Od živé historie po moderní arény: Projděte se po českých hokejových stadionech

O2 arena je zřejmě nejznámější extraligovou štací. Zároveň je halou největší, nejdražší a zřejmě i nejkontroverznější. Slavia v ní hraje své domácí extraligové zápasy od jejího vzniku, přesto se dá říct, že se od svého stěhování z Edenu stále pořádně nezabydlela. Či lépe řečeno – fanoušci si stále ve větším nenašli cestu. Průměrná návštěva 4 861 fanoušků na zápas by jinde byla poměrně slušným číslem, v sedmnáctitisícové hale však působí až nepatřičně. A na atmosféře se to logicky podepisuje.

Městský rival Slavie na tom byl s návštěvností o poznání lépe. Avšak ani sparťané nejsou s holešovickou halou plně spokojeni. Řešení z roku 1962, ačkoliv minimálně v rámci České republiky zcela unikátní, už zcela neodpovídá současným nárokům na komfortní extraligový stadion. Sportovní hala by si zasloužila řádnou rekonstrukci, která však přesto těžko vyřeší například nepříliš příkré tribuny a horší výhled z prostorů pro oba fanouškovské kotle.

Pardubice dlouhodobě patří mezi nejhokejovější česká města, což potvrzují pravidelně nejvyšší průměrné návštěvy na domácích zápasech. Přestože v posledních letech návštěvnost lehce klesá, pozici lídra drží v tomto směru Východočeši stále bezpečně. Místní zimní stadion byl jedním z prvních, který prošel poctivou rekonstrukcí, a stále platí za jeden z nejmodernějších v zemi. Oprava navíc nesebrala nic na atmosféře, a tak fanouškům může vadit snad jen ponechaná starší střešní konstrukce, jejíž podpůrné sloupy na některých místech kazí výhled.

Bývalý Palác kultury a sportu v Ostravě, domovské sídlo týmu HC Vítkovice, patří mezi nejzajímavější české hokejové stadiony. Vznikl (pro výstavbu českých zimních stadionů poněkud netypicky) v druhé polovině osmdesátých let a po dvou rekonstrukcích je díky své multifunkčnosti nyní jakousi protiváhou pražské O2 areny. Hostila již nemálo významných sportovních akcí a je takříkajíc v očekávání mistrovství světa v ledním hokeji, které v roce 2015 Česká republika pořádá. Nutno však dodat, že by si zasloužila o něco větší návštěvnost.

Plzeňský zimní stadion patří mezi tradiční extraligové štace. Od svého zastřešení, které mu dalo svůj nezaměnitelný venkovní vzhled, v podstatě drží svou podobu bez větších změn do současné doby. Dobré atmosféře svědčí velmi příkré tribuny, které zároveň zaručují dobrou viditelnost hry. Hala si v roce 1992 zažila i poměrně krušné chvíle, když se při postupu do finále podařilo fanouškům podpálit textilie zavěšené pod stropem. Velice dramatické okamžiky naštěstí dopadly dobře a Plzeň stihla sehrát na svém domácím stadionu o pár dnů později finálovou sérii.

Administrativní "postup" Hradce do extraligy přinesl nejvyšší soutěži jednu z nejkomfortnějších hokejových hal. Do nové sezony navíc přivítá hráče na stadionu u soutoku Labe a Orlice nová ledová plocha a mantinely, čímž se uzavře komplexní rekonstrukce. Hradecká hala je divácky velice vděčná, led kolem dokola lemují poměrně příkré tribuny, nízký strop zajišťuje dobrou akustiku, ve výhledu na hru nic nepřekáží. Velice komfortní je i divácké zázemí, kterému dominuje široká okružní chodba a dostatek možností k občerstvení.

Multifunkční liberecká hala je jednou z nejmodernějších v republice. Nahradila letitý zimní stadion, ze kterého se po vybudování nového hokejového stánku stala vedlejší ledová plocha. Tipsport arena je díky nedávnému roku výstavby plně komfortní halou s hledištěm kolem celé ledové plochy a kvalitním zázemím.

Někteří brněnští fanoušci stále ještě teskní po slovutném stadionu Za Lužánkami, reálně se však už zabydleli v Rondu. Kruhová hala prošla po brněnském nákupu extraligové licence poměrně radikální rekonstrukcí, která však těžko mohla vyřešit nejdůležitější problém domova Komety: nízkou kapacitu. Rondo je pro téměř čtyřsettisícové město přece jen poněkud nedostatečné. Ani letošní plánovaná rekonstrukce spojená s přidáním 491 míst na věci moc nemění. Místní fanoušci se mohou uklidňovat alespoň tím, že díky nedostatečné velikosti haly mohou pořadatelé na hokeji často hlásit vyprodáno.

Zlínský zimní stadion je typickým dokladem své doby, od zastřešení navíc funguje bez výraznějších rekonstrukcí. Jeho typickým znakem je vysoké klenuté zastřešení, podobné je k vidění například i v Ústí nad Labem. Největší nevýhodou zlínského stadionu je zřejmě absence tribuny za jednou z branek, která poněkud kazí výsledný dojem z interiéru haly. Jmenuje se po hokejistovi Luďku Čajkovi, který v roce 1990 tragicky zemřel při zápase v Košicích.

Litvínovský zimní stadion je vskutku zimní. Mnozí přespolní návštěvníci se vstupenkou do nejvyšších řad se nejednou divili, že jim zvenčí sněží během sledování hokeje za krk. Hala pojmenovaná po legendárním Ivanu Hlinkovi sice prošla v nedávné době dílčí rekonstrukcí, nicméně rok její výstavby a zastřešení je na ní stále dobře znát. Většina míst je k stání, čímž je v českých poměrech unikátní. Interiér je poměrně stísněný, nemálo míst neposkytuje příliš dobrý výhled, pohybovat se během zápasů s vyšší návštěvou útrobami stadionu není nikterak příjemné. Navíc hala nesplňuje extraligové licenční podmínky, což se "řeší" opakovaným udělováním výjimek.

Karlovy Vary se dočkaly nové multifunkční arény těsně po zisku svého prvního a zatím posledního extraligového titulu, nicméně odchod z již nevyhovující "plechárny" Západočechům příliš štěstí nepřinesl. Diváci v novém prostředí sledují postupně klesající výkony domácích hokejistů, které kulminovaly pádem do play-out v poslední sezoně a rostoucími existenčními otazníky. Letošní sezona je však v hale s nejnižší průměrnou extraligovou návštěvností zajištěná.

Extraligový nováček je plný očekávání po návratu mezi hokejovou elitu, nicméně zázemím nové a přespolní návštěvníky vskutku neohromí. Spíše naopak. Nevzhledná plechová bouda trpí svým stářím, v posledních letech se čím dál více projevuje havarijní stav celé stavby. Plány na rekonstrukci jsou dlouholeté, nicméně stále se o ní pouze hovoří, aby se "definitivní" termíny znovu a znovu odkládaly. Za jediné pozitivum lze považovat nedávno zrekonstruovanou ledovou plochu a mantinely.

Zatím nejnovějším zimním stadionem se mohou chlubit v Třinci. Nahradil svého starého předchůdce v letošním roce po mnoha letech očekávání místních fanoušků a hokejistů. Hala by měla poskytovat veškerý myslitelný komfort a kvalitní výhled ze všech míst oválného hlediště. Na odpověď, jak se s halou sžijí Oceláři, si však budeme muset počkat.

Nejmenší extraligový zimní stadion letos, tak jako tradičně, funguje na základě výjimky z licenčních podmínek. Hala je i na první pohled poměrně malá, avšak snad i díky tomu disponuje poměrně dobrou akustikou. V nedávné době prošla dílčí rekonstrukcí, která zahrnovala výměnu osvětlení, ledové plochy a sedadel. Rekonstrukci však příliš neocenili případní hostující fanoušci, kterým je vyhrazen vyloženě nedůstojný sektor v rohu stadionu. Pokulhává zároveň nabídka občerstvení i stav sociálních zařízení, jehož nedostatky pánští návštěvníci řeší povětšinou u vzrostlých stromů naproti hlavnímu vchodu.