Za poslední léta je pokrok znát. Parkur se stává českou předností
Poděbrady (Nymburk) – Moderní pětibojaře čeká příští týden mistrovství Evropy v Bathu, jedno z klíčových klání tohoto roku, protože se bude bojovat i olympijské hry v Riu. V parkuru se toho dá hodně pokazit. Čeští závodníci proto tuto disciplínu hodně pilují a za poslední roky je znát velký pokrok. Na písku za lesíkem v jezdeckém klubu v Poděbradech trénují Češi už léta.
Jezdecký trenér Robert Kopecký pozorně sledoval počínání olympijského vítěze z Londýna 2012 Davida Svobody či nedávných mistrů světa ze smíšené štafety Natálie Dianové s Janem Kufem a opravoval, nebo chválil jejich počínání. Zvyšoval jim postupně překážky a určoval pořadí skoků, aby vyzkoušeli různé varianty.
Od olympiády v Pekingu 2008, po které pořídilo Armádní sportovní centrum Dukla čtyři koně, se Češi zlepšili. "Tak o sedmdesát osmdesát procent, i když se to asi nedá úplně říct. Hlavní je, že můžou střídat typy koní, jednodušší a těžší, malé i velké, proto je posun znát," řekl Kopecký.
Svoboda: Teď jsem na koni úplně někdo jiný
"Na koních patříme mezi ty, kteří z této disciplíny těží," myslí si Dianová. Zlepšení na sobě pozoruje i Svoboda, jehož pád v Pekingu, při kterém ho kůň zalehl, vystrašil mnoho fanoušků a on přišel o útok na zlato, které pak získal v Londýně. "Peking byl můj nejhorší zážitek, ale jinak jsem v závodech tolikrát s koněm nespadl. Teď jsem na koni úplně někdo jiný. Rodilo se to postupně a je to o zkušenosti," řekl Svoboda.
Ambice českých medailových nadějí na ME
David Svoboda: "Osmička by byl výsledek, se kterým bych byl spokojen. Ale musím přiznat, že bych si přál tentokrát víc."
Jan Kuf: "Pokaždé se bojím, abych se vůbec dostal do finále. To si kladu jako první cíl. Když to potom bude do desítky, budu spokojen."
Záludností pětibojařského parkuru je neznalost koně. Závodníci musí poznat charakteristiku koně, jak reaguje na pobídky, a zjistit, jaký styl jízdy mu sedí při překonávání překážek. A to během pouhých dvaceti minut. "A to je málo," řekl Kopecký a dodal: "Jezdec musí hlavně poznat, jaké potřebuje kůň ke svému skákání a výkonu tempo, v jakém rytmu se pohybovat v parkuru. Nejdůležitější je se koni přizpůsobit a nechtít ho předělat, ale v rámci možností mu vyhovět a poprat se s tím."
Proto Češi jezdí v Poděbradech, kde mají vlastní zvířata, další dva koně z oddílu Ados Praha nebo si půjčují jiné od soukromých majitelů. "Občas máme trénink v dalších stájích a můžeme namodelovat přípravu s různými typy koní," řekl Kučera.
Zklidnit, pohladit, pozdravit
Svoboda speciální fígl, jak koně "zkrotit", nemá. Naučil se být především v klidu. "Zvířata obecně velice dobře vnímají vnitřní rozpoložení člověka a nesmím koně znervóznit. Když jsem já v klidu, tak kůň spíš bude taky v pořádku," řekl Svoboda. I Dianová se snaží koně zklidnit, pohladit, pozdravit, ale třeba na nedávném MS na něj při rozjíždění houkla. "Vím, že mi nerozuměl, ale zabralo to," usmála se.
Říká se, že většinu chyb udělá jezdec. Kůň překážku shodí, když je unavený nebo se poleká, ale vždy záleží, jak dobře je veden. "Nikdy se nestane, že by někdo byl dlouhodobě neúspěšný v jízdě kvůli tomu, že má smůlu," podotkl Kučera. "Nemůžu to nikdy svést na tu němou tvář, to neudělám z principu," dodal Svoboda.
