GLOSA: Se slušností nejdál dojdeš. Někdy až na post předsedy FAČR
Že by fotbal vezdejší měl přece jen na víc, než se zatím zdálo? Vypadá to tak. Aspoň podle debaty dvou zbylých kandidátů na post šéfa Fotbalové asociace ČR se zdá, že nás mohou čekat jen lepší časy.
Poté, co Vladimír Šmicer nečekaně zařadil zpátečku, stáhl kandidaturu a proti Karlu Poborskému podpořil Petra Fouska, předvedli oba pozůstalí v televizní debatě, jak se při takové akci chovat.
Připadalo mi dokonce, že oba mají kromě svých velkých ambicí na mysli prospěch obecný, což se v těchto krajích nestává tak často. Nesnažili se hlasitě a nekompromisně prosazovat své názory. Nikdo nikoho nepřekřikoval, nesnažil se ho ztrapnit, urazit, zesměšnit, chytat za slovo, skákat do řeči...
Zkrátka pohoda. Na to přece z debat, jichž se hojně účastní naši volení zástupci, hlavně ti nejvyšší, nejsme zvyklí.
Pohled na fotbal bývá mnohdy přezíravý - zhruba na: "no jo, kopačky." Tady šly kopačky příkladem. Bývalý reprezentant i zkušený funkcionář se chovali podle fair play. Říkali to, co mají v programu, co chtějí změnit, dokonce i jaký na to i tamto mají názor. Nenaváželi se jeden do druhého. Takže, fakt, nuda, řekne si divák vyškolený politickou elitou.
Nakonec to na mě působilo dojmem, že těm dvěma opravdu jde jen o fotbal. Až si podezíravě říkám, jestli to nebyla jen dobře zvolená taktika, která může 3. června v Nymburku přinést důležité hlasy nerozhodnutých.
Ať je to, jak chce. Na první pohled to vypadalo, že se spolu baví dva slušní lidé, což u spousty tuzemských televizních besedníků říct nejde ani s přimhouřením všech očí, včetně kuřích.
A to může být dobrá zpráva nejen pro český fotbal, protože i se slušností se dá dojít daleko. V tomhle případě až na post předsedy FAČR.
Ono je dobře, připomenout si starou pravdu: buď na lidi slušný, když jdeš nahoru, mohl bys je potkat až půjdeš dolů.
Tak na shledanou...
