Před čtvrtstoletím: Návrat hokejistů neměl obdoby. Národní tým přivítaly v Praze desetitisíce lidí
Na ledě bylo dobojováno, ale euforie ze zlata pokračovala. Po celorepublikovém křepčení po finálovém utkání olympijského turnaje 1998 oslavy historického triumfu vyvrcholily s návratem hokejistů z Nagana 23. února. Do dějin vstoupila nejen samotná náročná cesta z Japonska přes Rusko až do Česka, ale hlavně scenérie z pražských ulic a náměstí, kde úspěch reprezentantů prožívaly desítky tisíc občanů, kteří chtěli vidět zbožštěné hráče na vlastní oči. Návrat olympijských vítězů si můžete připomenout v Archivu Z na ČT sport od 16:20.
Vše začalo náročným přesunem z olympijského Nagana na letiště v Tokiu. Po vítězném finále s Ruskem, které rozhodl Petr Svoboda jediným gólem, způsobily úvodní pozápasové oslavy v kabině v souvislosti s fyzickým vyčerpáním a nedostatkem spánku první komické scénky, když se v hlavní roli ocitl s pokřiky "jedeme dál" Dominik Hašek, kterého tlačili na letištním vozíku Jiří Dopita s Jaroslavem Špačkem.
Ze všech účastníků delegace do Prahy však zřejmě největší pozornost budil Slavomír Lener, trenérský kolega Ivana Hlinky, jenž přišel ještě v Japonsku po prohrané sázce a zisku zlaté medaile o svůj pověstný knír.
Výraznějšího odpočinku se hráči dočkali až během letu do Jekatěrinburgu. Někteří se však bavili dál a hrály se karty nebo šachy. Nejvtipnější scénku z letadla si připsal David Moravec, jenž vložil spícímu Pavlovi Paterovi umělohmotnou lžičku do úst, kterou nevědomky držel několik desítek minut.
Na jaké příběhy z Nagana se zapomnělo a o kterých se tolik nemluví? Poslechněte si Hokej bez červené – podcast s Robertem Zárubou:
V průběhu závěrečného letu z Ruska do Prahy si hráči navzájem podepsali dresy a už se vše pomalu schylovalo k velkému finále – národní tým přistál na letišti v Ruzyni a mohl se vydat na triumfální jízdu hlavním městem.
Zlatá pouť odstartovala v Evropské ulici, která byla doslova obsypána lidmi. Nejsledovanější autobus v zemi poté zamířil na krátkou návštěvu k prezidentovi Václavu Havlovi k jeho vile na Ořechovce nedaleko Dejvic.
"Díky vám dnes miliardy lidí ví, co to je Česká republika. Zasloužili jste se o její známost a dobré jméno víc než mnoho politiků," uvedl Havel na adresu reprezentantů. "Ale máte ještě jednu jinou zásluhu. Zasloužili jste se o to, že v naší zemi byla a několik dní ještě bude dobrá nálada. Lidé jsou k sobě slušní, objevili v sobě dokonce vlastenectví. Děkuji vám, že jste toto všechno vyvolali svým skvělým výkonem," dodal.
Následně se obletovaný autobus vydal směrem na Staroměstské náměstí, kde už netrpělivě čekaly davy lidí a sborově se skandovalo "Hašek na hrad". "Bylo to supr. Vy jste nám pomáhali a my jsme to dokázali. A teď jsme tady společně, abychom se bavili!" zakřičel Hašek na pódiu směrem k fanouškům na náměstí.
K fantastické atmosféře přispěla také sborově zazpívaná hymna. Vše poté završila legendární a v uvolněné náladě vedená tisková konference na Žofíně, kam se tým poté přesunul. "Já jsem přijel do Prahy a furt vidím hodně lidí a říkám: Co se tady stalo?" odstartoval trenér Hlinka ve značně podroušeném stavu krátký brífink, který měl k tradičnímu pojetí tiskové konference hodně daleko. Zbytek už je historie…