Konečně získat zlatou sošku Niké… Nizozemci mají sen, z něhož by se rádi probudili do slastné reality až po finále fotbalového mistrovství světa. Ambice musejí potvrdit už ve skupině s nevyzpytatelnými Švédy, houževnatými Japonci a odhodlanými Tunisany.
Nizozemsko
Favorit skupiny je jasný a nažhavený. Nizozemci už třikrát padli ve finále světového šampionátu a věří, že můžou konečně získat slavnou trofej.
Síla týmu je zejména ve zkušenostech a kvalitách hráčů z velkých klubů jako jsou stoper Virgil van Dijk z Liverpoolu, záložník Frankie de Jong z Barcelony i rychlík v útoku Cody Gakpo z Liverpoolu. To by měla být osa celku, o němž se říká, že je to nejlepší tým, který nikdy šampionát nevyhrál.
A tahle parta to chce změnit. Takže cesta ze skupiny by měla být pro Nizozemsko jen formalitou. Je to země zaslíbená fotbalu a fanoušci Ornajes jezdí za týmem všude, takže i za mořem by měl mít nizozemský celek velkou podporu příznivců, kteří zbarví ulice i ochozy stadionů do oranžova.
Japonsko
Malí, neúnavní, rychlí a šikovní. Na minulých šampionátech šokovali výhrami nad Německem či Španělskem a jejich současný výběr, v němž jsou hráči z Permier League, Bundesligy, francouzské Ligue 1 a nizozemské ligy, se může o něco podobného opět pokusit.
Japonci dokáží extrémně dodržovat taktický plán. Jsou to bojovníci, kteří nechají na hřišti všechno a ještě něco navíc. Soupeř musí bojovat o každý centimetr trávníku. Zaujali i jejich fanoušci, kteří stejně jako tým, po zápasech uklízejí kabiny a tribuny do naprosté čistoty.
Japonský fotbalový svaz rozhodně nechce zůstat při zemi a má plán na úspěch. Jeho cílem je do roku 2050 vyhrát mistrovství světa. Úspěch na tomto turnaji má být dalším zásadním krokem vpřed. Pro favorizované Nizozemsko i Švédsko bude japonský vysoký presink velkým testem.
V tom jde příkladem kapitán Wataru Endó z Liverpoolu, který agresivitou na pozici defenzivního štítu sbírá míče a dokáže ideálně rozehrát, což by mohl využít například velký technik Takefuša Kubo z Realu Sociedad, jenž prošel i Realem Madrid a jeho dribling i chytrá přihrávka může být velkou zbraní týmu země vycházejícího slunce.
Švédsko
Švédové prožívají období po Zlatanu Ibrahimovičovi. S koncem kariéry slavného kanonýra se už vyrovnali, a dali dohromady útočnou mašinu, kterou táhnou fotbalisti z velkých lig.
Největšími hvězdami jsou snajpr Viktor Gyökeres, který však po přestupu z portugalského Sportingu, v němž za předchozí dvě sezony nastřílel osmašedesát gólů, tentokrát soupeře Arsenalu zarmoutil jen 14 góly. A stejný účet má po sezoně Premier League také Alexandr Isak z Liverpoolu.
Švédsko hraje rychlý, fyzický a přímočarý fotbal. K tomu nová generace hráčů přinesla do týmu víc technického fotbalu a kreativity. V posledním zápase před odletem za moře sice podlehli Norsku v Oslu 1:3. Jenže tam šlo spíš o zkoušení hráčů a nepříjemným soupeřem mohou být i pro ty největší favority, protože strach z velkých zvířat rozhodně není to, co by je trápilo.
Jejich fyzička bývá nekonečná a zápas s Nizozemskem, který by měl být podle očekávání bojem o první místo ve skupině, slibuje velkou bitvu.
Tunisko
Orlové z Kartága, jak se přezdívá jedné z nejlepších afrických fotbalových reprezentací, hráli už sedmkrát na světovém šampionátu, včetně dvou předchozích, ale nikdy se jim nepodařilo postoupit ze skupiny. Soupeřům nic nedarují a jejich styl je založený na agresivní obraně, z které se snaží vyrážet k bĺeskovým protiútokům.
V Tuniském týmu je hodně fotbalistů, kteří se narodili ve Francii, ale rozhodli se reprezentovat zemi svých předků. Za srdce a plíce týmu je považován jednatřicetiletý defenzivní záložník Ellyes Skhiri, který hraje Bundesligu v Eintrachtu Frankfurt. Většinou naběhá nejvíc kilometrů a dokáže skvěle číst hru.
Tunisané věří, že na šampionátu mohou konečně projít ze skupiny dál, nemají co ztratit, a jak umějí být nepříjemní potvrzuje i minulé mistrovství, na němž dokázali porazit Francii. Mezi jejich nejsilnější zbraně patří důraz na standardní situace, na které si budou muset soupeři dát pozor.