Voráček: Pokud nevyhrajeme, nemáme ve čtvrtfinále co dělat
Stockholm - Národní tým po nečekané porážce se Švýcarskem čekaly dva dny volna na regeneraci i na doladění mužstva. Jakub Voráček i Alexander Salák se nyní snaží na dvě prohry v řadě zapomenout a dívají se dopředu. Další zápas je čeká ve čtvrtek a Alois Hadamczik na něj chystá změny – a to téměř na všech místech v sestavě.
Skousnout jakoukoliv prohru je těžké – o to těžší, když přijde s outsiderem. Brankář Alexander Salák je však přesvědčen o tom, že porážka se Švýcarskem reprezentaci neodrovnala. "Snažili jsme se na to utkání co nejrychleji zapomenout," říká gólman, který zatím odchytal všechny zápasy národního týmu. "Máme tu zkušený tým a budeme hrát ještě hodně zápasů, takže už jsme to vstřebali."
Slova o zkušeném týmu přitom nejsou žádnou frází. Jakub Voráček si podobnou, a možná ještě těžší situací již prošel. Vítězství na mistrovství světa v Německu v roce 2010 se nerodilo lehce. Tým nečekaně podlehl Norsku a Švýcarsku a musel porazit Lotyšsko a Kanadu, aby se vůbec dostal do čtvrtfinále. "Dnes to nebylo tak překvapivé, jako tehdy v Německu," podotýká český útočník. "Každopádně letošní tým je velmi dobrý. Letos navíc před sebou máme ještě hodně zápasů, které musíme vyhrát a na papíře bychom je měli zvládnout. A pokud se nám to nepovede, tak nemáme ve čtvrtfinále co dělat."
Benevolentní rozhodčí
Český tým jako by se na prostředí ještě nedokázal úplně ideálně aklimatizovat. Svou roli hrají tři odehrané zápasy během čtyř dnů, na co si však hráči zatím musejí zvykat nejvíce, je benevolentní přístup rozhodčích k faulům. "Jsem rád na puku a mám rád souboje jeden na jednoho. Toho držení a hákování je tady opravdu spousta, rozdíl je znatelný. Rozhodčí podle mě nemají stejný metr, některý faul písknou, když tam nic není, naopak některá podražení nebo teploměr mezi ruce nechávají být," stěžuje si Voráček.
A Salák dodává, že ponechávání tzv. zdržovacích faulů favoritům v jejich hře příliš nepomáhá. "Je to jednoznačně výhoda pro slabší týmy, které nemusejí tvořit hru a i přijatelná prohra je pro ně dobrá. Někdy právě hráči ani nevědí, co si mohou v zápase dovolit," přemítá gólman, který však obratem podotýká, že hlavní problém, proč se českému týmu zatím nedaří podle představ, není v rozhodčích.
Alois Hadamczik o změnách v sestavě:
"Necháme první útok, v těch dalších promícháme hráče z Evropy s hráči z NHL. Pavelec se cítí dobře, dopsali jsme jej do sestavy, a pokud se nestane nic mimořádného, měl by hrát. Bude hrát také Petr Koukal, dnes ho dopíšeme. Definitivní sestavu sdělím zítra, ještě přemýšlíme o tom, kdo bude hrát čtvrtý útok. Máme dvě volná místa na soupisce, jsme v komunikaci s Markem Židlickým, a pokud podepíše smlouvu, měl by přijet."
Potenciál českého útoku
Komu se však zatím relativně daří, je právě Jakub Voráček a jeho formace, která do příštího utkání zůstane nezměněna. Útočník Philadelphie si přesto sype popel na hlavu za některé neproměněné šance. "Měli jsme několik tutovek a mohli jsme tam dát více gólů, ale teď už s tím nic nenaděláme," říká Voráček, který ve svém útoku přesto vidí potenciál. "Dobře bruslíme, máme dobrý pohyb v útočném pásmu, takže doufám, že góly přijdou v důležitějších zápasech."
Přijít mohou i z přesilovek, kde je zatím činnost českého týmu také docela úspěšná. Práce nejproduktivnějšího českého hráče je zde poměrně netradiční – je mu zde přidělena nová pozice falešného pravého obránce. Právě z ní se prosadil ve spolupráci s Jiřím Hudlerem, který Voráčkovu střelu tečoval do brány. "Je důležité, aby někdo clonil před bránou, protože gólmani jsou už dnes tak dobří, že čistou ránu většinou chytnou. Zatímco když tam stojí hráč, brankář má větší problémy."
Pod drobnohledem
Problémů má mimochodem dosavadní česká jednička Alexander Salák až nad hlavu. Debutant na mistrovství světa si před zápasem se Švédskem zlomil poslední článek na prsteníčku pravé ruky. "Není to ideální, když jsem byl na rentgenu, myslel jsem si, že je to konec. Je to přítěž do utkání, hůře se mi drží hůl, ale snažím se udělat co nejlepší výkon. Musím pochválit naše doktory za super práci, kterou tu odvádějí. Když to srovnám s prvním dnem, je to velký rozdíl," podotýká brankář.
Na zranění se přitom přišlo kuriózně – komentátoři ČT si všimli, že Salák po zápase se Švédskem podával svým soupeřům levou ruku místo pravé. "Odhalili jste mě," pousmál se Salák. "Nedovolil bych si normálně nepodat pravačkou, ale prst byl tak pohmožděný, že jsem nemohl." Hráči ani trenéři přirozeně příliš nestojí o to, aby se informace o jakýchkoliv zdravotních problémech a slabinách dostaly k soupeři. "Rozdíly mezi mužstvy jsou tak malé, že jakákoliv maličkost může rozhodovat. Snažíme se vždy vše utajit, ale tady jsme pod takovým drobnohledem, že se nám to nepovedlo."
Jakákoliv role
A jak vůbec ke zranění posledního článku na prsteníčku došlo? "Tomáš Hertl se snažil dát do prázdné brány a já si hrál na Dominika Haška," směje se Salák. "A bohužel jsem to chytil přesně do prstu. Dochytal jsem trénink, protože takových střel bývá spousta, ale postupně jsem si uvědomoval, že něco není v pořádku, a když jsem si sundal rukavici, tak jsem viděl, že celý prst zmodral. Neměl jsem problém se do vyrážečky dostat, ale bylo to bolestivé, takže mi doktoři píchli injekce. Proti Švédům jsem bolest cítil druhou a třetí třetinu, proti Švýcarům to bylo paradoxně horší."
Pro Saláka je letošní mistrovství světa prvním v kariéře. Nové posile Petrohradu však adaptace z Euro Hockey Tour a přátelských zápasů v Klagenfurtu na nejvyšší úroveň problém nedělá. "Zas tak velký rozdíl nepociťuji, ke každému zápasu jsem se vždy snažil přistupovat stejně," říká brankář, který se možná bude muset vyrovnat s tím, že jej v zápase proti Dánsku nahradí uzdravený Ondřej Pavelec. Salák však případnou změnu respektuje. "Všichni sem přijeli udělat výsledek pro Českou republiku, takže přijmeme jakoukoliv roli, ať už je jakákoliv. Je tak vlastně jedno, kdo z nás dvou bude chytat," říká gólman Petrohradu.
