Klymčiw chystá škodovku na Dakar: Mám rád stará auta a tohle je návrat ke kořenům
Závodník, manažer, podnikatel. To všechno je Ondřej Klymčiw, ale závodník je asi pořád nejvíc. Muž, který dojel na motorce ve slavné Rallye Dakar jedenáctý, tam měl také dvě těžké havárie a je rád, že přežil a že už je zdravý. Téměř každý by si řekl, že končí, ale on to miluje. "Páteř už mám na osmdesát procent v pořádku a pan doktor Chrobok mi před rokem řekl, že můžu i závodit," dodal pětatřicetiletý chlapík, jenž před pár dny nečekaně představil svůj nový dakarský projekt – jet v nové kategorii veteránů s vozem Škoda 130 LR.
Je to čtrnáct dnů, co jste vyhlásil další start na Rallye Dakar. Jak vypadá účet na crowdfundingové kampaně na Hithitu, kde chcete vybrat až 800 000 korun?
Popravdě, čekal jsem to lepší. Říkal jsem si, že každý patriot dvě tři stovky pošle. Prostě se snažíme vymýšlet nové věci a nějak tomu pomoci. Samozřejmě jsem se na tiskovce špatně vyjádřil, protože je jasné, že za 800 tisíc závodní speciál postavit nejde.
Co bude, když se to nevybere?
To já nevím. Prostě jsem poprvé za svoji kariéru požádal fanoušky o pomoc. Chcete vidět škodovku poprvé na Dakaru? Myslím, že jim udělá radost, když toho budou součástí. Dělám všechno pro to, aby to dopadlo, ale někdy to nestačí. Uvidíme.
Na kolik to auto tedy vyjde?
Je to speciál, který přijde na dva a půl milionu. Je to celé postavené tak, aby se brzdy nemusely odvzdušňovat a tak dále. Jedna hadice stojí deset tisíc a já jich tam mám deset. Má to chladič na převodovku, chladič na jiný olej, dva radiátory na vodu. Nechci, abychom pak někde pohořeli na hadici nebo na nějaké spojce, to si nemůžeme dovolit. Chci, aby to auto vydrželo.
Na tiskovce jste říkal, že chcete hovořit se zástupci Škodovky. Už se to uskutečnilo?
Oni mají celozávodní dovolenou, takže čekám odpověď příští týden.
V době koronavirové automobilkám klesá prodej, ale zase by mohly mít větší zájem o reklamu...
Tady si myslím, že ani nejde o peníze, spíš o to, jak se komu konkrétně ten nápad bude líbit a jak ho to zaujme. Škodovka slaví 125 let. A je fakt, že už mi lidi říkali, že i když do toho v Boleslavi nedají ani korunu, tak stejně budou mít ohromnou reklamu. Jenže proč by nám nedali ani korunu? Protože jsem to špatně zmenežoval.
Má to auto nějakou závodní historii?
Ne. Není jedním z těch dvou stovek tehdy vyrobených kusů. Staví se úplně znovu a mělo by být za měsíc pojízdné.
Je to sice méně nebezpečné než jet Dakar na motorce, ale přece jen, co na váš plánovaný start říkají lékaři?
K doktorům bych měl jít tenhle týden. Ale minulé září jsem byl u pana doktora Chroboka a on mi řekl, že páteř je na osmdesát procent srostlá a že můžu skákat i po hlavě. Povolil mi i jezdit na motorce. Řekl mi: Jestli chceš závodit, tak závoď.
A co na to manželka?
Ta je s tím v pohodě. Ví, že ta poslední havárie mě hodně bolela.
Jak budete stíhat závodit a ještě se starat o váš tým, v němž poskytujete ve vašem kamionu i servis závodníkům?
Zatím ještě nemám nikoho podepsaného. Protože se to všem kvůli koroně zastavilo. Podané přihlášky mají, zaplatili i první poplatky, ale zatím jim necinkly peníze od sponzorů. Takže potencionálně mám čtyři závodníky, ale dokud to není podepsané, tak to vlastně nic neznamená.
Zatím není jistý ani desátý muž mezi motorkáři v minulém ročníku Dakaru, Američan Skyler Howes?
O co je lepší jezdec, o to horší je manažer. Myslel si, že se mu lidi sami ozvou, ale tak to nefunguje. Takže zatím ani on to nemá jisté. Zkoušel jsem mu sehnat sponzora v Česku, ale tady Američan nikoho moc nezajímá.
Váš hlavní cíl je stále dojet do cíle. Na motorce jste chtěl být vždycky mezi nejlepšími. Je to určitý posun pohledu na ten závod po vašich karambolech?
Moto Jirky Moskala, který celý život dělal motorsport, je: První rok vyzkouším, druhý rok to vylepším a třetí rok vyhraju. A když to nedopadne, tak jdu od válu a budu dělat něco jiného. A pro mě teď není nic důležitějšího než tu škodovku dovézt do cíle. Když ji tam dovezu, tak jsem vlastně vítěz.
Nejste moc spokojený se zemí, jakou Saúdská Arábie je, pro režim, který tam vládne. S pořadateli Dakaru také máte často hodně rozdílné názory, ale opět chcete startovat. Je to u vás určitá posedlost tím závodem?
Tahle kategorie bude něco jako stát ve státě. Já mám rad stará auta a staré motorky. Nemusím auta s močovinou a filtrem pevných částic. A tohle by mohl být návrat ke kořenům. Takové chlapské... Třeba mám růžové brýle, ale napadlo mě to s tou škodovkou. Jsem v tom od malinka. Táta má vojenská auta a jezdili jsme spolu orientační závody – já řídil, on navigoval. A taky se mi podařilo přesvědčit Petra Vlčka (pozn.: dosud jezdil Dakar na motorce), aby mi dělal kopilota – a to nebylo snadné. Bude to dobrá parta. Jsou tam kamarádi. Fakt se na to moc těším.
Jak jste došel k tomu, že pojedete Dakar zrovna ve škodovce? Neuvažoval jste i o jiném stroji a jiné kategorii?
První myšlenka byla WV Iltis. To Volkswagen postavil v osmdesátém druhém roce jako vojenský džíp pro soutěž o auto pro německou a španělskou armádu. Tehdy Volkswagen udělal čtyři prototypy a před tím konkurzem je poslal vyzkoušet na Dakar. A ony v absolutním pořadí dojely první, druhý a čtvrtý a pátý. Takže vyhrály Dakar a vyhrály i tu zakázku. My Iltis máme v garáži, protože táta veterány sbírá. Nejdřív jsem chtěl jet s tím. Trochu ho upravíme a jedeme, říkal jsem si. Jenže jsem si pak uvědomil: volkswagen tady nikomu nic neřekne. Tady za bolševika nikdo tohle auto neměl. Tak jsem přemýšlel, jak bych se propojil s lidma, fanouškama. Jak lidi oslovit, aby nám drželi palce, a řekl jsem si, že pojedeme s touhle škodovkou.
