Zemřela krasobruslařská legenda Ája Vrzáňová
Praha - Legenda českého a československého krasobruslení Ája Vrzáňová zemřela ve věku 84 let. O náhlém skonu jediné české mistryně světa v krasobruslení z let 1949 z Paříže a 1950 v Londýně informoval Český krasobruslařský svaz. Vrzáňová od obhajoby mistrovského titulu před 65 lety žila v emigraci. Ve 21:45 odvysílá ČT sport o Vrzáňové dokument.
Rodačka z Prahy získala první světové zlato v Paříži, které o rok později obhájila v Londýně a stala se poválečnou královnou na ledě. Měla ve sbírce i kompletní sadu medailí z evropských šampionátů včetně zlata z Osla 1950. Po MS v Londýně požádala o azyl a emigrovala do USA, kde se věnovala lední revue. V roce 2009 byla v Los Angeles uvedena do Síně slávy.
Alena Vrzáňová se narodila 16. května 1931 v Praze. Tatínkův otec byl uznávaným profesorem matematiky, druhý dědeček zase majitelem husinecké textilky. Ve 30. letech se postavila pod maminčiným dohledem prvně na brusle. Později se jí ujal trenér Karel Glogar a Ája v sedmi letech vyhrála své první závody. Po válce přešla ke kouči Arnoldu Gerschwillerovi.
Tomáš Verner: "Nedokážu si představit, že by někdo byl schopen reprezentovat naši vlast jako Ája. Nikdy na nás nezapomněla, i když žila za mořem."
Předsedkyně Českého krasobruslařského svazu Věra Tauchamnová: "Snažila se krasobruslařům pomoci radou a osobním přístupem. Ne tolik v odborných záležitostech, ale například radami, jak se vyrovnat s úspěchem nebo popularitou."
Karol Divín: "Obdivoval jsem ji. Byla na svou dobu vynikající krasobruslařka s atletickým stylem. Při vysoké postavě její skoky letěly. Jak do výšky, tak do dálky. To její soupeřky nedokázaly."
Olga Žáková, krasobruslařská expertka ČT: "Byla výjimečná odrazem. Její axel by byl i dnes dobře hodnocen a hlavně jako první žena začala skákat dvojitého lutze."
Vrzáňová mezinárodně debutovala roku 1947 na ME, kde obsadila páté místo. Do bojů s velkými hvězdami, Kanaďankou Barbarou Scottovou, Rakušankou Ewou Pawlikovou nebo Jeanette Altweggovou z Velké Británie, vnesla nejen skvělou techniku, ale i půvab, eleganci a nadhled. V roce 1948 se zúčastnila ZOH ve Svatém Mořici. Byla opět pátá. Téhož roku však v Praze vybojovala bronz, první ženskou medaili pro ČSR z ME.
V roce 1949 získala v Miláně stříbro a na následném ME v Norsku se stala evropskou šampionkou. Světovou královnou ledu však byla již od roku 1949. Díky volné jízdě, plné vysokých dvojitých skoků, získala Vrzáňová na pařížském MS premiérový československý světový titul. Na MS 1950 odjížděla do Londýna s rozpačitými pocity: tehdejší režim ji vyzval k ukončení kariéry a povinnému trénování v Moskvě.
Vrzáňová se již z Londýna za železnou oponu nevrátila a Státní bezpečnost vzápětí vynesla z jejího bytu 80 trofejí, plaketa mistryně světa 1949 se nenávratně ztratila. Londýnská čs. ambasáda Vrzáňové vyhrožovala pomstou na rodičích a její matka proto raději utekla za svou dcerou přes oceán. Později v USA vyučovala klavír a zpěv.
Výslechy zlomený otec zůstal v Čechách, k útěku nenašel sílu. S dcerou se setkal až za 13 let, kdy mu byla umožněna návštěva USA. V roce 1978 zemřel, představitelé komunistického režimu však Vrzáňové nepovolili účast na pohřbu. Vrzáňové se v USA dařilo, stala se uznávanou profesionálkou, poradkyní i trenérkou.
V roce 1969 se vdala za newyorského Čecha a zámožného restauratéra Pavla Steindlera. Podílela se rovněž na vzniku známého Trumpova kluziště v New Yorku. Následně pracovala jako konzultantka či rozhodčí závodů profesionálů.
Roku 2009 byla v Los Angeles uvedena jako první česká krasobruslařka do Síně slávy, ještě větší emoce ji pak zaplavily, když o osm měsíců později byla vyhlášena českou Sportovní legendou. Ocenění označila za největší poctu, jež se jí v životě dostalo. Na kontě měla i státní vyznamenání Za zásluhy.
