Jsem bolavý, ale mám formu, jakou jsem ještě neměl, říká Salač před Brnem

Pády se mu dlouho vyhýbaly, ale v posledních závodech a trénincích, které v Mugellu i Assenu vyhrál, nakonec přišly.

"Je to trochu i smůla, ale kdo nepadá, nezrychlí, to platí pořád," vysvětluje a vrací se k závodu v Německu. "Tam to byla moje vina, protože jsem chtěl zrychlovat. Ale ty větší pády v Mugellu i Assenu nebyly proto, že jsem jel přes limit a snažil se zrychlit."

Padat v rychlostech, které normální smrtelníky děsí i v autě, není nic příjemného ani pro závodníka, který už má něco za sebou.

Vyhozená klíční kost

"Jsem po těch pádech pár týdnů bolavej. Ale i rameno už je lepší," vysvětluje do telefonu, který mu před GP v Brně zvoní téměř neustále. "Až týden po Assenu, když jsem byl na magnetické rezonanci, zjistili, že jsem měl vyhozenou klíční kost a klíček zůstal vyhozený," popisuje, čím odnesl tvrdý dopad.

"Můj fyzioterapeut mi klíček v neděli večer nahodil zpátky a pak jsem měl tři dny na to, abych se dal do kupy do Německa. Takže poslední dny nebyly vůbec jednoduché a většinu času jsem trávil právě na fyziu," vysvětluje chlapík, který ve třídě Moto2 pravidelně dojíždí v nejlepší desítce a v sezoně byl nejvýš pátý.

A dodává, že progres je velký a rameno se hojí rychle. "Ale vzhledem k tomu, že to nebylo úplně lehké zranění a to rameno na motorce hodně potřebuju, tak se pořád ještě dávám do kupy."

Tělo řekne a hlava nepustí

Do Brna se těší a čeká, v jakém bude rozpoložení, až si sedne na motorku. "Je to pro mě jednoznačně největší závod sezony. Udělat výsledek doma je to, co chcete nejvíc. Do pátku je ještě spousta času. Věřím, že budu v pohodě, ale jestli budu stoprocentní, to zatím říct nedokážu. Jde spíš o to, že když tělo řekne, že není stoprocentní, tak vás hlava kvůli tomu riziku nepustí vydat sto procent. To je to, co mě trápí. A prášky na bolest taky moc v soustředění nepomohou. Takže to není jen o tom, jestli mě ruka bolí, nebo nebolí," popisuje Salač svoje trable. Hned ale doplňuje: "Uvidím, jak si povedu v pátečních trénincích, ale mám formu, jakou jsem ještě neměl."

S motorkou se sžil náramně a i po několika pádech se na ní cítí jistý a věří jí. "Mám na ní stále dobrý pocit. V pátek na suchu jsem byl znovu rychlý i na Sachsenringu. V Assenu, když jsem jel den po pádu s vyhozenou klíční kostí, se to ale fakt nedalo."

V Brně chtěl najet víc

Příliš velkou výhodu kvůli znalosti okruhu před soupeři ale mít nebude. "Neodjel jsem toho v Brně tolik, kolik jsem si myslel, že na nově položeném povrchu najedu. Protože v kalendáři závodů je to poměrně těžko zvládnutelné časově. Byl jsem tu čtyřikrát na privátním tréninku a jednou jsme měli jednodenní testy přímo na Moto 2. Takže jestli to přeženu, tak jsem tam najel sto padesát kol," vybavuje si.

Těší se hlavně na domácí prostředí i podporu fanoušků v hledišti. "Čeští fanoušci jsou nejlepší. Když vyjedete v Brně na stadion, tak je vnímáte hodně. To nejde přehlédnout. A když po odmávnutí vlajkou jedete pomalu a s otevřeným plexi a slyšíte je, je to skvělé," říká spokojeně.

A jak tráví jediný Čech v seriálu MotoGP poslední dny před brněnským závodem?

"Neděli a pondělí jsem pojal volně. Trávíme čas s kolegou z týmu Jakem Dixonem, jeho rodinou a mojí přítelkyní. Ale celý den jsem byl na telefonu. Pořád mi někdo volá. Ve středu odjíždím do Brna na tiskovou konferenci a do čtvrtka máme čas na nastavení motocyklu. Jsou tam i nějaké doprovodné akce. V pátek už se chci soustředit jen na závody a spoustu dalších věcí začínám odmítat, protože chci podat nejlepší výkon."