Gruzínská premiéra na Euru. Trenér Sagnol sází na propojení a atmosféru
Dlouhá léta se Gruzie marně pokoušela dostat na velký šampionát. Sedmkrát neuspěla v kvalifikaci na mistrovství světa i Evropy. Povedlo se jí to až na patnáctý pokus v dramatickém duelu s Řeckem, kdy postoupila po výsledku 0:0 a 4:2 po penaltovém rozstřelu přímo na Národním stadionu v Tbilisi. Co od ní čekat na Euru?
Cesta k velkému postupu nebyla vůbec růžová. Před čtyřmi lety během kvalifikace ovlivněné covidem měla Gruzie šanci zapsat se do historie a jet na své první Euro. Ve finále play-off stála Severní Makedonie. Jenže to se nepovedlo a prohra jasně ukazovala, že je potřeba pootočit kormidlem a něco změnit. Uvedla tak do pohybu plán kvalifikace na letošní ME.
Renesanci gruzínského fotbalu dostal na starosti bývalý francouzský reprezentant Willy Sagnol, který se stane prvním Francouzem na Euru na lavičce výběru cizí země.
"Přišel jsem během náročné pandemie. Život byl smutný na celém světě. Gruzie právě vypadla z kvalifikace, a tak jsme potřebovali uzdravit svou mysl. A taky srdce," říká bývalý obránce a dlouholetý hráč Bayernu Mnichov, který zažil neúspěšný rozstřel ve finále MS 2006 v Berlíně proti Itálii. Sám ve čtvrté sérii pokus proměnil, na zisk trofeje to ale nestačilo.
"Připravovali jsme se na to dlouho. Řecko nebyl soupeř, který by se nám na poslední chvíli zjevil," vypráví Chviča Kvaracchelija, největší hvězda týmu a ofenzivní tahoun italské Neapole, která v minulé sezoně ovládla Serii A. "Od toho dne, co jsme se Severní Makedonií prohráli, jsme se připravovali vlastně na tenhle zápas," dodává.
Gruzie dosáhla v posledních čtyřech letech významného pokroku. Historie gruzínského fotbalu je ale poměrně dlouhá. Tři Gruzínci byli členové kádru bývalého Sovětského svazu, který vyhrál ME 1960.
"Když se podíváte do minulosti, vždy jsme měli skvělé fotbalisty, individuální talenty," myslí si reprezentant Gruzie v letech 1996 a 2011 Kakha Kaladze. O tom svědčí i úspěch Dinama Tbilisi z roku 1981, když vyhrál Pohár vítězů pohárů. Stal se tak jediným gruzínským klubem, který kdy vyhrál evropskou trofej.
"Hráli jsme fotbal v době, kdy země procházela těžkou situací. Během devadesátých let chyběla voda, byl nedostatek zemního plynu, celá země se ponořila do tmy. Byly to těžké podmínky pro nás všechny," vzpomíná Kaladze na vznik samostatného státu v roce 1991.
"Fotbal byl vždycky něčím, co spojovalo celou zemi. Dovolilo nám to zapomenout na problémy a soustředit se na pozitivnější stránky života," dodává. První akcí, které se samostatná Gruzie účastnila, byla kvalifikace na Euro 96. Historický úspěch si ale připsala až nyní.
"Fotbal je takový sport, který rezonuje v celé zemi. Všichni mu rozumí. A to je na něm to nejkrásnější. Udržuje ve všech nadšení a vášeň. To je prostě něco, co může nabídnout jenom fotbal, a naše země je toho plná," ví obránce a kapitán Guram Kashia.
Rekordman v počtu odehraných zápasům má vedle sebe právě i "kluka z plakátu" Kvaraccheliju, odchovance Dianam Tbilisi.
Gruzie zůstala neporažena na cestě za vítězstvím ve skupině C Ligy národů, což jí zajistilo místo v play-off. Tam na penalty zdolala Řecko a zajistila si místo ve skupině F.
"Je to těžká skupina. Portugalsko je evropská velmoc, Turecko odvedlo v posledních letech vynikající práci, co se týče Česka, to má vždy historicky dobré hráče a spoustu turnajových zkušeností," vypočítává Sagnol. S českým výběrem kouče Ivana Haška změří Gruzie síly i v nadcházejícím ročníku Ligy národů.
"V týmu je úžasná atmosféra. Trenér za to, co dokázal, zaslouží obrovský respekt. Všichni jsme strašně silně propojeni. Musíme uspět spolu. Beru to jako obrovské privilegium být součástí týmu a podílet se na historii gruzínského fotbalu," tvrdí Kvaracchelija, jemuž bude mimo jiné sekundovat Georges Mikautadze z Mét, který figuruje v nejlepší desítce střelců sezony francouzské Ligue 1.
