Královna ledu Ája Vrzáňová na svou zemi nezanevřela
Praha - Krasobruslařka Ája Vrzáňová bývala světovou hvězdou první velikosti. Její sportovní umění lze sice již dlouho obdivovat pouze z archivních záběrů, ze svého šarmu, noblesy a elegance však tato dáma, která se narodila 16. května 1931, neztratila dodnes ani špetku. Největšími úspěchy ženy, která jako první na světě skočila dvojitý lutz, byly dva tituly světové šampionky (1949, 1950) a zlato z mistrovství Evropy (1950). Různá ocenění však tato dáma překypující energií sbírá dodnes – v roce 2009 například byla v Los Angeles uvedena jako první česká krasobruslařka do Síně slávy, ještě větší emoce ji pak zaplavily, když byla vyhlášena českou Sportovní legendou. Ocenění označila za největší poctu, jíž se jí v životě dostalo.
Životní příběh čtyřnásobné mistryně Československa, která je pro mnohé zosobněním silné vůle, odvahy a osobní statečnosti, by vydal na hollywoodský opus. Roku 1950 byla Vrzáňová, tehdy jako novopečená vítězka z londýnského MS, okolnostmi a komunistickým režimem donucena k odchodu z vlasti, kam se vrátila až v dubnu 1990, po dlouhých 40 letech.
Vrzáňová žije střídavě v New Yorku, na Floridě a na Vinohradech
"Celý život jsem se snažila reprezentovat Českou republiku, mým cílem bylo se jednoho dne vrátit," vzkázala milovnice Prahy, která se od té doby vrací do Čech každoročně.
Alena Vrzáňová se na brusle postavila ve 30. letech, a to pod dohledem maminky. Později se jí ujal přísný trenér Karel Glogar a Ája v sedmi letech vyhrála své první závody. Po válce přešla ke kouči Arnoldu Gerschwillerovi. Vysoká šestnáctiletá tmavovláska mezinárodně debutovala roku 1947 na ME, kde obsadila páté místo. Do bojů s velkými hvězdami, Kanaďankou Barbarou Scottovou, Rakušankou Ewou Pawlikovou nebo Jeanette Altweggovou z Velké Británie, vnesla nejen skvělou techniku, ale i půvab, eleganci a nadhled.
V roce 1948 se zúčastnila ZOH ve Svatém Mořici. Byla opět pátá. Téhož roku však v Praze vybojovala bronz, první ženskou medaili pro ČSR z ME. V roce 1949 získala v Miláně stříbro a na následném ME v Norsku se stala evropskou šampionkou. Světovou královnou ledu však byla již od roku 1949. Díky volné jízdě, plné vysokých dvojitých skoků, získala Vrzáňová na pařížském MS premiérový československý světový titul.
Rok 1950 - rok odchodu
Na MS 1950 odjížděla do Londýna s rozpačitými pocity: tehdejší režim ji vyzval k ukončení kariéry a povinnému trénování v Moskvě. Při procházce po Karlově mostě se radila s otcem, tehdy ještě vrchním radou ministerstva financí, a rozhodla se k odchodu z vlasti. V Londýně pak byla suverénní a obhájila titul. V březnu 1950 zůstala na Západě a přijala angažmá v amerických revuích Ice Follies a Ice Capades pod pseudonymem Aja Zanova.
Státní bezpečnost vzápětí vynesla z jejího bytu 80 trofejí, plaketa mistryně světa 1949 se nenávratně ztratila. Londýnská čs. ambasáda dokonce Vrzáňové vyhrožovala pomstou na rodičích. Maminka proto raději prchla za dcerou přes oceán. Později v USA vyučovala klavír a zpěv. Výslechy zlomený otec zůstal v Čechách, k útěku nenašel sílu. S dcerou se setkal až za 13 let, kdy mu byla umožněna návštěva USA. V roce 1978 zemřel, představitelé komunistického režimu však Vrzáňové nepovolili účast na pohřbu.
Vrzáňové se v USA dařilo, stala se uznávanou profesionálkou, poradkyní i trenérkou. V roce 1969 se vdala za newyorského Čecha a zámožného restauratéra Pavla Steindlera. Podílela se rovněž na vzniku známého Trumpova kluziště v New Yorku. Následně pracovala jako konzultantka či rozhodčí závodů profesionálů.
