Následuje
Vertikal

BLOG: Vrba chladí hlavy, Stramaccioni chválí a Šilhavý má podporu

V Plzni se hrálo o titul, ale trenér Pavel Vrba to po výhře nad Slavií popřel. Je jasné, že matematicky to nelícuje. Ve hře je sedmnáct kol, to je 51 bodů a stát se může cokoliv. Ale rozjetá plzeňská mašina by se musela nejspíš zadřít, aby jí titul vyklouzl.

Andrea Stramaccioni
zdroj: ČTK autor: Luboš Pavlíček

Zkušený kouč však moc dobře ví, že musí udržet divochy typu Limberský a spol. plně soustředěné na další zápasy, když ze všech stran slyší, že už vlastně mohou slavit. A to někteří umějí hodně dobře.

Mě však stále ještě zajímá stále méně a méně zajímavý osud Sparty, jejíž ztráta na Viktorii je už propastných sedmnáct bodů.

Když jsem po minulém kole fotbalové ligy poslouchal Milana Baroše, který po těsné prohře se Spartou hovořil o tom, že v Praze na Letné je už jen průměrný tým, s nímž měli bodovat, vzpomněl jsem si na dávné žalmy soupeřů pražského celku, kteří vzpomínali, jak cestou na Letnou už na předměstí v Průhonicích prohrávali 0:2.

Utkání Zlín - Sparta
zdroj: ČTK/Glück Dalibor

Ale časy se mění. Poté, co Sparta jen remizovala ve Zlíně 2:2, jsem si zase vzpomněl na hlášku z divadelní hry Davida Drábka – Ještěři: "Jde z tebe strach jako z mého podpaží." Tak nějak to nejspíš dnes v Průhonicích soupeři Sparty cítí.

Co dodat? Taky nic příjemného, ale srovnat se to nedá. Zvláště když nemůže hrát Tomáš Rosický, který sám dokáže zvýšit úroveň hry z nuly na tři body jako před týdnem proti Baníku.

Ovšem Andrea Stramaccioni si žije svůj svět. Hovoří o projektu, který se daří. Chválí hráče za výkon, i když myšlenku ve hře hledáte hodně těžko.

A u italského kouče by mě velmi zajímalo, jestli sám věří tomu, co říká. Anebo možná, že ho opravdu nic nevykolejí, když už dávno překročil Rubikon a zjistil, že překvapivé ztráty bodů už nikoho nepřekvapí. Stejně jako výkony drahých posil, které v sestavě protáčí jako na kolotoči.

Přesto je mi sympatické, že se týmu stále zastává. Na druhou stranu - co má dělat, vždyť za vším stojí právě on.

Když po zápase s Baníkem Rosický zamračeně říkal, že v první půli se hráči schovávali a nechtěli míč, a brankář David Bičík dodal, že se Spartě nikdy nestávalo, aby v utkání dvakrát prohrávala, tak asi něco není v pořádku.

Italský sympaťák sice zůstává v klidu, ale staré české přísloví hovoří o tom, že ryba smrdí od hlavy, a to nejspíš platí i v Itálii. Kam se patrně Stramaccioni vrátí dřív, než počítal.

V opačném případě bych zase musel ocenit pevnou víru majitele a mecenáše klubu Daniela Křetínského, který už nyní dává italskému spasiteli českého fotbalu větší prostor, než bývá nejen v našich krajích zvykem.

Andrea Stramaccioni a Jaroslav Šilhavý
zdroj: ČTK, ČT sport

To ctí i Jaroslava Tvrdíka, který sice ve Slavii nedisponuje svými ale čínskými prostředky, což je nesporně daleko příjemnější. A i proto může s lehčím srdcem podržet mírně rozviklanou židli kouče Jaroslava Šilhavého.

Ten toho předvedl ve Slavii už dost na to, aby si to zasloužil. A chybu občas udělá každý. Nesmějí se ale moc často opakovat, protože tady v tom případě opakování matkou moudrosti rozhodně není.

Možná je to dobrá zpráva pro české trenéry obecně. Zvláště, jestli se ukáže, že trpělivost se vyplácí.

Zdroj
ČT sport

Hlavní zprávy