Král: Svaz jsem zachránil před krachem. Některé věci bych ale dnes udělal jinak

"Těch čtrnáct let je dlouhá doba, kterou nejde shrnout a zhodnotit v několika větách. V roce 2008 jsem ambici vést ČSLH neměl, přesvědčili mě však lidé z vedení s tím, že je třeba odvrátit hrozící krach a svaz zachránit i právně. Situace byla kritická – v polovině roku chybělo ČSLH 60 milionů korun a svaz vedl několik pro budoucnost zcela zásadních právních sporů souvisejících s pořadatelstvím šampionátu v roce 2004. Oba problémy jsme vyřešili a počítal jsem s tím, že v ČSLH skončím. Osud a hokejové hnutí však byly proti," uvedl Král.

"Pokud jde o ekonomiku, další období bylo veskrze úspěšné. Sportovní výsledky podobně hodnotit nemůžeme, mimo jiné proto, že je to složitá oblast s řadou vnitřních i vnějších souvislostí," řekl Král.

Podobně jako pětice kandidátů na šéfa svazu by rád viděl větší podporu hokeje od státu. "Ve srovnání s cizinou je u nás sport finančně podhodnocen, jeho podpora ze státního rozpočtu je zcela nedostatečná. V rámci Evropské unie se pohybujeme na chvostu. Jen ve Finsku dostává hokej ze státní pokladny tolik, co u nás všechna sportovní odvětví dohromady. Chybí nám zimní stadiony, i v tomto ohledu výrazně zaostáváme. Sportující mládeže ubývá obecně, navíc jsme se museli vyrovnat s obměnou generace, která byla v historii našeho hokeje vůbec nejúspěšnější," uvedl Král.

Dobrý pocit má z toho, že se podařilo zvednout český hokej v ekonomické oblasti. "Svaz jsme zachránili před krachem, stabilizovali ho a posunuli na úplně jinou úroveň. Když jsem začínal, vytvářel výnosy zhruba 200 milionů korun, v současnosti je to přes půl miliardy. Zlikvidovali jsme dluhy, které dosahovaly až 70 milionů. V současnosti představuje čistý finanční majetek téměř 160 milionů a na účtech máme téměř 300 milionů. Jen z vlastní marketingové činnosti, bez dotací, jsme vytvořili příjmy přes dvě miliardy. Vyřešili jsme vleklé soudní spory s případnými fatálními dopady a v roce 2015 jsme uspořádali divácky i finančně nejúspěšnější mistrovství světa v historii," prohlásil Král.

Stejně tak ho těší, jak se podařilo hokeji překlenout kritické období boje s pandemií koronaviru. "Za zázrak považuji, že se mi při pandemii podařilo domluvit vládní podporu pro profesionální kluby, která v zásadě vrcholový hokej zachránila," podotkl Král.

Připomněl i situaci, jak fungoval svaz v roce 2008, kdy do funkce nastoupil, a současnost. "V roce 2008 sídlil svaz v zatopených karlínských kancelářích, chybělo mu 40 milionů na provoz a dalších 20 milionů dlužil klubům. Mládežnické reprezentace jezdily na turnaje v cizině autobusem, kvůli úsporám jsme hráli proti starším výběrům z Polska a před srazy se přešívaly znaky na starých reprezentačních soupravách," uvedl Král.

"Když jsme začínali, pracoval ve sportovním oddělení svazu jediný člověk. Dnes máme jeden z nejlepších reprezentačních programů, platíme stovky mládežnických trenérů a realizujeme řadu rozvojových projektů, jako jsou akademie nebo Pojď hrát hokej. Ne všechny fungují tak, jak jsme si představovali, moji nástupci však mají na čem stavět. A můj nástupce se – přes všechny problémy, které ho čekají v souvislosti s rostoucími cenami energií – bude moci věnovat především sportu, nikoli prázdné pokladně a dluhům," řekl Král.

Lituje, že se nepodařilo zrušit tabulky v dospělém hokeji. "Usiloval jsem o to hned od nástupu do funkce a opakovaně to navrhoval. U hráčů mladších deseti let odstupné zrušeno bylo, moje záměry a návrhy reformy přestupních řádů však byly mnohem ambicióznější. Teď je na stole nový návrh, musím však přiznat, že pokud se týče šancí na jeho prosazení, jsem spíše skeptický. V žádném případě pochopitelně nemohu být spokojen se sportovními výsledky. Desetileté čekání (na medaili) je příliš dlouhé, třebaže jsme v tomto období pětkrát hráli přímo o medaile. V hokeji se však na kdyby nehraje."

Některé věci by s odstupem času udělal jinak. "Především bych byl důraznější při přesvědčování ostatních, aby přijali změny, které jsou nevyhnutelné. Mám tím na mysli organizaci soutěží, jejich zúžení nebo náročnost v tréninkovém procesu," uvedl Král.

"Když jsem začínal, bylo v juniorské extralize 24 týmů a postupně jsme jejich počet snižovali. Potom jsme podlehli slibům, že pokud budou soutěže nesestupové, budou mít v klubech větší prostor pro kvalitní přípravu, tréninky i zařazování mladých hokejistů. Nestalo se a počty účastníků začaly znovu růst. Rozhodnutí o zúžení soutěží jsme nakonec přijali v roce 2019, mělo však padnout dříve. Pokud by šel vrátit čas, byl bych v tomto směru – i když mi někteří občas razanci vytýkali – tvrdší, důslednější a méně naivní vůči slibům," prohlásil Král.

Nový prezident svazu podle něj bude potřebovat odolnost, protože ho čeká řada nelehkých situací a nesnadných rozhodnutí. "Měl by to být člověk, který dokáže – bude-li třeba – zavelet. V žádném případě to nesmí být alibista, který ve snaze se zalíbit všem bude ustupovat a rozdávat nesplnitelné sliby. Věřím také, že delegáti vyberou člověka, který bude schopen se v zájmu hokeje obětovat a na prvním místě u něj bude sport, nikoliv funkce nebo osobní prestiž," uvedl Král.

Odchod z funkce oznámil loni v září po zveřejnění informací, že za minulého režimu spolupracoval s vojenskou kontrarozvědkou StB. Následně prý dostal řadu nabídek jak z hokeje, tak mimo něj. "K žádnému rozhodnutí jsem nicméně zatím nedospěl, nejdříve si chci vyřídit a užít věci, na které jsem neměl čas. Navíc mám právní kancelář, které se budu věnovat. Hokej však v každém případě budu sledovat i nadále a pochopitelně budu fandit všem našim výběrům," řekl Král.