Pešána zneklidnil, Jalonen to naopak vidí stejně. Jeho naladění je super, řekl o zlatém cíli Vrána

Vrána měl delší dobu potíže s ramenem, které se nakonec loni před startem sezony rozhodl řešit operací. Do zápasů proto naskočil až 8. března. "Byla to pro mě krátká sezona, která byla ze začátku určitě dost nepříjemná, ale i takový je hokej. Už to bylo dlouhé a člověk začne mít trošku negativní myšlenky, ale doktoři a všichni lidi kolem mě v Detroitu udělali skvělou práci po fyzické i psychické stránce. Drželi mě nad vodou a pomohli mi se z toho dostat a cítit se dobře," řekl šestadvacetiletý útočník.

"Strašně mi to pak pomohlo při návratu zpátky na led. Udělali jsme skvělou práci, co se rehabilitace a přípravy na ten návrat týká. A jsem moc rád za to, jak to dopadlo. Jsem samozřejmě rád, že zase hraju. S tím, co bylo, jsem se nějak srovnal, rameno je v pohodě a já musím koukat dopředu. Samozřejmě mě moc těší, že se mohu připojit k národnímu týmu," dodal Vrána.

Národní tým mohl již nyní doplnit i proto, že Red Wings zůstali za branami play-off. "Ta sezona nebyla pro nás samozřejmě úplně ideální. Ale už je to za mnou, koukám dopředu a teď momentálně mám nějaký cíl tady. Těším se na to a jsem strašně rád, že tady můžu být. Jsem vážně hrozně natěšený," netajil Vrána.

Chuť reprezentovat má v sobě zakořeněnou dlouhodobě. "Vždycky ve mně byla ta chuť hrát za reprezentaci, už když jsem jezdil na šestnáctku. Je pro mě hrdost hrát za národní tým. Ta natěšenost je pořád stejná, jen možná hraje roli to, že mám ještě o to větší energii, než kdybych v sezoně odehrál 82 zápasů a pak další v play-off," přemítal Vrána.

Radost ze hry v něm posiluje i 13 gólů, které ještě stihl po návratu na led v NHL nastřílet. "Mám tu největší chuť dávat góly. Fakt. Ale já ji měl vždycky. Jsem určitě rád, když svým týmům mohu takto pomoct. Ale nejen tím, není to všechno jen o gólech," zdůraznil Vrána.

Jalonenův přístup ho potěšil

Na jeho střelecké schopnosti občas pějí spoluhráči z Detroitu ódy. "Poslouchá se to asi dobře. Ale já byl odmala střelec, takže ty góly prostě nějak dávat umím. I když je pravda, že jak jsem dlouho nehrál, tak jsem se trošku bál, jestli to pořád ještě umím. A že to pro mě mohla být super sezona, kdybych ji hrál třeba celou? Mohlo to být určitě lepší, ale teď už s tím nic nenadělám. Nechci se tím nijak trápit a utápět se v tom, že to bylo takhle, už je to za mnou. Každý si v životě něčím projde. Je to hokejová kariéra, každý se někdy zraní, s tím se nedá nic dělat," konstatoval Vrána.

Loni tehdejší trenér českých hokejistů Filip Pešán prohlásil, že ho zneklidnilo, když Vrána mluvil otevřeně o své touze po zlatu. "Vím, že loni kolem toho byla nějaká kauza," přitakal s úsměvem. "Já ale říkám a budu říkat vždycky, že ten cíl má být jasný. Pak ty krůčky jsou samozřejmě takové, jaké jsou, ale ta hlava má být na něco nastavená hned od začátku. Myslím, že když se zeptáte ostatních kluků, řeknou vám to samé," namítl Vrána.

Oproti tomu Pešánův nástupce Jalonen ohlásil cíl v podobě zlata hned po svém jmenování. "I když jsem s ním ještě nemluvil, je určitě dobře, když jsme takto naladění všichni a ten trenér je pozitivně nastavený. Vážně moc rád slyším, když na celý turnaj kouká takhle," ocenil Vrána.

Hned ve čtvrtek čeká české hokejisty na Švédských hrách ve Stockholmu domácí výběr Tre kronor. "Vím, že tam je snad Jesper Pettersson, co se mnou hrál v Linköpingu, také brankář Magnus Hellberg, jehož podepsal Detroit koncem sezony. Uvidíme, s čím Švédové přijdou. Vím o tom výprasku z Ostravy (9:3), co dostali, to jsem viděl. Na to se hezky kouká. Ale jak se to všechno vyrovnává, tak mi přijde, že už se může stát všechno," řekl Vrána.