Je nutné vybírat hráče, kteří si reprezentace váží, říká Hadamczik
Praha – Hokejová reprezentace po neúspěšné ruské anabázi zvládla další díl Euro Hockey Tour nadmíru dobře, ve Švédsku si neporadila pouze s Finy a skončila v konečném hodnocení druhá. Pro hráče i pro Aloise Hadamczika to musí být jistá satisfakce, zejména před blížícím se světovým šampionátem. Trenér si v pořadu Na slovíčko pochvaloval zápas se silným Ruskem a vyzdvihl, že se daří do týmu zapracovávat mladé hráče.
Třetí díl Evropské hokejové tour načali Češi velice optimisticky, nicméně v druhém zápase se už tolik nedařilo. "Hráli jsme výborný zápas proti Švédsku. Vyhrát s čistým kontem s domácím týmem je pro trenéra vždy uspokojivé, protože vidí, že tým dokáže pracovat i pod tlakem. Když jsme šli na Finy, hodně jsme si věřili, i já jsem si říkal, že bychom měli vyhrát. První třetinu jsme byli dle mého názoru o něco lepší, ale udělali jsme tři zbytečné fauly. Tím jsme zvedli soupeře, kterému se podařilo skórovat. Druhá třetina pak byla naší nejhorší na turnaji," hodnotil Hadamczik zápas, ve kterém reprezentace nedokázala uspět.
Naopak po posledním zápase mohl trenér své svěřence chválit. "Já jsem rád, že jsme poté s Ruskem hráli od první minuty agresivně, nebáli jsme se jich, ale měli zdravý respekt. Řekli jsme si, co chceme hrát, a hráči produkovali výborný hokej. Rusům jsme nabídli velice málo šancí. Tým se dokázal srovnat a podat po prohraném zápase takový výkon," zpětně ocenil.
Vítězství bylo podle kapitána Jiřího Novotného o to cennější, že Rusové si stabilně udržují velice silný a sehraný tým. "Z mého pohledu se jejich tým nijak nemění. Jejich trenér nechává tým pospolu, což dříve nebylo zvykem. Hlavně v útoku mají obrovskou sílu. Hráči to prokazují hlavně v KHL, kde jsou obrovsky produktivní, patří mezi nejlepší hráče kanadského bodování. Pro mě je největší změna u Rusů ta, že útočníci dokáží hrát dobře i na druhé straně hřiště. Je pak těžké se přes ně prosadit."
Velice důležité pro budoucnost reprezentace je přivádět do týmu stále nové kvalitní mladé hráče, což se v poslední době daří. "Věkový průměr na turnaji jsme měli podobný jako Švédové a ostatní - okolo osmadvaceti let. Ale byli jsme jediní, kdo měl čtyři mladé hráče. Nikdo neměl devatenáctileté, dvacetileté, jako je Zámorský, Krejčík, Hertl, Tomáš Rachůnek. Zabudovali jsme čtyři další mladé hráče, kteří získávají zkušenosti v národním týmu. Jsem rád, že český hokej takové hráče pořád má," oceňuje Hadamczik.
Výkonnost a hokejový um nejsou jedinými kritérii, která by hráčům zajistila vstupenku do reprezentace. Důležité je i to, jak k reprezentování sami přistupují. "Je nutné typologicky vybrat hráče, kteří přijedou vždy, když jsou zdraví, národního dresu si váží. A hlavně neřeší, kolikátý útok hrají. Hrdost hrát za národní mužstvo by měla být hlavním krédem hráčů. Některé osobnosti to dokazují léta. Od trenéra poté potřebují možnost seberealizace. Myslím si, že pro to cit máme."
