Kam kráčí fotbal? V Kataru nechybí milimetrově neúprosná umělá inteligence a poprvé budou pískat ženy

Fotbal byl často v minulosti kritizován za to, jak pomalu implementuje do rozhodování sporných situací moderní technologie. Zatímco videorozhodčí dávno posuzoval situace v ragby nebo ledním hokeji a tenis měl jestřábí oko, fotbal dlouho nechával vše čistě na člověku.

Za pronikavou novinku na mistrovství světa před osmi lety byla považována technologie hlídání brankové čáry. Díky kamerovému systému cílícímu přímo do brankových prostorů a jeho propojením s hodinkami rozhodčího bylo velmi rychle jasné, zda míč překročil brankovou čáru celým objemem, či nikoli.

Do výbavy sudích pak tehdy přibyl už jen obyčejný sprej. Tedy ne úplně obyčejný, ale mizící. Vymoženost s názvem 9,15 Fair Play umožnila jednoduše naznačit patřičnou vzdálenost obránců od balonu při přímých kopech. Alespoň několika málo dohadů ubylo.

Jenže tlak na zavedení videorozhodčích se stupňoval. V roce 2018 na mistrovství přišlo nevyhnutelné: ozkoušený systém VAR měl zamezit drtivé většině diskuzí a kritiky ohledně sporných situací. Ukázalo se ovšem, že ani striktní posouzení moderní technologií samo o sobě nestačí.

Lidský faktor zůstal nezbytnou součástí procesu. Ne každé hraní rukou má být posouzené jako nedovolené, dokonce ne každý penaltový zákrok může být zcela zřejmý. Diskuzi rozbouřil především sporný moment ve čtvrtfinále Belgie – Brazílie. Video odhalilo podkopnutí nohy Gabriela Jesuse, ale sudí s videoasistenty nechali hru pokračovat. A takových situací stále není málo, o čemž dobře vědí fanoušci tuzemské ligy.

Odkouzlení a preciznost bez diskuzí

S každou novou použitou novinkou se má zamezit následným hodnotícím diskuzím. Technika má odzbrojit pochybovače a pomoci sudím s jednoznačností rozhodnutí. Přitom by ovšem měla zůstat hra co nejvíce plynulá.

I proto rozhodla FIFA po testech na Arabském poháru a světovém šampionátu klubů o zavedení poloautomatického systému upozorňujícího na postavení mimo hru.

Každý stadion v Kataru bude mít pod střechou dvanáct kamer a fotbalisté budou padesátkrát za sekundu snímáni prostřednictvím 29 bodů na těle, které mohou potenciálně překročit ofsajdovou linii. V kombinaci se senzorem v míči, který posílá informace o poloze pětsetkrát za minutu, poté nasbíraná data vyhodnotí umělá inteligence a vytvoří 3D animaci. V případě ofsajdu upozorní videorozhodčího, diváci ji uvidí na velkoplošné obrazovce na stadionu, případně bude poskytnuta vysílatelům. Konečné rozhodnutí by mělo padnout do 25 sekund místo dříve průměrných 70.

"Hlavním přínosem je zaprvé to, že můžeme přesně určit moment přihrávky. A zadruhé to, že můžeme přesně určit pozici jednotlivých částí těla bránících i útočících hráčů. Věřím, že technologie nám umožní rozhodovat přesněji a rychleji," uvedl ředitel FIFA pro technologie Johannes Holzmüller.

Pokud to bude složitější situace vyžadovat a videorozhodčí nebude souhlasit se zvolenou ofsajdovou čarou či momentem přihrávky, může použit existující nástroje a posoudit věc podle vlastního uvážení.

Poloautomatický systém řeší ofsajdy, jen pokud přijme útočící hráč balon od spoluhráče. Pakliže se jinak zapojí do akce a ovlivní hru, musí také záležitost vyhodnotit videosudí.

Nová technologie byla použita už i v Superpoháru UEFA a v zápasech Ligy mistrů. I přesný a rychlý systém má svá ale. Precizně zaúřadoval například při vyrovnávacím gólu Patrika Schicka v duelu Leverkusenu s Bruggami. Schickův spoluhráč Tah, který skákal na centr vedle něj, byl v momentu přihrávky za obráncem Brugg jen o špičku boty. Rozhodovaly milimetry.

Podle kritiků je tedy systém až moc přesný a nedostatečně se posuzuje, zda útočící hráč postavením získal nějakou výhodu. Obhájci si stojí za svým, že je třeba nastavit přesnou hranici, i když může působit až moc striktně.

Objektivy, kam se podíváte

Dalších čtrnáct kamer, odlišných od těch pro poloautomatický ofsajdový systém, sleduje pouze prostory u obou branek a během jediné sekundy dokáže vyhodnotit, zda míč překročil celým svým objemem brankovou čáru. Informaci tedy téměř okamžitě obdrží rozhodčí do svých hodinek. Zajímavostí je, že tato osvědčená technologie nepoužívá čip, který je uvnitř Al Rihla, tedy oficiálního balonu mistrovství světa.

Kromě všech kamer z gólové technologie i poloautomatického ofsajdového systému má systém VAR k dispozici celkem 42 kamer. Do centra VAR v Dauhá se sbíhá optickými kabely ze všech osmi stadionů jejich signál, který bude sedmičlenný tým (videoasistent rozhodčího, jeho tři asistenti a tři operátoři) během utkání vyhodnocovat.

VAR se zapojuje vždy pouze ve čtyřech druzích situací: ve všem, co se týká vstřelení gólů, penalt, přímo udělených červených karet a chybně určené identity hráče.

Systém je propracovaný, každý má svou úlohu, ale vždy platí, že konečný verdikt musí vyřknout hlavní rozhodčí na hřišti.

Velká premiéra vynikajících žen

Na světový šampionát bylo nominováno celkem 36 rozhodčích, 69 asistentů a 24 videoasistentů. Do výběru pro šampionát v Kataru byly zařazeny poprvé také tři ženy jako hlavní rozhodčí: Stéphanie Frappartová z Francie, Salima Mukansangaová ze Rwandy a Jošimi Jamašitaová z Japonska. Další tři ženy – Brazilka Neuza Backová, Mexičanka Karen Díazová Medinaová a Američanka Kathryn Nesbittová – byly vybrány jako asistentky na čarách.

"Dáváme jasně najevo, že je pro nás důležitá kvalita a ne pohlaví. Doufám, že v budoucnu bude výběr elitních ženských rozhodčích pro důležité mužské soutěže vnímán jako něco normálního a nikoli jako senzace," zdůraznil předseda komise rozhodčích FIFA Pierluigi Collina.

Frappartová je velkou hvězdou současnosti. Řídila už zápasy světové kvalifikace i Ligy mistrů, rozhodovala také finále ženského mistrovství světa v roce 2019 nebo nedávné finále mužského Francouzského poháru. V uplynulých třech letech ji Mezinárodní federace fotbalových historiků a statistiků vyhlásila nejlepší ženskou rozhodčí světa.

"Mistrovství světa 2018 bylo velmi úspěšné částečně i díky vysokému standardu rozhodčích a my uděláme vše pro to, abychom byli v Kataru ještě lepší," prohlásil při oznámení nominací Collina.

V minulosti byla FIFA kritizována, že nezaručila stejný kvalitativní standard, když vybírala rozhodčí z celého světa, tedy i mezi těmi, kteří neměli dostatek zkušeností jako třeba Evropané nebo Jihoameričané.

V současnosti se FIFA snaží excesům předejít a všem světovým sudím umožnit stejnou přípravu. Proces rozhodcovského výběru trval tři roky. Od léta probíhají intenzivní semináře a tréninky. "Díky inovativnímu programu sledování a podpory mohou být všichni rozhodčí pod dohledem instruktorů rozhodčích FIFA ještě těsněji a intenzivněji než v předchozích letech," vysvětlil ředitel rozhodčích FIFA Massimo Busacca.

"Příprava se zaměřuje na ochranu hráčů a obrazu hry, konzistenci, jednotnosti, čtení hry z technické a taktické perspektivy a porozumění různým mentalitám hráčů a týmů," dodal Busacca.

V nominaci nechybí například známý Francouz Clement Turpin, který rozhodoval poslední finále Ligy mistrů, ostřílené duo z Premier League Anthony Taylor a Michael Oliver či Němec Daniel Siebert. Naopak jeho krajan Felix Brych, který byl vyhlášen nejlepším světovým rozhodčím, překvapivě chybí. Stejně jako Argentinec Nestor Pitana, který řídil poslední finále světového šampionátu.

Pět střídání poprvé i na MS

Oproti minulým mistrovstvím světa se využije velké pravidlové novinky. Covidová pandemie přinesla výraznou změnu v počtu střídání. A co bylo zpočátku prozatímní, stalo se trvalým. Během zápasů může vystřídat pět hráčů místo tří.

Mužstva tak mohou mít na lavičce 15 hráčů, díky čemuž trenéři sestavili nominace s 26 hráči. Podle předsedy FIFA Gianniho Infantina si to přála většina koučů mužstev, jež se na turnaj kvalifikovala.