Největší šampionát, největší výdělky, ale také některé dost křiklavé kauzy. Problémy se vstupem nebo pobytem v USA měli fotbalisté, rozhodčí a zejména fanoušci. Otazníky budil tzv. Pride Match v Seattlu, který byl losem přidělen dvěma muslimským zemím – Egyptu a Íránu. Do děje vstoupila i disciplinární komise, která domácímu Balogunovi změnila trest za červenou kartu na podmínku. A činila se také technika, Anglie dala Norsku gól poté, co se míč dotkl lanka kamery u stropu stadionu v Miami. Největší kontroverze šampionátu glosoval pro ČT sport novinář Luděk Mádl.
První velká kauza se objevila těsně před turnajem, když somálský rozhodčí Artan nebyl vpuštěn do USA. „Ten příběh nebyl úplně ojedinělý, spíš mediálně nejvděčnější. Do USA se nedostali fanoušci z celé řady zemí a zejména africké týmy byly při příletu podrobeny velmi detailní prohlídce. Tohle v minulosti nebývalo zvykem. Většinou nad takovými velkými akcemi převzala záštitu nějaká významná osobnost z té země. A přímí účastníci měli status VIP osob,“ připomíná Mádl.
Velkým tématem bylo působení reprezentace Íránu kvůli válečnému konfliktu s pořadatelskými Spojenými státy. „Vyřešilo se to tak, že pobýval na území Mexika a do USA jezdil jen na zápasy. Takový jednodenní vstup,“ říká Mádl. Podle něj nelze oddělovat sport od politiky. „Ti sportovci nežijí v nějakém vakuu. Samozřejmě, že ta politika se do toho nějakým způsobem prolíná,“ dodává.
„Zatímco v minulosti všechny země, které pořádaly nějaké olympijské turnaje nebo MS, tak to většinou dělaly proto, aby řekly všem: přijeďte k nám, je to u nás hezké a všichni vás rádi uvítáme. Tak mám pocit, že Trumpova administrativa toho využila, aby sdělila mnohým, zejména africkým zemím: my vás tady nechceme, nejezděte k nám,“ upozorňuje šéfkomentátor časopisu Hattrick.
Americký prezident také vstoupil do proběhu šampionátu bezprecedentním způsobem, když osobně intervenoval u šéfa FIFA Gianni Infantina kvůli červené kartě útočníka Folarina Baloguna, který byl nakonec pro osmifinále proti Belgii omilostněn.
„Celé je to bezprecedentní a samozřejmě naprosto skandální. Vždyť to není ani v rovině spekulace, Donald Trump se tím vůbec netají, že zvedl telefon a šéfovi FIFA zavolal. Ten samozřejmě trochu trapně tvrdil, že u něj to zůstalo a rozhodnutí disciplinární komise nebylo nikým ovlivněné. Tomu se dá jen těžko věřit, zejména když se zjistilo, že komise to ani neprojednávala a rozhodl to od stolu předseda ze Spojených arabských emirátů,“ nebere si servítky Mádl.
Američan Balogun dostal červenou kartu v utkání s Bosnou a Hercegovinou. „Podle mého názoru to byla velmi nebezpečná hra, červená karta byla namístě. On tedy nebyl omilostněn, ale trest byl změněn na podmíněný. Směl tak nastoupit, ale v utkání s Belgií byl jako tělo bez duše. Takže se to na něm stejně podepsalo,“ domnívá se Mádl.
Nešlo ale o úplný precedens. „Stalo se to už v roce 1962, když byl v semifinále proti Chile vyloučen Brazilec Garrincha a chilský prezident se za něj přimluvil, aby mohl hrát ve finále proti Československu. Tehdy ale ještě vyloučení neznamenalo automaticky stopku na další zápas,“ připomíná Mádl.
Zároveň ale připomíná i další, poměrně nedávnou kauzu podobného charakteru. „V listopadu loňského roku byl v utkání kvalifikace vyloučen Cristiano Rolando a dostal třízápasový trest. Což by znamenalo, že by nesměl nastoupit v úvodních dvou utkáních Portugalska na MS. Disciplinární komise mu trest rozložila na jedno utkání nepodmíněně a další dva zápasy podmíněně. Čímž se pootevřela ta Pandořina skříňka i pro Baloguna,“ přidává další souvislosti Mádl.
Rozruch vzbudil také gól, který inkasovalo Norsko ve čtvrtfinále proti Anglii. Gólman Nyland trefil z výkopu lanko jedné z kamer u střechy stadionu, míč prokazatelně změnil směr a z pokračující akce Angličané vyrovnali na 1:1. Podle FIFA čip v míči žádný dotek nezaznamenal.
„Asi nikoho nenapadlo, že se něco takového může stát. Na fotbale je krásné, že člověk si myslí, že už viděl všechno, ale pořád ho dovede něco překvapit. Norové si to v prvním momentu neuvědomili a reagovali až se zpožděním. Hlavně si toho ale nevšimli rozhodčí. FIFA se z toho snaží vymluvit tím, že čipy jsou na úrovni hřiště a tohle bylo příliš vysoko. Takže se opět tváří, že je vše v pořádku, i když není,“ uzavírá Mádl.
