Sezonu jsem si užil, ale bude potřeba si teď utáhnout opasky, vzkazuje z Kielu Jícha
Prožíval veleúspěšný trenérský debut. Slavný Kiel pod jeho vedením vedl bundesligu a dařilo se mu i v domácím poháru a Lize mistrů. Jenže stopku nejen jeho týmu vystavil nečekaný a zrádný soupeř – koronavirus. Filip Jícha momentálně vymýšlí hráčům individuální plány a čeká na verdikt německé soutěže, která by se nejpozději do poloviny května měla rozjet. "Nevidím to jako reálné, že bychom 16. května nastoupili k zápasu a měli v hale 11 tisíc lidí," prohlašuje.
Jak sám říká, je těžké předvídat, co bude dál, protože společnost bojuje s opravdu velkou neznámou. I tak významný házenkářský pojem, jakým je Kiel, musel sáhnout k úsporným opatřením jako drtivá většina sportovních subjektů. Hráči a realizační tým mají snížené platy, zaměstnanci klubu fungují na tzv. kurzarbeit. Když uvážíme, že 60 – 70 % příjmu Kielu plyne ze sponzoringu a prodeje lístků, není se co divit.
Do toho se Filip Jícha snaží prostřednictvím videokonferencí udržovat pozitivní naladění svých svěřenců. Přece jen po 5 letech mířili za německým titulem, čekalo se Final Four domácího poháru a závěrečný turnaj chtěli atakovat i v Lize mistrů. "Na posledním mítinku jsem hráčům předložil 3 možné scénáře. Včetně toho, že by se začalo hrát. Všichni jsme se ale tak nějak shodli na variantě, že se chceme soustředit na další sezonu. To je nejvíc reálné," tvrdí Jícha, který trenérský post převzal po Islanďanovi Alfredu Gislasonovi.
Vydařený trenérský debut
Jícha si dokázal velmi rychle získat důvěru hráčů a vybudovat v týmu odolnost, která mu vydržela i přes drobnou výkonnostní krizi během vánočních svátků. "Přístup hráčů byl fantastický. V prvních týdnech a měsících jsme položili základ vzájemné sebedůvěry. Brzy jsme si dokázali, že jsme schopni porážet kohokoliv. K tomu nám pomohla vystoupení v Lize mistrů, kde jsme si stanovili, že bychom rádi postoupili do Final Four. Moc hráčům děkuji za těch 8 měsíců odvedené práce."
Mezi jeho svěřence patří čtveřice hráčů, se kterými ještě do roku 2015 sdílel šatnu, ale od této sezony také jeho dlouholetý reprezentační parťák Pavel Horák. "Mám na tréninku rád disciplínu a pracovitost. Ať už jsou to bývalí spoluhráči, nebo Pavel, kterého znám nejdéle ze všech, tak umím být na každého hlasitější, když je to potřeba."
"Sezonu jsem si ale maximálně užil. Neměl jsem žádný plán B, plán C. Dal jsem do toho veškeré know-how toho, jak si myslím, že by se měl vést tým a lidi. Momentálně si tu hru a život v Kielu užívám."
Přestože se nyní neví, kdy a za jakých podmínek se házenkářský svět pohne dál, Jícha očekává, že z ekonomického hlediska to může německé kluby oslabit o 30 až 50 procent. Do toho zároveň doufá, že funkcionáři nebudou chtít zápasový a finanční výpadek vynahradit zběsilým kalendářem, aby minimalizovali ztráty.
"Příští rok máme ligu končit 12. června. Krátce předtím je finále Ligy mistrů. Pět týdnů nato olympijský turnaj a další kvalifikace. Doufám, že ve správných kruzích převládne rozum a že všichni budou myslet hlavně na hráče a jejich zdraví. Nebude možné zachránit sport tím, že budeme hrát pět zápasů za sedm dní. Pojďme klidně vynechat i jedno mistrovství Evropy, abychom náš sport zachránili. Lidé k sobě dokážou teď být solidární. Budeme potřebovat i solidaritu funkcionářů. Všichni si budeme muset utáhnout opasky, abychom očekávanou krizi mohli společně překonat," uzavírá Jícha.
