Občas je to jak ve špatném snu. Na fotbal moc myšlenky nejsou, přiznal Sadílek
Po návratu domů a dvoutýdenní izolaci na sobě začal tvrdě dřít. Tak moc, že druhý den sotva leze. Michal Sadílek ani v době přerušené sezony kvůli koronaviru nenechává nic náhodě a pečlivě se drží v kondici, kdyby se náhodou v Nizozemsku opět začalo hrát. Záložník PSV Eindhoven ale přiznává, že v současnosti moc nálada na fotbal není.
"Když pandemie propukla i v Evropě a především Itálii a sledoval jsem přístup v Čechách, měl jsem jasno a chtěl okamžitě domů. V Nizozemsku se všechno bralo dost benevolentně. Štvalo mě to a znervózňovalo. Věděl jsem, že chci zpátky domů – stůj co stůj," řekl Sadílek v rozhovoru pro web FAČR.
"Představa, že budu třeba iks týdnů zavřený sám na bytě v Eindhovenu a ve strachu, co se děje doma, mě upřímně děsila. Při první možnosti jsem sedl do auta a jel na Moravu, i když už to na hranicích bylo složitější. Měl jsem štěstí, v PSV máme kluky z Japonska či USA, kteří se domů třeba nedostali. Pro mě to je nepředstavitelné," dodal dvacetiletý defenzivní univerzál, který už nakoukl i do reprezentačního A-týmu.
Po dvoutýdenní karanténě se začal připravovat s kondičním trenérem a je rád, že se dostane i k míči. "Jezdím na kondiční tréninky za trenérem Tomášem Joslem do Hulína, kam dochází třeba můj kamarád z jednadvacítky Láďa Krejčí. Takže se dostáváme i k práci s balonem, děláme různá intervalová cvičení. Je to zabíračka, jak jsem do toho spadl, tak druhý den sotva lezu. Ale je to pořád lepší než běhat sám po lese," uvedl.
"Zároveň si hledím tréninkových plánů, které dostáváme z PSV. Ty do puntíku plním. Nemusíme však vykazovat nějaká data podle sporttesterů a jiných věcí, nikdo nic neošidí, a až se sejdeme v klubu, všichni rychle uvidí, jak kdo v této pauze pracoval. Toho se nebojím," dodal Sadílek.
Nizozemská liga by se podle posledních zpráv měla rozběhnout v červnu. "V Belgii se už třeba ligová sezona odpískala, kdo ví, co přijde v Nizozemsku. Máme informaci, že 28. dubna se máme sejít v Eindhovenu na prvním společném mítinku a snad tréninku. Ale jestli se to stane? To je ve hvězdách," přemítal Sadílek.
Nejistota mu přijde možná vůbec nejhorší. "Někdy se vám přihodí zranění nebo máte letní dovolenou, ale tam to je jiné. Za všech okolností víte, že směřujete k nějakému dni D, kdy budete zdráv nebo po přípravě začne sezona. Když mám třeba volno v létě, vím, jak si poskládat přípravu a jak naladit formu tak, abych byl ready na start sezony. Ale v současnosti jde spíš jen o nějaké udržování, netušíme, co bude za měsíc, za dva," řekl.
Připustil, že myšlenky na fotbal zatím moc nemá. "Občas si připadám jako v nějakém špatném snu. Na fotbal moc nálada asi v celé společnosti není. Na celé současné věci něco pozitivního přece jenom je: až všechno odezní a vrátí se do normálu, začneme si v životě vážit věcí, které nám přišly jako samozřejmost. Jít se spoluhráči na trénink, být v kabině mezi kamarády. Nemluvě o tom, až zase vyběhneme na zápas před plný stadion. Lidi se třeba budou těšit na normální režim v práci nebo na obyčejný výlet a posezení s přáteli. Co bychom za to teď dali," podotkl.
Na konci března rozdělil mezi nemocnici v rodném Uherském Hradišti a město Uničov půl milionu korun na boj s pandemií a je rád, že peníze už posloužily účelu. "Šlo to na nákup ochranných pomůcek a dalších nezbytných věcí primárně pro zdravotníky, kterým to doufám pomohlo. Plus se pořídily plicní ventilátory pro lidi s nejtěžším průběhem nemoci," dodal.
