Ondřej Kovařčík čekal celé play-off na bod, pak rozhodl páté finále

"Věděl jsem, že je to přečíslení, a šel jsem jenom do brány. Aron (Chmielewski) vystřelil. Já jsem viděl, jak se to odrazilo od zadního plexi a jak to tam padá. Jen jsem se modlil, ať to spadne brzy. Prostě jsem do toho plácnul a štěstí teďka stálo při mně," popsal Kovařčík rozhodující branku.

Považoval ji možná za nejdůležitější v kariéře. "Dá se říct, že asi jo. Loni jsem dal podobný, když jsme postoupili do finále, a ty dva řadím asi na stejnou úroveň. Momentálně je ale pro mě asi tento nejvíc," připomněl Kovařčík svůj gól z 69. minuty prodloužení z šestého semifinále minulé sezony proti Hradci Králové, díky kterému Oceláři ovládli sérii 4:2 na zápasy.

Užíval si euforii z klíčového momentu o to víc, že dosud v play-off nebodoval. "Kluci mi říkali, že si to schovávám na tu pravou chvíli. Ukázalo se, že měli pravdu. Já jsem nepřestával věřit, že to tam spadne," usmíval se a neskrýval radost. "Kvůli tomu se to hraje. Druhé prodloužení pátého zápasu finále, to je sen pro každého hokejistu."

Předtím si ale v 79. minutě hodně oddychl, když po jeho velké chybě neproměnil šanci Petr Jelínek, který se dostal sám před Šimona Hrubce, ale skákající puk poslal bekhendem vedle pravé tyče.

"Chtěl jsem to nahrát bekovi a on se tam zjevil, hokejkou tam do toho plácnul a naštěstí to spadlo vedle. Snažil jsem se na to nemyslet a jít dál," uvedl třiadvacetiletý odchovanec Ocelářů.

Byl šťastný, že Oceláři důležitou bitvu zvládli a odjíždějí domů s možností v neděli na vlastním ledě rozhodnout. "Věděli jsme, že tým, který vyhraje, bude mít mečbol a psychickou výhodu. My navíc budeme hrát ještě doma. Věřím, že nás fanoušci poženou a uděláme všechno pro to, abychom doma vyhráli," doplnil Kovařčík.

Slezané budou na zisk zlata útočit doma stejně jako v roce 2015, kdy vyrovnali sérii s Litvínovem ze stavu 1:3 na 3:3, ale tehdy prohráli v rozhodujícím sedmém duelu ve Werk Aréně 0:2. A sen o druhém triumfu v historii po úspěšném finále s Vítkovicemi z roku 2011 se rozplynul.

"Říkali jsme si teď v šatně, že je to sice blízko, ale na druhou stranu strašně daleko. Stát se může cokoliv. Hokej je strašně ošidný. My tam před domácími fanoušky, kteří nás určitě poženou, necháme všechno a budeme věřit," řekl Kovařčík.

Jeho trefa rozhodla pátý nejdelší zápas v historii české extraligy. V roce 2017, kdy Třinec v pátém duelu čtvrtfinále doma proti Chomutovu rozhodl o vítězství 3:2 v čase 88:28, působil na farmě v prvoligovém Frýdku-Místku.

"Já jsem tak dlouho snad ještě nikdy nehrál. Cítil jsem se naštěstí dobře, ale vím, že kluci toho měli plné zuby. Hlavně obránci, protože v prvním prodloužení jsme měli kliku, že nás tam gólman podržel. Ubránili jsme to zuby nehty. Ale věřím, že sil máme ještě dost, zabereme a vyhrajeme," uvedl.

Tuhou bitvu bez velké hokejové krásy očekával. "Je to finále a je to strašně vyrovnané. Je vidět, že týmy se znají. Je skoro květen. Já jsem hlavně strašně rád, že jsme to vyhráli," dodal Kovařčík.