Působivé choreo i dresy paní Poldi. Byla to čest, shodli se hráči Kladna, mrzela je prohra
Jedinečné choreo v podání domácích diváků, zaplněné ochozy, retro dresy ze sezony 1974/75, v nichž nastoupili oba soupeři, řada velkých legend i spousta doprovodných akcí. Hokejové Kladno prožilo v utkání proti Plzni povedenou oslavu 100 let od založení klubu. Chyběla jen vítězná tečka. Kaňkou slavnostního večera byla porážka Rytířů v bitvě o důležité extraligové body 3:4.
"Pro mě to bylo hodně speciální. Jsem Kladeňák, znám celou tu historii. Samozřejmě všechny ty legendy a mistři světa, rekordmani... Já je nechci ani jmenovat, protože jich je obrovská spousta. Všichni v těch dresech hráli a musím říct, že jsem se cítil i tak jako divně, když jsem si ten dres oblékal, protože jsem si říkal, že si ho možná ani nezasloužím, abych ho na sebe bral po nich," prohlásil současný kapitán Radek Smoleňák.
"Budu mluvit za sebe – já jsem Kladeňák, spousta kluků tady nevyrostla, takže to tak třeba neberou, ale pro mě je čest hrát před těmito pány, před legendami. Mě sem přitáhl pan Pospíšil někdy ve čtvrté páté třídě z Hvězdy Praha. To on mě sem dotáhl, takže to je pro mě citovka. Nevím, zda si to ještě pamatuje, ale moje vazba na tyhle hráče je opravdu velká," zdůraznil Smoleňák.
"Navíc když jsem měl tu čest mít na tom dresu ještě 'céčko' po těch borcích přede mnou. Je to pro mě určitě jedna z velkých vzpomínek, jedna z největších, co jsem kdy zažil," dodal Smoleňák.
Štvala ho porážka i s ohledem na fanoušky a jejich působivé choreo. "To bylo nádherné. Určitě to stálo spoustu práce, spoustu peněz i dalšího. A my se za to pak odvděčíme takhle... Je mi zcela upřímně úplně hanba za to, jak jsme to odehráli, když pro nás fanoušci tohle předvedli," konstatoval Smoleňák.
Sedmatřicetiletý útočník také prozradil, kdo byl jeho největším vzorem. "Když jsem vyrůstal, jednoznačně Pavel Patera. To byl hráč, kterého jsem miloval. A miluju doteď. Spolu jsme si něco prožili i mimo led. Díky němu jsem měl vždycky desítku. Tu jsem měl rád, on to dobře ví, často mu to připomínám, on se tomu směje. Takže určitě Patýs," prohlásil Smoleňák.
Ke kladenským odchovancům patří i další útočník Antonín Melka. "Bylo super hrát v těch dresech s paní Poldi na hrudi. Klobouk dolů před fanoušky, jaké vytvořili choreo," ocenil Melka jedinečný nápad, při němž diváci otáčeli listy obří klubové kroniky. "Povedlo se to a jsem moc rád za to, že jsem tady mohl takový zápas odehrát. Jsem rád i za to, že se mi povedlo dát gól, bohužel jsme neudělali ani bod," litoval Melka.
Dresy, v kterých se slavil druhý titul
"Díky tomu, že tady hrál v té době táta, tak jsem v té době nevynechal jediný zápas. Chodil jsem sem asi od dvou let a chodili jsme na všechny zápasy, po jejich skončení pak i do kabiny, takže ty dresy si samozřejmě moc dobře pamatuju," řekl k dresům, v nichž Kladno vybojovalo při příležitosti 50. výročí svůj druhý titul, hlavní kouč Rytířů David Čermák.
Vzpomínat mohl i jeho protějšek Jiří Veber, jenž je se středočeským klubem rovněž úzce spjatý. "Pro mě je to nostalgie. Koukal jsem na rozhovory, jak mluvily kladenské legendy, ať už hráčské, či trenérské. Ti velcí hráči, kteří se stali trenéry, tak v podstatě pod všemi jsem nastupoval. S Milanem Novým jsem si ještě zahrál. Ty dresy s Poldovkou... Vzpomněl jsem si na to, když jsem chodil tady do ochozů nahoru. Přišel jsem v sedmé třídě a vzpomínám na to, jak jsme tady prodávali zpravodaje. Atmosféra, která tady byla, to byl neskutečný zážitek a je to něco, na co já nikdy nezapomenu," prohlásil Veber.
"Viděl jsem ještě zápasy Poldinky. Chodil jsem na ně. Je to historie, mně se to líbí. Jak říkám, má se to ukazovat. Ty kluby si toho váží, i ty historické dresy byly parádní. Sponzoři to občas dovolí udělat takhle bez reklam, což je super. Je to krásný kus historie," podotkl plzeňský obránce a kladenský rodák Jan Piskáček. "Viděl jsem to choreo a bylo vážně nádherné," přitakal autor dvou plzeňských gólů Daniel Malák.