Video nelze z licenčních důvodů přehrát
Následuje
Liga národů UEFA 2024/2025

Dvojčata na cestě na Dakar. Nová dokumentární série líčí příběh sester Kolocových

Nejsou to ani dva měsíce od konce letošní Dakarské rallye. Slavný závod, který se od roku 2020 jezdí v Saúdské Arábii, absolvovala také Aliyyah Koloc, pro niž šlo v devatenácti letech již o druhý úspěšný start. Nový dokumentární miniseriál Dakar Sistaz sleduje přípravu Aliyyah na náročnou pouštní rallye i samotné působení v ní. Těžištěm je tu ale především vztah se sestrou-dvojčetem Yasmeen.

Dakar Sistaz
zdroj: ČT

Psal se rok 1976, když francouzský závodník Thierry Sabine během motocyklového závodu spojujícího Pobřeží slonoviny a přímořské město Nice ztratil orientaci. Zachráněn byl až po třech dnech, kdy v pouštní pustině bloudil bez jídla a pití. Jeho příběh stál za zrodem Dakarské rallye, která se poprvé uskutečnila o tři roky později. Sabine z ní vybudoval závod s podobným renomé jako formule 1 nebo čtyřiadvacetihodinovka v Le Mans.

Svátek motorismu zároveň letos oslavil pětačtyřicítku. Co se za tu dobu změnilo? Asi úplně všechno. Dakar se už bezmála dvacet let nejezdí v Africe, závodní speciály jsou k nepoznání od těch, ve kterých závodili dakarští pionýři, a obrázky z něj se přenáší do celého světa. Změnila se ale i demografická struktura. Ta je mnohem pestřejší a v některých případech i výrazně mladší, než bývalo zvykem. Důkazem může být Aliyyah Koloc.

Nová dokumentární série sleduje její přípravu před loňským ročníkem a poté i samotný závod. Tak jako je pro cyklisty Tour de France vyvrcholením celoroční práce, platí to i pro dakaristy. Jsme tak svědky účasti Aliyyah v řadě méně důležitých podniků, vyčerpávající přípravy i nových tréninkových vymožeností, které ukazuje návštěva ve specializovaném centru ve Francii. Pro absolvování Dakaru zkrátka nestačí postavit se na začátku ledna na start. To přichází až jako odměna.

Líčení pečlivé práce a efektní záběry z kabin závodních vozů jsou ale také něčím, na co je divák dobře zvyklý ze zahraničních dokumentů. V případě motorismu přitom opravdu není třeba chodit daleko. Série F1: Touha po vítězství (Drive to Survive, 2019) celému světu představila zběsilé tempo, v němž se odehrává svět formule 1 a život jejích hvězd. A že se téma okruhů a spálených pneumatik dosud nevyčerpalo, o tom svědčí čerstvé uvedení již šesté řady.

Dakar Sistaz
zdroj: ČT

Já a ty

Minisérie Dakar Sistaz pracuje s podstatně skromnější plochou tří ani ne půlhodinových epizod a také výrazně hubenějším rozpočtem, potřebuje tak diváka nalákat na něco jiného. To se dokumentu daří skrze sesterský vztah Aliyyah s o tři minuty mladší sestrou Yasmeen. Obě přitom dostaly motorismus takříkajíc do vínku. Jejich otec Martin je bývalý špičkový závodník, dvojnásobný mistr Evropy v závodech tahačů a zároveň i zakladatel roudnického týmu Buggyra, v jehož barvách se obě sestry prohánějí v přípravných závodech na okruzích a touží uspět na nejvyšší úrovni na Rallye Dakar. 

Aliyyah, která na kameru mluví také o svém životě s Aspergerovým syndromem, je cílevědomější a preciznější. To Yasmeen má více hlavu v oblacích. Jako by měla s prvními jezdci na Dakaru, na něž opravdu sedělo slovo dobrodruzi, více společného než její sestra. A právě dobrodruzi to v profesionálním sportu současnosti, se vším jeho důrazem na detail a přesnost, mají zpravidla těžké.

Vztah obou sester, z nichž jedna velký sen o Dakaru dotáhne do cíle a druhá ne, se prolíná celou minisérií a povznáší ji nad průměr domácí tvorby se sportovním zaměřením. Kde je soupeřivost mezi sourozenci ještě ku prospěchu a kde přesně se z ní stává problém? Věnuji se něčemu kvůli tomu, že sama chci, nebo protože děláme už odmala vše společně? Jsme sourozenci, nebo sourozenecká značka? A kde ještě končím já a kde už začínáš ty? "Vždycky nás spolu spojují. Teď si jen užívám, že dělám něco svého. A… jo, to je všechno," říká v závěru Aliyyah. 

Divák tak nemusí být motoristickým fanatikem, aby jej Dakar Sistaz dokázaly zaujmout. Úskalí někdy až příliš těsného vztahu hlavních protagonistek táhne celý příběh. Tomu by na druhou stranu neuškodilo, kdyby možnost mluvit na kameru dostal i někdo jiný než členové rodiny a jeden ze zaměstnanců týmu. Takto výsledek často působí spíše jako PR produkt týmu Buggyra, což vzhledem k tomu, že sesterské téma má minimálně dobře našlápnuto k trochu cennější výpovědi, zamrzí. Sluší se také dodat informaci o minulosti Martina Koloce, na něhož byl v době narození dvojčat vydán mezinárodní zatykač za podíl na vytunelování firmy Rubena Náchod. Soud s ním později skončil roční podmínkou.

Dakar Sistaz nicméně dává nahlédnout do zákulisí úspěchu sesterského dua i těm, kteří jejich jména zatím zaregistrovali pouze v souvislosti se sexistickým komentářem jiného z českých závodníků Aleše Lopraise. Ten zveřejnil video z Dakaru 2021, v němž spolu se svým palubním mechanikem hodnotí fyzickou atraktivitu tehdy šestnáctiletých sester. Za incident se později omluvil, Kolocovy ale omluvu nepřijaly.

Svět profesionálního sportu je nelítostný, prosadit se v něm bývá nesmírně obtížné – a platí to tím spíše pro ženy v tak machistickém prostředí, jakým je motorismus. Sestry Kolocovy to zvládají se ctí. Nový dokument ukazuje cenu, jakou si na jejich vztahu závodění a vše, co je s ním spojené, vybírá.

Dakar Sistaz (2024, 3 epizody, celková stopáž 75 minut)

Režie: Jan Těšitel, kamera: Vojtěch Vančura, hudba: Hellwana, Adam Baňas, střih: Tomáš Elšík. Minisérii nabízí iVysílání od čtvrtka 14. března.

Zdroj
ČT sport

Hlavní zprávy

Nejčtenější články