Češi získali v posledních 20 letech nejvíc titulů mistrů světa
Praha – Jedno olympijské vítězství, dvanáct titulů mistrů světa, pět zlatých medailí z mistrovství Evropy. To je ve zkratce historie českého a československého ledního hokeje. Od rozpadu Československa a Sovětského svazu na začátku devadesátých let dvacátého století není na světových šampionátech úspěšnějšího týmu než nástupnické České republiky. Češi získali během dvaceti let od roku 1993 šest zlatých medailí. Až za nimi následují bývalí giganti Kanada (pět titulů) a Rusko (čtyři), kteří dominovali světovému hokeji.
Hokej, správně kanadský hokej, se v českých zemích poprvé objevil na přelomu 19. a 20. století. V roce 1908 podal jeho nadšený propagátor Emil Procházka návrh na registraci a 19. listopadu vznikl Český svaz Hockeyový. Tak zněl původní název. Češi, tehdy ještě jako součást Rakouska-Uherska, se začali prosazovat, ledva vstoupili na mezinárodní kolbiště. Již při svém premiérovém startu na mistrovství Evropy v roce 1911 vyhráli zlaté medaile. Do první světové války přidali ještě další titul, celkem jich nasbírali pět.
Podobně se dařilo také Čechoslovákům po roce 1918. Již na prvním mistrovství světa v roce 1920 v Antverpách uspěli a získali bronzové medaile. Na další se čekalo třináct let, ale o to větší radost byla. Při prvním šampionátu v bývalém Československu, v roce 1933, přibyla další bronzová. Stejný "kousek" se povedl na stejném místě o pět let později. Na zlato však Čechoslováci stále čekali.
Ale dočkali se ho. Hned na prvním poválečném šampionátu v roce 1947. Diváci zaplnili ochozy legendárního stadionu na Štvanici a "donesli" své idoly k premiérovému titulu mistrů světa. O rok později sahala československá reprezentace také po prvním olympijském triumfu ve švýcarském Svatém Mořici, když poprvé neprohrála v zápase s Kanadou. Ale remíza 0:0 zlato nepřinesla, protože skóre hrálo pro tradičního rivala. O rok později se však na mistrovství světa ve švédském Stockholmu vše vrátilo do "starých" kolejí. Čechoslováci získali druhý titul. Ten byl o to cennější, že se tým otřepal z letecké katastrofy, při níž zemřelo v listopadu 1948 šest reprezentantů, z nich pět mistrů světa.
S nástupem komunistů k moci následoval ochod československého hokeje ze světové špičky. Komunističtí demagogové těsně před odletem na mistrovství světa 1950 do Londýna pozavírali jedenáct hokejistů, kteří po následných vykonstruovaných politických procesech skončili ve věznicích. Brankář Bohumil Modrý dostal 15 let, Augustin Bubník 14, Stanislav Konopásek 12, Václav Roziňák a Vladimír Kobranov po 10, Josef Jirka šest. Mojmír Ujčík, Zlatko Červený, Jiří Macelis, Přemysl Hainý, Antonín Španninger a Josef Štock dostali tresty mezi osmi měsíci až třemi roky žaláře.
Československý hokej se z rány komunistické vrchnosti vzpamatoval až po pěti letech, kdy načal na MS 1955 v Německu další dobu bronzovou, když i v dalších dvou lichých letech získala reprezentace třetí místa. Pak následovalo stříbrné zlepšení v roce 1961. Od té doby se na mistrovstvích světa bojovalo "jen" o stříbrné medaile. Sověti totiž vytvořili rekordní šňůru devíti vyhraných šampionátů. Čechoslováci se však se Švédy a Kanaďany střídali o druhá a třetí místa.
Zvláštní nádech měl pro hokejový svět turnaj v roce 1969 ve Stockholmu. Sice ho opět vyhráli Rusové, ale poprvé v historii utrpěli na jedné akci dvě porážky od jednoho týmu. Československého, jehož hráči si přelepili hvězdičky nad lvíčkem ve státním znaku jako na protest proti sovětské a "spřátelené" okupaci ze srpna 1968.
Dvacet tři let čekal československý lid na vítězství na mistrovství světa. Až přišlo MS 1972 v Praze. A bylo to podobně emotivní jako v roce 1947. Jen se hokejisté přesunuli ze Štvanice o pár kilometrů dál do Sportovní haly na Výstavišti. Domácí výhra totiž potěší nejvíce. V sedmdesátých letech přivezli Čechoslováci ze všech světových šampionátů medaili. Tři zlaté, pět stříbrných a dvě bronzové, k tomu přidali ještě druhé a třetí místo na olympijských hrách 1972 a 1976.
A do třetice všeho dobrého. Rok 1985, mistrovství světa v Praze a další zlatá. Do rozpadu Československa na konci roku 1992 ji doplnily ještě čtyři bronzy z MS a jeden z olympiády 1992.
Do samostatné éry bez Slováků vstoupili Češi třetím místem na mistrovství světa 1993 v Německu. Hned rok nato se s bývalými federálními bratry poprvé utkali na velkém turnaji. Vítězstvím 7:1 na olympijském turnaji v norském Lillehammeru v únoru 1994 položili základ k českému "komplexu". Po dvou bezmedailových letech skončilo čekání na první české zlato. To z Vídně 1996 odstartovalo zlatou a nejúspěšnější etapu českého i československého hokeje. Jejím vrcholem se stal triumf na olympijském turnaji století v Naganu 1998, na který navázal zlatý hattrick na světových šampionátech 1999, 2000 a 2001. Takovou jízdu nikdo od začátku osmdesátých let, kdy dominovali Sověti, nepředvedl.
V roce 2005 se Češi vrátili do Vídně pro další zlato. Jaromír Jágr a Jiří Šlégr vítězstvím vstoupili jako jediní dva Češi do vyhlášeného klubu vyvolených, kteří vyhráli zámořský Stanley Cup, olympijské zlato a mistrovství světa.
Rok 2010 přinesl českým barvám dvanáctý titul mistrů světa. Na dalších dvou šampionátech 2011 na Slovensku a předloni v Helsinkách a Stockholmu brali Češi bronz. Z posledního mistrovství odjeli Češi s prázdnou.
Českoslovenští a čeští hokejoví mistři světa
1947, Praha
Brankáři: Bohumil Modrý, Zdeněk Jarkovský.
Obránci: František Pácalt, Miroslav Sláma, Josef Trousílek, Miloslav Pokorný, Vilibald Šťovík.
Útočníci: Ladislav Troják, Vladimír Zábrodský, Stanislav Konopásek, Václav Roziňák, Vladimír Bouzek, Karel Stibor, Josef Kus, Jaroslav Drobný.
Trenér: Mike Buckna.
1949, Stockholm
Brankáři: Bohumil Modrý, Josef Jirka.
Obránci: Přemysl Hainý, Josef Trousílek, Jiří Macelis, Oldřich Němec, František Vacovský.
Útočníci: Václav Roziňák, Vladimír Zábrodský, Stanislav Konopásek, Vladimír Kobranov, Vladimír Bouzek, Augustin Bubník, František Mizera, Čeněk Pícha, Zdeněk Marek, Miloslav Charouzd.
Trenér: Antonín Vodička.
1972, Praha
Brankáři: Jiří Holeček, Vladimír Dzurilla.
Obránci: Oldřich Machač, František Pospíšil, Jiří Bubla, Josef Horešovský, Milan Kužela, Rudolf Tajcnár, Vladimír Bednář.
Útočníci: Jan Klapáč, Jaroslav Holík, Jiří Holík, Jiří Kochta, Václav Nedomanský, Július Haas, Vladimír Martinec, Ivan Hlinka, Bohuslav Šťastný, Richard Farda, Josef Paleček.
Trenér: Jaroslav Pitner, Vladimír Kostka.
1976, Katovice
Brankáři: Jiří Holeček, Vladimír Dzurilla.
Obránci: Oldřich Machač, František Pospíšil, Jiří Bubla, Milan Kajkl, Milan Chalupa, Miroslav Dvořák, František Kaberle.
Útočníci: Vladimír Martinec, Jiří Novák, Bohuslav Šťastný, Ivan Hlinka, Marián Šťastný, Peter Šťastný, Jiří Holík, Eduard Novák, Milan Nový, Jaroslav Pouzar, František Černík.
Trenér: Karel Gut, Ján Starší.
1977, Vídeň
Brankáři: Jiří Holeček, Vladimír Dzurilla.
Obránci: Oldřich Machač, František Pospíšil, Jiří Bubla, Milan Kajkl, František Kaberle, Miroslav Dvořák, Milan Chalupa.
Útočníci: Vladimír Martinec, Milan Nový, Bohuslav Ebermann, Jiří Novák, Ivan Hlinka, Jiří Holík, Marián Šťastný, Peter Šťastný, Jaroslav Pouzar, Eduard Novák, Vincent Lukáč.
Trenér: Karel Gut, Ján Starší.
1985, Praha
Brankáři: Jiří Králík, Jaromír Šindel.
Obránci: Arnold Kadlec, Miloslav Hořava, Eduard Uvíra, Jaroslav Benák, Antonín Stavjaňa, František Musil, Radoslav Svoboda.
Útočníci: Vincent Lukáč, Dárius Rusnák, Igor Liba, Jiří Hrdina, Vladimír Růžička, Pavel Richter, Jiří Lála, Dušan Pašek, Jiří Šejba, Oldřich Válek, Vladimír Kameš, Michal Pivoňka, Petr Rosol.
Trenér: Luděk Bukač, Stanislav Neveselý.
1996, Vídeň
Brankáři: Roman Turek, Roman Čechmánek, Petr Franěk.
Obránci: Stanislav Neckář, Jiří Vykoukal, Drahomír Kadlec, Antonín Stavjaňa, František Kaberle ml., Michal Sýkora, Jiří Veber.
Útočníci: Pavel Patera, Viktor Ujčík, David Výborný, Jiří Kučera, Jiří Dopita, Radek Bonk, Radek Bělohlav, Martin Procházka, Robert Lang, Robert Kysela, Otakar Vejvoda, Robert Reichel, Roman Meluzín.
Trenér: Luděk Bukač - Zdeněk Uher, Slavomír Lener.
1999, Oslo, Lillehammer
Brankáři: Milan Hnilička, Roman Čechmánek, Martin Prusek.
Obránci: Libor Procházka, František Kaberle ml., Jaroslav Špaček, Pavel Kubina, Jiří Vykoukal, František Kučera, Ladislav Benýšek.
Útočníci: Viktor Ujčík, David Výborný, Jan Hlaváč, David Moravec, Pavel Patera, Martin Procházka, Martin Ručinský, Petr Sýkora (1976), Radek Dvořák, Jan Čaloun, Roman Šimíček, Tomáš Vlasák, Tomáš Kucharčík, Roman Meluzín.
Trenér: Ivan Hlinka - Josef Augusta, Vladimír Martinec.
2000, Petrohrad
Brankáři: Roman Čechmánek, Dušan Salfický, Vladimír Hudáček.
Obránci: Michal Sýkora, František Kučera, Petr Buzek, František Kaberle ml., Martin Štěpánek, Ladislav Benýšek, Radek Martínek.
Útočníci: David Výborný, Jiří Dopita, Jan Tomajko, Václav Prospal, Robert Reichel, Tomáš Vlasák, Václav Varaďa, Pavel Patera, Martin Procházka, Martin Havlát, Michal Broš, Petr Čajánek, Martin Špaňhel.
Trenér: Josef Augusta – Vladimír Martinec.
2001, Hannover
Brankáři: Milan Hnilička, Dušan Salfický, Vladimír Hudáček.
Obránci: Pavel Kubina, Jaroslav Špaček, Karel Pilař, Radek Martínek, Filip Kuba, František Kaberle ml., Martin Richter.
Útočníci: Radek Dvořák, Robert Reichel, Martin Ručinský, David Výborný, Jiří Dopita, Jaroslav Hlinka, David Moravec, Pavel Patera, Martin Procházka, Viktor Ujčík, Petr Čajánek, Tomáš Vlasák, Jan Tomajko.
Trenér: Josef Augusta – Vladimír Martinec.
2005, Vídeň
Brankáři: Tomáš Vokoun, Milan Hnilička, Adam Svoboda.
Obránci: Jiří Šlégr, Tomáš Kaberle, Jaroslav Špaček, Pavel Kubina, Marek Židlický, Jiří Fischer, František Kaberle ml., Jan Hejda.
Útočníci: Jaromír Jágr, Václav Prospal, Martin Straka, Petr Sýkora (1976), David Výborný, Jan Hlaváč, Radek Dvořák, Petr Čajánek, Martin Ručinský, Aleš Hemský, Josef Vašíček, Václav Varaďa, Petr Průcha, Radim Vrbata.
Trenér: Vladimír Růžička – Ondřej Weissmann, Radim Rulík, Marian Jelínek.
2010, Kolín nad Rýnem
Brankáři: Tomáš Vokoun, Ondřej Pavelec, Jakub Štěpánek.
Obránci: Michal Rozsíval, Tomáš Mojžíš, Ondřej Němec, Petr Čáslava, Miroslav Blaťák, Karel Rachůnek, Petr Gřegořek, Michal Barinka, Filip Novák.
Útočníci: Jaromír Jágr, Petr Vampola, Jakub Klepiš, Jakub Voráček, Jan Marek, Tomáš Rolinek, Lukáš Kašpar, Roman Červenka, Jiří Novotný, Marek Kvapil, Petr Koukal, Petr Hubáček, Martin Růžička.
Trenér: Vladimír Růžička - Josef Jandač, Ondřej Weissmann.
