Pod vítězný vstup 3:1 do Švédských her se z českých hokejistů jednoznačně nejvíce podepsal Michal Kovařčík, na ledě se přitom necítil moc dobře. Jeho první přesná trefa přesto byla tak rychlá, že ji rozhodčí zprvu ani nepostřehli. Tou závěrečnou do prázdné branky při švédské power-play naopak devětadvacetiletý hráč Třince potvrdil, že by rád přidal další starty v českém dresu. Například konečně ve finální nominaci na velké akci.
„Výsledkově to asi je nejlepší zápas, ale pocitově vůbec. Bylo to pro mě těžký zápas, protože jsem zatím absolvoval jeden trénink a včera se nám to vlastně zrušilo. Takže jsem si musel nastavit hlavu. Trošku jsem se sebou bojoval, ale pomohl mi ten gól na konci první třetiny. Trošku jsem zase nabral sebevědomí a pak se mi hrálo lépe,“ řekl Kovařčík.
Byl součástí speciálních formací pro přesilovky i oslabení, prosadil se v obou herních situacích, což nebývá úplně obvyklé. V početní výhodě jen těsně před koncem úvodního dějství otevřel skóre, výhru 3:1 pak završil trefou do prázdné branky dvě minuty před závěrečnou sirénou, na niž dosáhl i díky skoku plavmo.
„Přesilovku jsme využili hned během pár sekund, což je vždycky dobré, pomůže to psychice. A pak v oslabení jsem viděl, že tam ten bek je trošku déle, že už asi nemá tolik síly. Tak jsem si říkal, že to prostě zkusím. A potom se to šťastně odrazilo před branku, tak jsem si pro to trošku skočil a vyšlo to. Jsem hlavně rád, že po tom inkasovaném gólu se to zase uklidilo,“ pochvaloval si Kovařčík.
Sudí u jeho prvního zásahu zamířili ještě ke kontrole videa, aby si ověřili, že se kotouč, který vyletěl velmi rychle ven z branky, odrazil od její vnitřní konstrukce. „Ani já jsem to neviděl, ale slyšel jsem takový ten tupý zvuk od toho bílého uprostřed. Takže jsem si byl víceméně jistý, že to byl opravdu gól, a radoval jsem se. Pak nám to hlásil i videokouč, to už jsem věděl, jak vše dopadne. Asi to byla tak prudká střela, že to neviděli,“ podotkl s úsměvem Kovařčík.
Od té doby se mu hrálo přece jen lépe. A díky velkému vytížení i s větším sebevědomím. „Určitě, jsem rád, že jsem takovou minutáž dostal. Vždycky je to lepší, když jste na ledě častěji. Tím spíš teď, když to do sebe potřebuju dostat a potřebuju hodně času na ledě, protože naposledy jsem hrál zápas asi před deseti dny. Ale od té druhé třetiny se mi hrálo fakt dobře,“ řekl Kovařčík.
Kouč Radim Rulík v souvislosti s ním připustil, že byl tak trochu smolařem nominací v minulých letech. A i proto stále čeká, až si s národním týmem zahraje na velkém turnaji. „Vždycky si říkám, že to je, jak to je, že to tak má být. Takže se soustředím na sebe a jsem rád, že si tady zase můžu zahrát v dresu národního týmu. A určitě udělám všechno pro to, abych tady hrál dál,“ ujistil Kovařčík.
Washington zveřejnil dohodu o podpisu tříleté nováčkovské smlouvy s Petrem Sikorou, který byl jeho klubovým spoluhráčem v Třinci, nyní je jeho spolunocležníkem na pokoji. „Měl tam v sezoně nějaké zranění, byl na dvacítce, takže za nás zase tolik zápasů neodehrál. Ale na ledě umí pracovat a ví, co pro tým dokáže udělat. A odvádí si tu svoji práci velice dobře,“ ocenil Kovařčík.
