Hlavní je nebrzdit. Česká raketa na lyžích touží jet přes dvě stě padesát
Má přezdívku raketa a životní krédo: nebrzdit. Radek "Raketa" Čermák byl o víkendu potřetí osmý na mistrovství světa v rychlostním lyžování, když mu ve francouzském Varsu naměřili téměř 222 kilometrů za hodinu. Svůj a český rekord má lehce pod 243 km/h a chce se přiblížit světovému rekordu, který je ještě o dvanáct kilometrů výš.
Litoval zmatku při finále, kdy se rychle zhoršoval sníh a ze skály padaly kameny. "Byl jsem připravený startovat šestý, ale najednou to bylo: honem pojďte startovat, kdo tu je. Bylo to hektické a já jsem pořád trochu plašan, takže mi to moc nepřidalo," dodal Čermák, že to mohlo být lepší.
"Na týpka z půjčovny docela dobrý," napsal na Facebook lyžař z Harrachova, který před deseti lety prošel k rychlostnímu lyžování přes alpské lyžování a skikros. Poznal všechno a tvrdí, že disciplína, které se věnuje teď, je nejbezpečnější. "Ještě jsem nespadl, jen při dobržďování dole jsem upadl a skončil v plotu," říká s tím, že když se v těchto rychlostech padá, je třeba se pak rychle otočit na záda.
"Jediný chránič, který máme kromě přilby, je páteřák," vysvětluje. Ale dodává, že sice po pádu většinou lyžař ztratí helmu, rozláme lyže, ale hrozí mu na rovné avšak prudké trati (ve Vars má sklon 43 stupňů) většinou jen spáleniny, protože po té latexové kombinéze kloužete hodně dlouho. Právě chránič páteře spáleniny omezí.
I když taky pamatuje vážnější pády. "Největším nepřítelem v téhle disciplíně je boční vítr, proto se smí jezdit jen do určitého limitu," vysvětluje ještě z Francie, kde vítr zrušil další závody. "Loni tu spadnul třeba Simon Billy a vyletěl mimo tu zrolbovanou trať. Tam mu to nafackovalo hodně - měl vykloubené rameno a tak dále, ale za dva dny tu už seděl s námi,“ vzpomíná český rekordman na pád, který závodníka postihl v rychlosti kolem 245 kilometrů v hodině.
Jezdí na 239 centimetrů dlouhých lyžích, které má dělané přesně na míru. Hrany jeho závodních lyží musejí být tupé, podbroušené. Už ale neobjíždí Světový pohár, soustředí se na tratě a závody, které ho zajímají a kterých není moc. Mistrovství světa, závody ve Varsu, kde je kilometrová a dobrá trať.
"Teď má být ale nějaká nová trať ve Španělsku, kde by se mohlo jezdit dvě stě deset – dvě stě dvacet, a něco připravují pro příští rok i Rusové. To nad dvě stě mě zajímá," vysvětluje, jak k tomu přistupuje. "Nedělám to pro medaile, ale pro tu rychlost."
Drží také světový rychlostní rekord na běžkách 156,182 km/h. "To jsem jel v Andoře, šéf toho areálu je můj kamarád, tak mi to dovolil. Ve Francii mi to povolit nechtěli, protože ta trať tam na to není pojištěná. Jinak se tu jezdí na kolech, snow-skútrech, mono lyžích a tak dále, ale na běžky pojistku nemají," vysvětlil, proč Andorra.
"Je to už dva roky a teď je to trošku u ledu, protože to už asi byl strop, co jsem mohl zajet. Sporten mi dal do běžek titanové pláty, aby to ta běžka vydržela," říká s tím, že to stačilo a běžky by obul, jen kdyby někdo jeho rekord ohrožoval, ale teď se na to nechystá.
Trénuje po ránu na červené sjezdovce v Harrachově, než ji otevřou. Dole už jede téměř sto padesát. A někdy se postaví na lyžích i na střechu auta, a tak piluje v domácích podmínkách sjezdový postoj.
Svůj sport nepřeceňuje. "Byl sice na ZOH v Albertville jako ukázkový sport a myslím si, že tam ani nepatří, je to hodně okrajový sport – ať zůstane, jaký je. Teď bylo na mistrovství ve Varsu zhruba osmdesát startujících, z toho padesát chlapů."