Vaculíkem se loni Plechatý představil i na Marocké rallye, kde se mu povedl výborný výsledek, když dojeli druzí. "Dnes už je soutěž v Maroku považovaná za druhou největší, kde obsazenost byla téměř sto aut. Je tam jiný písek, jiné duny. Každé má své. Peruánské duny prověří spoustu závodníků co se týče navigace, a některé ty kopce jsou možná takové, že z nich jde až strach."