Dánský kapitán Green hraje na osmnáctém šampionátu v řadě
Moskva - Kapitán dánských hokejistů Morten Green hraje v 35 letech již na osmnáctém mistrovství světa. Seniorský šampionát okusil poprvé v sezoně 1998/1999, kdy se představil i na MS hráčů do 18 let a mezi seniory Seveřané ještě nehráli mezi elitou. Od té doby šikovný útočník nescházel, od roku 2003 navíc Dánové nepřetržitě působí v nejvyšším patře šampionátu.
Nad tím, jak moc by mohl svou šňůru ještě prodloužit, Green neuvažuje. "Vždy to beru s výhledem jediného dalšího roku. Základní věcí je, že mě musí chtít do týmu trenér. Proto jsem tady i letos. Druhá věc pak je, aby bylo v pořádku mé tělo a já byl pro tým přínosem. Když budou tyhle podmínky splněné, budu tady. Uvidíme, co se stane," uvedl Green.
Green ani příliš nevyhlíží jedinečnou možnost zahrát si na domácím světovém šampionátu - mistrovství světa v roce 2018 uspořádá dánská metropole Kodaň a Herning. "Opravdu ne. To je ještě hodně daleko před námi. Nejsem mladší a mladší, vážně i tentokrát hledím nejdále do příštího roku," podotkl Green. S reprezentačním týmem, jemuž od šampionátu v roce 2011 šéfuje s kapitánským "céčkem" na dresu, už toho hodně zažil.
Ale teprve ve čtvrtek před utkáním proti Rusku se dočkal mimořádné chvíle a potřásl si rukou s kapitánem sborné Pavlem Dacjukem, svým idolem, který je o necelé tři roky starší. "Byl to moc hezký okamžik. Byl pro mě vždy důležitým hráčem," řekl hráč dánského Rungstedu, který nosí stejně jako Dacjuk - ale jen shodou okolností - číslo 13.
"Je to fenomenální hráč. Hrozně se mi na něm líbí, jak hraje na obou koncích hřiště. Je výborný v útoku, ale také při bránění a hraje tak po celou kariéru. Je prostě nejlepší," prohlásil Green. Jedna vzpomínka v jeho paměti však ční nad všemi ostatními. "Ten okamžik, když jsme vyhráli divizi I a dostali jsme se mezi elitu v roce 2003, to bylo něco. Poprvé za ty dekády.
Měli jsme tehdy mladý tým a byl to pro mě obrovský moment i proto, že jsem měl v týmu hodně z mých nejlepších kamarádů. Opravdu moc hezká vzpomínka," řekl Green. Dánové však neusnuli na vavřínech. Zatímco mnoho mužstev slavilo jeden rok postup a hned ten následující truchlilo nad sestupem, Dánové možná až překvapivě drží nepřetržitě svou příslušnost k elitě.
"Dánský program je vážně dobrý. Měli jsme reprezentační osmnáctku i dvacítku v elitní skupině, kde je jen deset týmů, což je důležité pro dánský hokej. Rozvoj té další generace hráčů tak probíhal o to lépe. Od roku 2003 to zvládáme, a i když to bylo občas hodně těžké, nejdůležitější je, že ten tlak jsme vždy ustáli a zvládli to," připomněl Green. Kdy bude končit s aktivní kariérou, sice netuší, ale má jasno v tom, že v hokejovém prostředí zůstane. "Samozřejmě bych v hokeji rád pracoval, až ukončím kariéru. Uvidíme," uvedl Green.
