Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
Wimbledon 2024

Bannister zaběhl jako první míli pod čtyři minuty. "Nepřekonatelný" rekord ale vydržel pouhých 46 dní

Angličan Roger Bannister uběhl 6. května 1954 vzdálenost jedné míle pod čtyři minuty a překonal tak hranici, která se zdála dlouhou dobu nemožná. Jeho výkon se do světových tabulek zapsal na necelé dva měsíce a otevřel cestu dalším atletům. Podobnou metou v současnosti zůstávají dvě hodiny v maratonu, kterým se přiblížili keňští běžci Eliud Kipchoge a Kelvin Kiptum.

Je nám líto, video expirovalo.
Téma Studia 6: 70 let od pokoření míle za 4 minuty

"Ve skutečnosti to byla týmová práce. Myslím, že bych to nezvládl bez Chatawaye a Brashera, kteří na začátku závodu drželi tempo," děkoval po doběhnutí přátelům a spolužákům Roger Bannister. Na trati v Iffley Road student medicíny Oxfordské univerzity zaběhl čas 3:59,40, ke kterému mu pomohl i inovativní způsob intervalových tréninků.

"Byla to psychologická hranice a musel se mentálně připravit na to, že bude první, kdo tuto metu pokoří. (…) Přemýšlel ale i o nových metodách, které do toho vložit, ať už tréninkových, nebo i v rámci závodního postupu. Měl v závodu vodiče i strategii, s kterou do toho šel," popisoval v rozhovoru Studia 6 šéftrenér českých běžců Jan Pernica. 

Bannisterův světový rekord vydržel pouhých čtyřicet šest dní. V témže roce, kdy zvítězil také na evropském šampionátu, se vrcholné atletiky vzdal, aby se mohl naplno věnovat studiu. Stal se neurologem a zemřel ve věku 88 let v březnu 2018. 

Současný rekord v běhu na jednu míli drží Maročan Hicham El Guerrouj, který zaběhl čas 3:43,13 v roce 1999 v Římě, a po sedmdesáti letech se pod čtyřminutovou hranici dostalo 1750 atletů.

"Je to pořád známka kvality, ale už to není taková meta jako dříve. Když se budete bavit s jakýmkoliv mílařem tak meta čtyř minut, ať už na patnáct set metrů pro ty méně výkonnější, nebo na míli pro ty lepší, je zásadní hranice," popisoval český trenér.

Keňská snaha o pokoření maratonu

Podobnou výkonnostní hranicí jsou v dnešní době dvě hodiny v maratonu, kterou v roce 2019 překonal Eliud Kipchoge ve Vídni časem 1:59,40. Je to však rekord neoficiální, protože keňských běžec měl ideální podmínky podpořené laserovým ukazatelem tempa a neustále se obměňujícími vodiči.

"Spojilo se tam několik věcí – jeho talent, úsilí, osobnost, ale i využití dalších technologií včetně běžeckých bot, laserového navádění pro tempo a skvěle zpracovaného systému výživy a občerstvování při závodě. Právě doplňování energie se dnes ukazuje na dlouhých tratích jako jedna ze zásadních věcí," vysvětloval Pernica.

Neoficiálnímu rekordu se v loňském roce přiblížil i Kipchogeův krajan Kelvin Kiptum, jehož výkon 2:00,35 se dostal do čela světových tabulek. "Věřím do budoucna i evropským běžcům, ale překonání dvou hodin běžné nebude a pořád to bude výjimečná událost. Před pár lety jsem tady optimisticky říkal, že by se to mohlo jednou udát, a dnes už se bavíme o tom, jestli to bude běžné. Posun tu je razantní," dodal šéftrenér českých běžců.

Zdroj
BBC, ČT

Hlavní zprávy

Nejčtenější články