BLOG: Jarolím, Zeman či Trpišovský. Kdo má převzít reprezentaci po Pavlu Vrbovi?

Debata o novém trenérovi české reprezentace zatím probíhá bez jasných obrysů. Doposud totiž stále není jisté, zdali vůbec Pavel Vrba národní tým opustí, a málo se diskutuje i o tom, jaké úkoly by měl mít nový trenér, ale i případně ten stávající.

Českou reprezentaci čeká generační výměna. Jaroslav Plašil a David Lafata už v národním týmu skončili a další se k nim zřejmě přidají. Na Euro ve Francii Češi vyslali třetí nejstarší tým, v utkání proti Chorvatsku bylo v základní jedenáctce sedmi hráčům 32 a více let. To je jasný signál k tomu, že národní tým v následujícím cyklu omládne.

Ať už se trenérem stane kdokoliv, povede mladý tým, který ještě nebude mít dostatek zkušeností. Na druhou stranu se může opřít o jádro z týmů loňské jednadvacítky a devatenáctky, která v roce 2011 vyhrála stříbro.

Hráči jako Kadeřábek, Kalas, Brabec, Krejčí, Skalák, Frýdek a další mají zažitý aktivní způsob hry s vysokým presinkem a rychlým přechodem do útoku. Přesto bude reprezentace možná muset věnovat jeden cyklus tomu, aby se tým s herním pojetím dále sžíval a získával zkušenosti na nejvyšší úrovni.

Náročný styl hry by ale měl být pohledný pro příznivce, kteří by tak mohli dát týmu trpělivost a prostor. Plody práce by reprezentace mohla sklízet na příštích turnajích – podobně jako se to povedlo třeba i Chile v posledních osmi letech. Mládežnické reprezentace by tak musely také vypomoci a připravovat hráče pro seniorský tým.

Proto je zřejmě zapotřebí trenéra, který by měl zkušenosti s mladým týmem a nehleděl by primárně na výsledky. Zároveň by pro reprezentaci bylo prospěšné, kdyby stavěla podobné základy i pro mládežnické výběry a seniorský trenér by v tomto ohledu byl nápomocný. Kdo je ale nyní mezi kandidáty a jak by se na místo reprezentačního trenéra hodil?

Karel Jarolím (59 let, současné působiště: Mladá Boleslav)

Zřejmě největší favorit fotbalové asociace. Zkušený kouč, který vyhrál dva tituly se Slavií a z Mladé Boleslavi vybudoval nejofenzivnější tým loňského ročníku Synot ligy. Oba týmy praktikovaly velice pohledný fotbal, který by mohl těšit i české fanoušky.

Největší otázka u autoritativního kouče se ale týká jeho komunikace se svěřenci a také vztahu k mladým hráčům. Za Jarolíma sice zažili výkonnostní skok hráči jako Švento, Skalák či Čermák, většinou ale trenér věří spíš zkušenějším fotbalistům. Jednou z jeho velkých kaněk ve Slavii je pak naprostá ignorace výborných odchovaneckých ročníků v čele s Váchou, Dočkalem, Kovaříkem, Hanouskem a dalšími.

Jindřich Trpišovský (40 let, současné působiště: Liberec)

Existují pochybnosti o tom, zdali se trenér s jedinou sezonou v Synot lize v zádech popasuje se skokem k národnímu týmu. Jindřich Trpišovský možná nemá takové renomé a zkušenosti, jaké by měl v očích části veřejnosti mít. V ostatních ohledech ale jasně splňuje profil trenéra, kterého česká reprezentace potřebuje.

Trpišovský dokázal v mimořádně skromných podmínkách vybudovat dva skvělé týmy – jak herně, tak výsledkově. Na Žižkově semknul mužstvo, které kvůli finančním problémům nedostávalo několik měsíců zaplaceno, přesto tady vychoval celou řadu hráčů pro první ligu. Během několika týdnů v Liberci vystavěl téměř zhola nový tým, který ihned postoupil do základní skupiny Evropské ligy a vyhrál i v Marseille. Po odchodu největších opor Šurala a Pavelky se Liberec znovu sehrál a nakonec skončil v lize třetí.

To dokazuje i sílu Trpišovského vštěpit týmu v krátké době nejdůležitější principy hry, což je na reprezentační úrovni velmi důležité. Týmy složené převážně z mladých hráčů hrály pod Trpišovským podobný náročný styl fotbalu, který by mohla praktikovat i reprezentace.

Pavel Vrba (52 let, současné působiště: český národní tým)

Vyloučeno samozřejmě není ani setrvání trenéra Vrby u národního týmu, byť šance jsou kvůli finálním jednáním s Machačkalou minimální. Vrba by se musel vyrovnat s kritikou národního týmu po Euru a hlavně s faktem, že veřejnost nese nelibě jeho kariérní veletoč. Ještě před necelým týdnem trenér ujišťoval, že není důvod, proč by odcházel od národního týmu.

Pavel Vrba je ale stále zřejmě nejlepším koučem, kterého země v současnosti má. Pro další cyklus by mu navíc mohlo pomoci, kdyby jasně vyhlásil, že primárním úkolem je vybudovat nový tým a nastavit systém hry. Toho je stále bezpochyby schopen. Je ale i otázka, jak budou na další spolupráci naladěni hráči, na jejichž kvalitativní úroveň si Vrba po Euru stěžoval.

Zdeněk Zeman (69 let, bez angažmá)

Jméno Zdeňka Zemana vyskakuje prakticky pokaždé v diskuzích o možném novém trenérovi národního týmu. Jestli ale někdy byl čas, kdy by jeho angažmá u reprezentace mělo největší smysl, je to nyní. Bylo by kontraproduktivní, aby byl Zeman stavěn do role dalšího mesiáše, který by reprezentaci spasil. Bývalý trenér AS Řím, Lazia či legendárního týmu Foggie je už dnes v 69 letech přece jen zřejmě za zenitem. Stále by ale bylo nemístné podceňovat vliv, jaký by mohl na národní tým mít.

Příští kvalifikační cyklus bude první po dlouhých letech, kdy nejde o okamžitý výsledek, ale o vtisknutí tváře – a jestli něco Zemanovy týmy vždy měly, pak je to právě jasný herní styl. Radikální ofenzivní týmy s fixním rozestavením 4-3-3 vychovaly celou řadu skvělých hráčů v minulosti i pro dnešní fotbal – Tottiho, Nestu a Nedvěda, ale i Verrattiho či Insigneho.

Mladí hráči národního týmu, kterým se nedá upřít disciplína a profesionální přístup, by zároveň těžili z inspirace, kterou jim Zeman může předat. Na druhou stranu, někteří talentovaní hráči v AS Řím už na jeho striktní metody neslyšeli a trenér nebude mít v reprezentaci prostor na vyčerpávající tréninky a kontinuální práci. Nehledě na to, že jeho angažmá bude zřejmě politicky neprůchodné. I kdyby ale následující dva roky nevyšly výsledkově, Zeman by mohl ukázat cestu, která pomůže i jeho následovníkům. Tak jako se to třeba u Chile povedlo Marcelu Bielsovi.

Jaroslav Hřebík (67 let, generální sportovní manažer Sparty Praha)

Jednoznačně jeden z největších fotbalových odborníků v českém fotbalovém prostředí. Generální sportovní manažer Sparty, kde úspěšně dohlíží na výchovu mladých hráčů, má na svědomí poslední největší úspěch českých reprezentací – jako trenér dovedl devatenáctku ke stříbru na mistrovství Evropy. A jestli jsou nyní v české reprezentaci mladí hráči, velká část z nich prošla právě pod Hřebíkovým vedením.

Hřebík by byl pro reprezentaci ideálním člověkem, který by dohlížel na sportovní koncepci od juniorských národních týmů až po reprezentační áčko. Existuje ale otázka, jak by Hřebík dokázal komunikovat se všemi hráči v národním týmu a také jak by na jeho příchod reagovala část fotbalové veřejnosti. I kvůli tomu byla devatenáctka za posledních deset let i jeho jediné angažmá v pozici hlavního trenéra. Stříbrná generace hráčů má ale k Hřebíkovi značný respekt, navíc GSM Sparty jasně věří mladým hráčům, na nichž by reprezentace stejně musela stavět.

Ivan Hašek (52 let, Fujairah SC, UAE)
Karel Krejčí (47 let, asistent trenéra reprezentace)
Vítězslav Lavička (53 let, trenér české reprezentace U21)

Ani jeden z kandidátů příliš nepřesvědčuje, že by byl jasnou volbou pro reprezentaci. Karel Krejčí sice loni převzal Plzeň a vyhrál s ní titul, herně ale jeho tým moc nezářil. Navíc se očekává, že trenér odejde s Vrbou do Machačkaly.

Ivan Hašek už svou možnost trénovat reprezentaci měl. Po nepovedeném působení Petra Rady jí dokázal hned dodat jistou dávku herního umu. Veřejnost ale stále nezapomněla na jeho nečekaný úprk z čela fotbalové asociace, který Haškovi příliš důvěryhodnosti nedodává. Trenér navíc už téměř deset let spokojeně působí na Arabském poloostrově. Je tedy také otázka, zdali by Hašek měl vůbec motivaci vracet se do českého prostředí.

Vítězslav Lavička ukázal své kvality při působení ve Spartě, a i jeho jednadvacítka se zatím drží na čele kvalifikační skupiny a porazila třeba i Belgii. Dokáže vychovávat mladé hráče a má o nich velký přehled. Zároveň ale na Letné panovaly pochybnosti o tom, zdali dokáže na své svěřence více zatlačit, když je to potřeba. Těžko se vysvětluje i to, proč skvělý kádr Sparty, který proletěl domácí ligou před dvěma lety, Lavička nedostal do Ligy mistrů. V rozhodujících momentech přicházela opakovaná selhání.

Zahraniční trenér

Kolonka "zahraniční trenér" se v diskuzích o novém kouči objevuje pravidelně, stejně jako jméno Zdeňka Zemana. Je ale tak tajemná, jak jen může být. Neexistuje jasná představa, koho ze zahraničí si česká reprezentace může dovolit, ani kdo by takovým trenérem měl být. Kvality českých koučů rozhodně nejsou na malé úrovni, proto by je zahraniční kouč musel převyšovat – ať už úspěchy a renomé nebo odpovídajícím profilem.

Česká asociace by navíc musela sáhnout ještě hlouběji do kapsy než u Pavla Vrby, který má fixní plat okolo 6 milionů ročně. Zahraniční kouč se slušným jménem by ale nebyl natolik nedostupný, jak se může zdát. Albánie svému italskému trenérovi Giannimu De Biasimu platí téměř o 1,5 milionu korun víc než česká reprezentace Vrbovi. Albánie přitom má daleko menší finanční možnosti než FAČR, který operuje s příjmy okolo 600 milionů korun.

Otázka je, který trenér by za odpovídající plat byl dostupný. Spekulovalo se i o Felixi Magathovi, ten ale už dříve odešel do Číny, takže je jisté, že finanční možnosti českého svazu rozhodně nejsou mizivé. Fantastickým tahem by bylo angažmá Marcela Bielsy, který nastartoval velké úspěchy Chile, kde dostával ročně okolo 20 milionů korun. Jeho angažmá by mělo podobný záměr jako třeba u Zemana. Existovala by ale větší jistota toho, že by kýženého úspěchu s českým týmem dosáhl.

To je ale zřejmě nerealistická představa. Kdyby se FAČR opravdu ohlížel za hranice, díval by se zřejmě především do německého prostředí, kde spousta kvalitních trenérů čeká na šanci. Těžko si ale představit, že by asociace zlákala vycházející trenérskou hvězdu bundesligy – takříkajíc nějakého nového Thomase Tuchela. A pouze zaplácnout pozici velkým jménem, které už má to nejlepší dávno za sebou, by také nebylo příliš k prospěchu věci.