"Ptačí muž" vystupuje ze stínu Ovečkina. Minulost mají až mrazivě podobnou
Washington je už jen jeden krok od historického Stanley Cupu. K vysněné trofeji táhnou tým dvě ruské útočné hvězdy - Alexandr Ovečkin a Jevgenij Kuzněcov. Ve finále se však zdá, že o osm let mladší Kuzněcov už dál nechce být jen ten druhý za slavnějším kamarádem. Právě on je proti Golden Knights hlavním lídrem. V posledním utkání čtyřmi přesnými přihrávkami režíroval výhru 6:2. S 31 kanadskými body je tak Kuzněcov hlavním kandidátem na Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče vyřazovacích bojů.
Šestadvacetiletý Rus je teprve pátým hráčem od sezony 1996, který v play-off nasbíral přes 30 bodů. Kapitán Ovečkin jich má o pět méně. Při případném triumfu týmu z hlavního města bude vítěz prestižní trofeje pravděpodobně vybrán z této dvojice.
Herně na ledě tihle dva ale moc společného nemají. Kuzněcov je vytříbený technik se smyslem pro geniální přihrávky, "Ovie" jedním z nejlepších střelců, které kdy světový hokej poznal.
Osud však mají podobný. Obě ruské hvězdy sbližuje nešťastná událost z dětství, smrt staršího bratra.
Kuzněcov už od raného věku patřil k nejnadějnějším ruským mladíkům. Gólový apetit a šikovné ruce mu předurčovaly zářnou budoucnost. V jedenácti letech se však musel vyrovnat s tragickou ztrátou staršího bratra Alexandra. Ten přišel o život při divokých oslavách Prvního máje.
Tragédie změnila osud celé rodiny. Rodiče s malým synem se ihned odstěhovali z Čeljabinsku do 900 kilometrů vzdáleného Omsku. Minulost museli nechat za sebou.
"V tom bytě už dál nešlo žít. Věděli jsme, že máme dalšího syna. Odstěhovali jsme se, abychom se mohli posunout dál," řekla Jevgenijova matka režisérovi Daveovi Bidinimu, když před lety natáčel snímek The Hockey Nomad Goes to Russia.
Mladý útočník se dokázal s těžkou situací obdivuhodně vypořádat a v mládežnických výběrech místního Avangardu na ledě dominoval.
O dva roky později následoval návrat do známých míst. V rodném Čeljabinsku poprvé okusil ruskou superligu. Ihned se stal lídrem a Washington si jej v roce 2010 vybral v prvním kole draftu. Na jeho pomoc si však manažeři Capitals museli počkat dlouhé čtyři roky.
Do hlavního města ho ve dvaadvaceti letech nakonec přilákala i přítomnost krajana Ovečkina. Jako by Kuzněcov v rozeném střelci našel ztraceného bratra. Oba se velmi sblížili.
Ovečkin sám nejlépe věděl, čím si mladší kamarád prošel v dětství. Když mu bylo deset let, jeho nejstarší sourozenec Sergej náhle zemřel.
"Těžko jsem si v tak mladém věku uvědomoval, co se stalo. Jen jsem neustále brečel, doma, na hokeji, pořád. Hlavně to ale bylo těžké pro moje rodiče," vracel se v rozhovoru s novinářem Grahamem Bensingerem k bratrově smrti.
Výrazně starší bratr měl na kapitána Capitals velký vliv. Rodiče si dřív nepřáli, aby hrál hokej. Báli se o něj. Bratr ho však do své smrti v hokeji neustále podporoval. I proto si superstar NHL později nechala na památku na levý bok vytetovat: "Sergeji, navždy budeš v mém srdci".
Teď spolu oba krajané touží po nejcennější hokejové trofeji. Pro Ovečkina je to pokus číslo třináct. V prvních třech sériích to byl právě on, kdo svými góly a touhou byl hlavní inspirací Capitals.
Ve finále je v hlavní roli Kuzněcov. Po druhém utkání série se sice zdálo, že kvůli zranění na ruce pro něj play-off skončilo, v domácích duelech však dvojnásobný mistr světa k překvapení všech na ledě nechyběl a dovedl tým k dvěma vítězstvím.
"Hokejová veřejnost ho možná nezná tak dobře. Kuzy se však neustále zlepšuje. Chvíli mu trvalo, než si zvykl na styl v NHL. Za poslední rok ale ohromně vyrostl. Patří k nejlepším centrům v lize a je velkou součástí tohohle úspěchu," chválí svého svěřence kouč Barry Trotz.
A má za co. Kuzněcov je jednou z hlavních tváří letošního play-off. Svojí gólovou oslavou ve stylu "ptačího muže" uvádí fanoušky do euforie. A co víc – Capitals i díky němu chybí jediná výhra k prvnímu triumfu v historii klubu.
