Král: Zrušení výchovného je nereálné, financování klubů kontrolovat nemůžeme

"Otázka výchovného souvisí s ekonomikou. Odstupné funguje po mnoho let, chceme ho změnit, ale musíme brát ohled a jednat s jednotlivými zástupci klubů. Musíme najít řešení, aby nerezignovali na výchovu mládeže a ta se jim někdy také začala vracet," řekl Král. "V extralize je průměrný podíl klubu na rozpočtu na mládež 49 procent. Nerýsuje se, že by to bylo nahrazeno z veřejných peněz. Na kom by bylo, aby uhradil ten rozdíl? Hledáme pořád model, který by to vyvážil," navázal Král. "Ale je třeba říci, že to odstupné je věc daná přestupními řády a nastupuje jen ve chvíli, kdy nedojde k dohodě. Když k ní doje, není to nic povinného."

Podle Krále nevzniká problém u špičkových hráčů na nejvyšší úrovni, ale u mládeže. Ale přes kluby zrušení výchovného neprojde. "Třeba pan (Luděk) Bukač má extrémní názor, ať oddělíme extraligový hokej od mládežnického. Ale tam pak těch 50 procent finančních prostředků z klubu nepůjde," upozornil Král. "Jsou i majitelé klubů, kteří řeknou: Nebudeme mládež dělat vůbec. Za osm milionů korun si pořídí do týmu hotové hráče."

V současném systému vidí hlavně dva problémy. "Je to u dětí, které třeba nemají takovou výkonnost, druhý klub je ochoten je přijmout, ale nechce zaplatit. Nikde není stanoveno, že by to mělo přecházet na rodiče, ale dochází k tomu a je to legální. To je první bod, kdy se naráží na problém," uvedl Král s tím, že potud je všechno podle smluvní dohody. "Pokud to tak není, tak se dostáváme do jiné roviny úplatků nebo vydírání."

Svaz pracuje s několika návrhy na změnu odstupného, ale bude hledat kompromis v dohodě s kluby. Změnu chce například ve snížení v případě odchodu hráče do nižších soutěží. "Vzniká situace, kdy hráč končí na extraligové úrovni v juniorech nebo starším dorostu a chce přejít do nižší soutěže. Pracujeme na tom, aby to do krajského přeboru bylo nula a do druhé ligy významně nižší než nyní," podotkl Král.

Prezident ČSLH připomněl, že odstupné je nějakým způsobem zavedené v každém sportu. "Sám jsem třeba netušil, že třeba i veslování má odstupné," řekl Král už v minulých dnech. "Ty částky jsou samozřejmě diametrálně jinde, ale není sport, kde by to bylo bez odstupného. Hokej je samozřejmě drahý a výše odstupného tomu pak také odpovídá, ale každý sport v republice to odstupné má; tenis, fotbal, všude to je," zdůraznil Král.

Generální sekretář svazu Martin Urban uvedl, že by při zrušení výchovného hrozilo přenesení nákladů daleko více na rodiče. "Když má v dnešní době tým na úrovni žáků 18 hráčů, tak dvě třetiny - a pod to se podepíšu - prostě nemají na to, aby místo tisícovky vytáhli jejich rodiče ne 1000 korun, ale dalších 6000 korun měsíčně. Prostě na to nemají. Z šesti hráčů pak ovšem neuděláte tým. A je potom po hokeji. To je úplný základ," uvedl Urban. "Neříkám, že současný systém je ideální, ale v principu umožňuje drtivé většině mládeže tenhle sport dělat," dodal.

Díky principu výchovného může podle něho hrát hokej v tuzemsku 97 až 98 procent dětí. "Kluby jsou zainteresovány na tom, aby investovaly do mládeže, aby ty děti nabraly a staraly se o ně. Samozřejmě ne každý dojde do toho cíle, kdy je z něho profesionální hokejista. Pokud ale zrušíme výchovné, jaký zájem bude mít město přispívat na výchovu své mládeže, když ta mládež pak může kdykoliv odejít do jiného města? I s tím musíme počítat," vysvětlil Urban.

Připouští, že hokej je drahým sportem a výchova hráče stojí nemalé peníze. "Ale každý rodič má volbu a může si vybrat. A mohl si vybrat vždycky. Prostě můžu přijít za klubem a říci: 'Klube, vyčísli mi náklady, já si to všechno zaplatím, protože chci, aby moje děcko sportovalo, a nebudu tak vázán odstupným.' Když přijde s takovým papírem na naše registrační oddělení, tak ho pak i přes nesouhlas mateřského klubu přeregistruje kamkoliv jinam. Jde pak jen o to, kdo to unese," dodal Urban.

"Nemůžeme klubům koukat do účetnictví"

Bývalý šéf extraligové Plzně si uvědomuje, že takto nastavený systém může vést k pokoutným manipulacím s penězi označených jako odstupné. Upozorňuje ovšem, že svaz má jen omezené možnosti v otázce kontroly klubů a jejich finančních transakcí. "Do jejich účetnictví koukat nemůžeme," prohlásil Král.

"A při dohodě klubů nemůžeme vědět, kam peníze z odstupného v daném klubu poputují. Vidíme do toho jen v případě, kdy mateřský klub s přestupem svého hráče, který není pod smlouvou, nesouhlasí. V tu chvíli přichází ke slovu stanovený tabulkový řád a ČSLH přestup schválí i při nesouhlasu původního klubu hráče," dodal.

Vzniklý prostor pro netransparentní převody peněz, při němž se kluby na částce dohodnou i třeba skrze zprostředkovatele, vnímá. "Ale to už se bavíme o trestném činu," zdůraznil Král. "Nám na svaz přijde jen podepsaný přestupní lístek. A jestliže smlouva není a existuje určitý 'šíbr', který přestup domluví, tak se dopouští trestného činu. A o tom my samozřejmě nemůžeme vědět," doplnil.

Výskyt podobných postav označil za obecně rozšířený problém, s nímž se nepotýká zdaleka jen hokej. "Asi bychom byli naivní, kdybychom si mysleli, že žijeme v ideální bublině odtrženi od světa. Já však na svazu lidi, jako je pan Mouček, nemám," připomněl Král jméno prostředníka, který figuroval v Růžičkově aféře v souvislosti s přijetím peněz od podnikatele Miroslava Palaščáka, jehož nahrávka ze skryté kamery celý případ nastartovala.