Kalas: Zmařenej talent? Nestydím se za to, co jsem dokázal. Je to i o štěstí

"Postup je cíl každého týmu ve druhé lize. Dvakrát jsem postoupil, ale v tom týmu jsem nezůstal. Teď se snažím o hattrick, ale postoupit z téhle ligy není nic jednoduchého," poukazuje Kalas v rozhovoru pro ČT sport na obtížnost prodrat se do vytoužené Premier League.

Premier League pomohl vybojovat Middlesbrough a Fulhamu. "Už nejsem nejmladší a bylo by na čase si tam i zahrát. Pokud se to nestane, budu moct být pyšný, že jsem celou kariéru odehrál ve druhé anglické lize, i když to možná nezní tak vábně," dodává stoper.

Na šanci v Chelsea čekal dlouhých devět let, ale v anglickém velkoklubu mu byla dopřána pouze hostování. Před rokem definitivně přestoupil do Bristolu, kde má smlouvu ještě do června 2023.

Za obrovský talent byl považován už prakticky od dorostu, tehdy ještě hájil barvy olomoucké Sigmy. Velký talent pak stvrdil tím, že přestoupil právě na londýnský Stamford Bridge.

"Lidi mohli očekávat kde co a já jsem od sebe taky očekával mnohem víc, ale to nezáleží jen na tom, jak člověk pracuje, ale na spoustě jiných věcí, co se života a zdraví týče. Mít štěstí na trenéry a tak dál," říká.

Štěstí sice měl, jak ale podotýká, ve všech ohledech to mohlo být ještě lepší. "Možná bych byl o něco dál. Ale nesnažím se svádět vinu na ostatní. Největší problém byl ve mně."

Dostat se na nejvyšší level je totiž kombinace mnoha aspektů. "V sedmnácti to vypadalo, že bych mohl být bůh ví co, a teď, když jsem toho ještě nedosáhl, tak jsem zmařenej talent. Ale já se nestydím za to, kde jsem a co jsem dosud dokázal," tvrdí otevřeně sedmadvacetiletý obránce.

Svého odchodu na ostrovy před deseti lety však nelituje. "Tam, kde jsem teď, bych určitě nebyl se vším respektem k Sigmě a českému fotbalu, pokud bych se nepřestěhoval a nezačal nakukovat do dospělého fotbalu v zahraničí. Rozvoj a posun by byl mnohem pomalejší."

Jak říká, měl možnost učit se od těch nejlepších na světě. "A to je škola, která nespadne nikomu do náručí. Bylo by smutný, kdyby se taková šance odmítla. Jsem za to rád, jaký rozhodnutí jsme společně s kluby a agenty udělali."

Byl u toho, když čeští fotbalisté v úvodním utkání kvalifikace o postup na Euro 2020 utrpěli v Anglii debakl 0:5. Pokud je zdráv, jezdí Kalas poslední roky na reprezentační srazy pravidelně. Jenže právě na Wembley nevzpomíná v nejlepším. Hisotrický debakl, k tomu vlastní gól...

"Přebolelo to. To musí přebolet každýho. Neznamená, že na to zapomenu, nebo že se to dá tak lehce vymazat, ale pokud bych se měl hroutit po jakémkoli výkonu na hřišti, nemohl bych hrát fotbal. Z fotbalového hlediska jsem na to musel zapomenout a poučit a posunout se dál."

Sterling si z utkání odnesl hattrick, další gól přidal z penalty Kane. "Jak se říká, nikdo se druhý den nebude ptát, jak se ten zápas vyvíjel. Každý se podívá v novinách 5:0 a jasný výsledek. To je to nejdůležitější a to se počítá," pokračuje Kalas.

Český tým pak výsledek odčinil v odvetě domácím vítězstvím 2:1, Kalasovi bylo ale líto fanoušků, kteří se pár měsíců předtím do Londýna vydali. "Cestovali takovou dálku, a pak viděli ode mě nebo celého týmu tohle. To mě mrzelo asi nejvíc."

Za národní tým už vedle Anglie narazil i na Belgii či Německo, ale i další celky. Mezinárodní fotbal se podle něj v posledních letech velmi vyrovnává. "Hrát proti Belgii je sice těžší, ale ne o tolik s porovnáním s ostatními týmy. Člověk musí nastoupit na sto procent a tolik odevzdat a pořád to nemusí být dost," zdůrazňuje.