Jak ovlivní obnovení Světového poháru pořádání MS? Nemuselo by se hrát každý rok

Obě možnosti se zdají jako schůdné a logické. Čím dál tím větším problémem každoročně pořádáného mistrovství světa jsou totiž hromadící se omluvenky hráčů. V olympijské sezoně se do výběrů často dostávají mladí debutanti a turnaj se hraje bez velkých hokejových jmen. Ve vzduchu tak visí otázka, zda by šampionátu nepomohlo, kdyby se frekvence jeho pořádání omezila.

Kapitán českého výběru na Světovém poháru Tomáš Plekanec potvrzuje, že trenéři týmů mají na MS výrazně větší práci při sestavování mužstva než na Světovém poháru. "Na mistrovství světa je těžké získat stejný mančaft víc let po sobě. Na Světovém poháru trenéři mohli nominovat kohokoliv, na mistrovství mají omezené možnosti," vysvětlil Plekanec. 

Před dvanácti lety si Světový pohár i MS zahrál Tomáš Vokoun. Bývalý gólman mistrovství nezatracuje, naopak tvrdí, že reprezentovat národní barvy je pro hokejistu ctí i na turnaji, který se nehemží hvězdami. "Přestože velká část hráčů nastupuje v NHL, vždycky má mistrovství světa obrovské kouzlo a úplně jinou atmosféru reprezentovat svou zemi a hrát za všechny spoluhráče, rodinu nebo známé. Jak mistrovství světa, tak i  Světový pohár jsou turnaje světové úrovně. Zámořský turnaj je trochu prestižnější v tom, že se ho můžou zúčastnit všichni hokejisté z NHL," řekl Vokoun.

Mezi hráče, kteří letos okusili MS i zářijový Světový pohár, patří Jakub Nakládal. Pardubický odchovanec tvrdí, že Světový pohár je velmi prestižní soutěž, která je ale severoamerickým publikem vnímaná trochu jinak než evropskou společností. "Oni to berou na stejné úrovni jako třeba olympiádu. A tím, že to je po dvanácti letech, tak to tomu dává status VIP turnaje. Určitě si myslím, že to je jiné než to mistrovství světa, které se koná každý rok. Na Světovém poháru hrají opravdu úplně nejlepší hráči, co mohou být. Nechci říct, že je prestižnější, ale není to akce, na kterou se člověk může jen tak podívat," myslí si Nakládal.

Právě prestiž Světového poháru by mohla budoucnost MS ohrozit. Tento názor zastává i bývalý dlouholetý brankář pražské Sparty a člen Rady IIHF Petr Bříza. "Světový pohár je pro fanoušky velice atraktivní, ale zároveň je atraktivní i pro hráče NHL a může následně uškodit mistrovství světa," řekl Bříza. "Uvidíme, jakým způsobem ke Světovému poháru budou chtít přistupovat dál," dodal.

Mistrovství světa v olympijském roce pořádat nechceme, tvrdí Bříza

Podle Břízy je rizikové pořádat mistrovství světa ve stejném roce jako olympiádu, a pokud bude v kalendáři jednou za čtyři roky ještě další turnaj, bude podle něj situace o to složitejší. "Netajíme se tím, že bychom v roce 2023 chtěli opět pořádat mistrovství světa v České republice. Nechceme moc olympijské roky, protože to je složité. Hráči jsou unavení, hokejisté z NHL nechtějí přijet," potvrzuje Bříza "neatraktivnost" světových šampionátů v olympijských sezonách. 

Tuto teorii potvrzuje i generální sekretář hokejového svazu Martin Urban. "Samozřejmě všichni vidí, že mistrovství v olympijském roce je obsazené slaběji. Šanci aspoň dostávají mladí hráči," řekl Urban. Na druhou stranu ale nelze opomenout například olympijský rok 2010, kdy se Vladimíru Růžičkovi omluvilo na mistrovství světa 25 hráčů z NHL. Češi si ale i přesto z Německa v takto oslabené sestavě přivezli zlato.

Existuje i jiný než ryze sportovní pohled na věc. Každoroční světový šampionát je totiž pro pořádající země mimo jiné také významným finančním příjmem. Mezinárodní hokejová federace IIHF má podepsanou smlouvu s marketingovou agenturou Infront, která se podílí na tom, abys se mistrovství dobře "prodalo".

Na mistrovství světa v Praze zajišťoval Infront například částečně fanzónu před O2 arenou, agentura promlouvala i do volby maskotů turnaje. Martin Urban tvrdí, že to je jeden z důvodů, proč se světový šampionát koná každoročně. "Jen těžko bude Infront ochoten platit IIHF stejné peníze za tříčtvrteční produkt," vysvětlil Urban.

Mistrovství světa v Čechách slavilo úspěch

V Praze se konalo mistrovství světa od roku 1993 dvakrát, a to v roce 2004 a 2015. Poslední světový šampionát v Čechách měl velký úspěch: atmosféru mistrovství si pochvalovalo vedení IIHF, hráči i fanoušci. Nyní mají pořadatelské země možnost květnový turnaj organizovat zhruba jednou za deset let. Pokud by se ale mistrovství hrálo jednou za dva roky, mohlo by se do Prahy vrátit až po zhruba čtrnácti letech.

Obliba a sledovanost MS přitom v Čechách i v Evropě roste a Česká televize každoročně hlásí rekordy ve sledovanosti. Zápasy českého týmu na mistrovství světa v Rusku sledovalo v průměru 1,3 milionu dospělých a více než 100 tisíc dětských diváků. Čtvrtfinále mezi českým výběrem a Amerikou vidělo u obrazovek ČT průměrně 1 586 000 diváků. Zápas Světového poháru s Výběrem Evropy, ve kterém se rozhodovalo o vyřazení českých hokejistů, zhlédlo průměrně 480 000 diváků. 

Při porovnávání sledovanosti Světového poháru ovšem nelze opomenout důležitý aspekt, který se odvíjí od místa konání turnaje. Čeští fanoušci si díky časovému posunu museli na většinu utkání přivstat. Všechny zápasy, které se hrály v kanadském primetimu, u nás vycházely zhruba na druhou hodinu ranní, která ve všední dny není atraktivním časem ani v případě finálového utkání. Proto se nelze o tato čísla stoprocentně opírat.

I přesto, že Světový pohár nabízí to nejlepší z hokeje vůbec, pro evropské státy, jako je například Lotyšsko nebo Bělorusko, je turnaj těžké zasadit do kontextu a porovnávat ho s mistrovstvím světa, kde mají menší evropské státy zastoupení. Vzpomeňme na atmosféru na posledním světovém šampionátu v Moskvě při zápase maďarské reprezentace. A přesně o to Evropa nechce přijít.

Chce se ale Evropa vůbec přiblížit zámořskému hokeji? Tradiční mistrovství světa má v Evropě kořeny příliš hluboko, aby se v jeho frekvenci pořádání či pravidlech prováděly razantní změny. Možná mu ale právě to, že se hraje každý rok, ubírá na zmiňované prestiži, kterou disponuje Světový pohár.