BLOG: Popletení hledači talentů. Analýza nákupů fotbalové Sparty

Je to téma, o kterém fanoušci dlouhodobě diskutují a na Spartě nenechávají nit suchou. Já se ale na následujících řádcích chci vyhnout dojmům a pokusím se rozebrat dostupná fakta. K této drobné analýze se odrazím od přestupů Sparty počínaje létem 2012 a konče létem 2015. Zaměřím se na nákupy a v potaz nebudu brát hostování.

Sparta si ve sledovaném období pořídila 29(!) hráčů. V následující tabulce je jejich přehled a také počet zápasů, které za Spartu stihli odehrát.

*minulou sezonu hostoval, ted jednička, nemá bilanci na pozitivní hodnocení, ale objektivně nejde hodnotit negativně

Hodnocení toho, jak kvalitní posilou ten který hráč byl, je komplikované. Pro účely této analýzy jsem si ale vzal nejjednodušší možné objektivní kritérium – počet odehraných zápasů, přičemž pro označení dobrý přestup (normálním písmem, netučně) potřebuje hráč aspoň 20 zápasů za sezonu (resp. 10 za polovinu sezony). O kvalitě hráče a jeho zapracování do týmu samozřejmě svědčí mnoho dalších faktorů, ale odehrané zápasy jsou základ. Navíc kritérium 20 zápasů je velmi mírné, protože třeba v minulé sezoně se počet utkání Sparty šplhal k šedesáti. Námitkou by mohlo být to, že hráč ve sledovaném období nejen přišel, ale se ziskem zase odešel pryč a tím se také vyplatil – tuhle výtku ale rovnou můžeme smést ze stolu, protože se to u žádného z hráčů v tabulce nestalo.

I přes mírnost nastaveného kritéria je vidět, že víc než polovina sparťanských nákupů (16) je propadák. Jinak řečeno – kdybyste svému známému, který vůbec nerozumí fotbalu, postupně předčítali jména potenciálních posil a on by si u každé hodil mincí, jestli ji koupit nebo ne, měl by o trochu vyšší úspěšnost, než jakou vykazuje vedení Sparty.

Věci je dobré zasadit do kontextu. A tak jsem se podíval do konkurenční Plzně a podle stejných kritérií zhodnotil za stejné období příchody do Viktorie. Připomínám, že jde o tým, kterému se často vyčítá přestárlý kádr a nedostatečná obměna týmu.

Na plzeňské bilanci si nejdřív všimněte, jak mírné zvolené kritérium odehraných zápasů je – do skupiny dobrých přestupů se dostanou i ne úplně povedené nákupy jako Mahmutovič nebo Pilař. Ale je to stejné hodnocení jako u Sparty, takže žádná nespravedlnost.

Plzni se sice na rozdíl od letenských občas stane, že přivede hráče, který si nekopne ani jednou, jsou to tím pádem o fous větší přešlapy než u Sparty. Na druhou stranu je to vzhledem k obecně mladším posilám v porovnání s pražským klubem logické.

Plzeň ve sledovaném tříletém období koupila 23 fotbalistů, z nichž za propadák můžeme označit 9. Procentuálně tedy Viktorii za ony tři roky vyšlo 61 % příchodů, zato Spartě jen 41 %. Pokud tedy občas někdo tvrdí, že oba čeští giganti nakupují stejně špatně, prostě to není pravda. Sparta má řečí čísel za poslední období mnohem horší strategii vyhledávání posil.

Ještě jedna zajímavá věc – zatímco Plzeň ve sledovaném období protočila celkem 4 trenéry (Vrba, Uhrin, Koubek, Krejčí), Sparta jen 2 (Lavička a Ščasný). I proto by se dalo čekat, že posily bude lépe zabudovávat Sparta, kde trenéři mají víc času na práci s novými hráči. Jenže kdepak.

Ale konec porovnávání a zpátky ke Spartě. Co ještě je patrné z pohledu na tabulku jejích příchodů? Třeba to, že výrazný sešup v kvalitě příchozích hráčů nastává od léta 2014. Od té doby se úspěšnost sparťanských příchodů ještě výrazněji snížila. Jasně to potvrzuje třeba seznam posil z loňského léta – přišlo celkem 10 hráčů, dnes už jsou z nich ve Spartě jen dva.

Další zajímavý výstup přehledu sparťanských posil svědčí o úspěšnosti zahraničních akvizic Sparty. Správně tipujete, že není zrovna valná. Ve sledovaném období letenští přivedli celkem 13 cizinců, z nichž jen 3 splňují nastavená kritéria (2 z nich, Fatai a Konaté, už navíc na vlastní žádost (sic) v kádru Sparty nejsou). To může svědčit o špatné volbě hráčů anebo o tom, že se s nimi ve Spartě nesprávně pracuje. A nejspíš to bude kombinace obojího.

Jak je možné, že klub velikosti Sparty má podobně mizernou bilanci? Několik indicií napovídá tomu, že na Letné se dostatečně nevěnují vyhledávání a dlouhodobému sledování hráčů. Pro rychlý příklad si můžeme zajít do doby, kdy Spartu posílil Lukáš Mareček. Tehdejší trenér Lavička o něm řekl: „Před odchodem do ciziny to byl velký talent. Nyní se naskytla možnost ho získat. Přichází do rozjeté sezony, dáváme si prostor, abychom se navzájem seznámili, aby si osahal prostředí a abychom jej měli možnost poznat a využít nejlépe jeho schopností.“ Jinými slovy řečeno - Sparta Marečka přivedla bez toho, aby trenér dopředu znal jeho silné stránky, bez toho, aby ho sportovní úsek klubu měl nastudovaného. Snad i proto pak ve Spartě dlouho nevěděli, kam vlastně Marečka postavit.

Z aktuálních přestupů se dá zmínit třeba případ Steinhöfer. Německý obránce dostal po hlasování sportovní komise Sparty loni v létě přednost před Vjačeslavem Karavajevem. Těžko soudit, jaký rozumný sportovní důvod může existovat k tomu, že dáte přednost hráči, který za posledních pět let vystřídal šest klubů, před někým, kdo stabilně a často nadstandardně kope v české lize. Je to prostě další dílek do skládačky sparťanského přestupového chaosu. Že to byla špatná volba, ukázal další vývoj.

Všechny tři způsoby jsou jistě legitimní, ale nemůžou fungovat samy o sobě. Ke každé z nich by měl být připojený systém dlouhodobého sledování hráče, což se prostě minimálně u fotbalistů přicházejících ze zahraničí neděje. Tedy možná ano, možná Sparta potenciální posily opravdu dlouhodobě sleduje a já jí předchozí větou křivdím. V tom případě je to ale vzhledem k tomu, jak neúspěšné jsou sparťanské nákupy, ještě horší.

Výše zmíněným třem technikám vyhledávání hráčů se mimochodem ve sledovaném období vymyká pár výjimek. Třeba Marco Paixao. Na Letné vám to nikdo nepřizná, ale tohoto chlapíka si Sparta nejspíš vyhlédla jen díky diskutujícím fanouškům. Pokud jste nečetli, doporučuji se podívat zde.

 To co jsem popsal, není obecně vzato nic nového, většina fotbalové veřejnosti by asi Spartu za její přestupovou politiku nepochválila. Mým cílem nicméně bylo pokusit se poskytnout jasná a nesporná čísla. Taková, která ve výsledku napovídají, proč Sparta dlouhodobě nedokáže držet krok s fotbalovou Evropou a poslední dobou ani s Viktorií Plzeň.

Co s tím? Třeba se trend posledních let jako mávnutím kouzelného proutku otočí, ale spoléhat se na to nedá. Mnohem jistější by pro Spartu bylo, kdyby si sama udělala podobně nezaujatou analýzu a bez milosti by nespolehlivé nákupčí stojící za nastíněnými přešlapy zbavila zodpovědnosti za příchody hráčů.