PŘEKVAPENÍ MS 2014: Padá spousta gólů a hraje se ofenzivní fotbal
Sao Paulo - Uplynulé dva světové šampionáty v Jihoafrické republice a v Německu nenabídly příliš atraktivní podívanou, navíc nepadalo ani mnoho gólů. Průměrný počet branek na utkání stále klesal, až v Jihoafrické republice dospěl na historické dno 2,27 gólu na zápas. V Brazílii se však trend markantně obrací - vidíme spoustu branek i vyloženě skvělých soubojů. Proč tomu tak je? Věnujeme se i dalším překvapením dosavadního průběhu mistrovství světa: rozporuplné formě největších favoritů a skvělým výkonům Kostariky a týmů CONCACAF.
Svůj podíl na nepohledných utkáních mistrovství světa má kromě jiného tradičně systém šampionátu. Každá chyba a těsná prohra zde může znamenat obrovský zásah do nadějí jednotlivých celků, a mužstva tak svazuje k tomu, aby vycházela ze zajištěné defenzivy.
Z tohoto pohledu je tedy velice nečekané, že v Brazílii se průměr branek na utkání zatím vyrovnává dnešním číslům v elitním klubovém fotbale. Za dosavadních 32 zápasů mistrovství světa padlo již 94 branek, což činí průměr 2,94 gólu na jedno utkání.
To, že v utkání padne více gólů, automaticky neznamená, že je zápas kvalitnější - ostatně jak podotýká renomovaný novinář Jonathan Wilson, "góly jsou přeceňované". Na letošním šampionátu jsme se však už dočkali obojího - jak spousty branek, tak výborných utkání. A takový posun už nelze svést pouze na náhodu.
Své mají na svědomí dílčí faktory - unikátní atmosféra na stadionech, která týmům dodává potřebné nasazení, a konečně kvalitní a pro hráče předvídatelný míč Brazuca. Ten je však zároveň velmi rychlý a pro brankáře nepříjemný, a proto jej gólmani často jen vyrážejí před sebe a dochází k mnoha závarům před bránou a dorážkám ze strany útočníků.
Hlavně je však v Brazílii mnoho mužstev, které oplývají větší silou v ofenzivní fázi, což přirozeně nutí trenéry k tomu, aby jejich výběry byly v utkání aktivnější. V Jihoafrické republice se jen hrstka celků prezentovala vyloženě atraktivní kopanou. Naopak letos divák najde prakticky v každé skupině alespoň jeden útočně laděný tým.
Ani více ofenzivních týmů a trenérů v Brazílii nenajdeme shodou namátkových okolností. Obrovský vliv mají úspěchy Španělska a Barcelony, z nichž si fotbalový svět odnesl důraz na tvorbu hry, techničtější pojetí, a v důsledku i útočnější a atraktivnější styl hry. Ten vychází kromě filozofie španělského fotbalu i ze změny ofsajdového pravidla, která značně rozvolnila posuzování mrtvého ofsajdu a ztížila tak pozici obranám.
Není tedy divu, že zvláště konzervativnějším trenérům a jejich týmům, jako je Rusko Fabia Capella či Švýcarsko Ottmara Hitzfelda, kteří vsázejí na zajištěnou defenzivu, šampionát příliš nevychází. Například Švýcarsko - paradoxně po Španělsku - obdrželo zatím nejvíce branek ze všech týmů na mistrovství světa. A také Írán trenéra Carlose Quieroze, defenzivního specialisty, proti Argentině působil mnohem odvážněji směrem dopředu, než se dalo očekávat.
Nelze nyní úplně očekávat, že na příštích šampionátech bude padat podobný počet branek jako letos. Fotbal se neustále vyvíjí, pravidla mění, taktická schémata zdokonalují. Systém mistrovství světa má také rozhodně své chyby. Kdykoliv se zde tedy například představí o něco méně ofenzivních týmů, projeví se to na (ne)atraktivitě utkání spíše než u jiných vrcholných turnajů či národních soutěží. Letošní šampionát v Brazílii, jakožto oslava útočného fotbalu, tak může být výjimkou. O to je to však větší důvod, proč si jej nyní užít.
