Němka Blumová s Alicí proměnily parkurové finále v dámskou jízdu

Už přidělení Světových jezdeckých her do Severní Ameriky naznačovalo, že Češi se na "koňskou olympiádu" ve velkém nepoženou. Výprava, která cestovala z Evropy přes oceán, nakonec čítala čtrnáct sportovců – včetně přísedících do spřežení a lonžérky – a sedm koní. Menší účast přetavili ve spíše skromné výsledky. Z osmi zapsaných konečných umístění byla jen dvě v první desítce (oba ve voltiži) a jen jedno v první polovině výsledkové listiny – parkurová jezdkyně Emma Augier de Moussac s Divou.

Někteří účastníci, jako paradrezurní jezdkyně Anastasja Vištalová nebo vozataj Jiří Nesvačil, mohou oprávněně spekulovat, že v Evropě by startovalo víc slabších jezdců, které by určitě dokázali nechat za sebou. Bez ohledu na to všichni závodili naplno, pro čest svou i pro potěšení těch, kteří jejich cestu, třeba i ve veřejných sbírkách, podpořili.

Naplno a o úroveň výš závodila i špička. Nejvíc zlatých medailí si odváží Německo. Žně odstartovalo v drezuře. Isabell Werthová zaujala nejdřív riskantním rozhodnutím důvěřovat klisně Belle Rose i po její čtyřleté odmlce – a pak suverénním vítězstvím. Další soutěže ale převážily směrem k Velké Británii a k Nizozemcům. Ti byli jasně nejlepší v paradrezuře, v nejmladší disciplíně Her, pokud jde o věk vítězů.

Němci si totiž nechali utéct zlato ve všestrannosti. Nejdřív týmové, když v krosu chybovala vítězka drezury Julia Krajewská. A pak – až na úplně poslední překážce celého závodu – i mezi jednotlivci. Ingrid Klimkeovou a Hale Boba trestná čtyřka srazila na třetí místo. Oba nejcennější kovy připadly Britům.

Ve spřeženích se na předních místech znovu pohybovala stará známá jména: Weber, De Ronde, Chardon. A také jména jezdců, kteří díky našim aktivním pořadatelům pravidelně přijíždějí na závody u nás (Voutaz, Aillaud, Harmová ad.). Boyd Exell ale mezi všemi znovu ukázal, jak je výjimečný. Poskládal tři špičkové výkony během tří dnů a bylo z toho jeho třetí vítězství na Světových jezdeckých hrách.

Strhující byly zejména parkurové soutěže. Nikomu snad ani nemohlo vadit, že mezinárodní federace FEI zrušila formát finále pro čtyři jezdce se střídáním koní, známý také z finále Českého skokového poháru. Když pomůže troška štěstí, není nezvyklý formát potřeba. Naprosto nepravděpodobná bodová rovnost ve finále družstev připravila skvělý zážitek z rozeskakování divákům, zejména těm švédským a americkým.

A mezi jednotlivci dodala Simone Blumová s klisnou Alicí poslední, šesté zlato pro Německo na těchto Hrách – a první z parkurového mistrovství světa jednotlivců po 24 letech. Že se o ně zaslouží zrovna Blumová, bylo jistě nečekané, ale zasloužené. Dvojice německých "zlatých holek", jak o nich referuje tamní tisk, předvedla skvělou dámskou jízdu, pět parkurů bez chyby. Teprve 29letá Blumová je první ženou, která vyhrála parkur na Světových jezdeckých hrách pořádaných od roku 1990.

Příběhy druhého týdne Her převážily nad rozpaky z týdne úvodního, který přinesl zrušení závodu ve vytrvalosti, mizerné počasí, nevalné návštěvy nebo spartánské ubytování pro ošetřovatele.

Do Ameriky to bylo daleko, zato za čtyři roky to bude za rohem. Světové jezdecké hry v roce 2022 by měl uspořádat slovenský Šamorín. Tak blízko už bude muset jít každá česká skromnost stranou.