Ještě v listopadu při své první štaci na postu hlavního trenéra v první lize marně čekal na první bod. "Nečekáme na zázrak, je to o tvrdé práci," tvrdil tehdy Jiří Jarošík, nový kouč Teplic, a zůstával přesvědčený, že jde správnou cestou. A vyplatilo se. Z posledních pěti zápasů jeho celek získal dvanáct bodů a jako jediný tým vyhrál v lize na jaře oba zápasy, v tabulce už je třetí od konce.
Co se stalo s teplickým týmem? "Měli jsme na podzim i trošku smůly. Ale pak jsme v zimě jeli na soustředění do Turecka, měli jsme těžké soupeře, míchali sestavou a bylo vidět, že každý, kdo nastoupil, chce hrát. A úroveň šla nahoru," vysvětluje čtyřiačtyřicetiletý trenér.
Ten radil hráčům, aby se soustředili jen na sebe, a oni si to vzali za své. "Dobře trénovali a pochopili, že to funguje. Přišli kluci, kteří jsou dobří do kabiny. Zvýšili konkurenci. Dřív tu byl takový jako klid, všichni byli spokojení – takové spící království. Tak jsme ho trochu probudili," tvrdí bývalý reprezentant, který si během kariéry zahrál i za Chelsea a tituly má z Česka, Anglie, Skotska i Ruska.
Když se nedaří, je to stejné v Barceloně i v přeboru
Když přišla řeč na to, zda cítil podporu z vedení klubu, když se poměrně dlouho nedařilo, chvíli hledal odpověď. "My jsme nastoupili do klubu v rozehrané soutěži, nikoho jsme si nemohli přivést, někteří lídři týmu byli zranění. Ale to nám možná nakonec i trochu pomohlo, protože kdybychom měli všechny k dispozici a nebyly by výsledky, tak bychom to měli daleko těžší," potvrdil, že největší podporu vedení má trenér vždycky, když se vyhrává. "Ale to je normální. Když nehrajete dobrý fotbal a nemáte výsledky, tak vás nepochválí v Barceloně ani v okresním přeboru," dodává s nadhledem.
Tým začal postupně tvarovat podle svých představ. "Chtěli jsme přežít do zimy. Zjistit, jací jsou tam fotbalisti, ale hlavně, jaký mají charakter – jací jsou to bojovníci. To nám podzim ukázal. Trochu jsme to vyměnili a myslím, že si to sedlo. Přibývá dobrých tréninků, vidím, že to kluci pak dávají do zápasu, což je nejdůležitější. Soustředit se na sebe, makat a pak můžete v Česku porazit každého," tvrdí, co dělá s fotbalisty víra ve vlastní sílu.
V Ostravě mohli, proti Karviné musí
Jarošík však nevidí zdaleka všechno pozitivně. "S Bohemkou jsme nic moc nepředvedli, ale ona taky ne. Byl to pro nás ale důležitý zápas," vrátil se k ubojované výhře 1:0 v úvodním utkání jarní části ligy.
V Ostravě už to v sobotu bylo lepší, i když... "Prvních dvacet minut se mi taky nelíbilo, byli jsme ustrašení, prohrávali souboje. Pak kluci zjistili, že to jde, a začali hrát fotbal. A myslím, že jsme je přehráli," řekl chlapík, který si zahrál i španělskou ligu.
Chce vyhrávat. A proto ani do Ostravy nepřijel hrát na remízu. "Každý zápas chci vyhrát. Řekl jsem klukům, že si to jdeme rozdat fifty fifty, a když budou lepší, tak nás holt porazí. Neměli jsme co ztratit, jen získat. A přivezli jsme tři body," vyjmenovává jarní plusy.
O nadcházejícím víkendu čeká teplický celek hodně důležitý zápas s Karvinou, který bude podle Jarošíka úplně jiný než ten ostravský. "V Ostravě jsme mohli jen získat, teď budeme muset. Ten zápas je pro Karvinou asi poslední šance. My máme trochu bodový polštářek. Možná ten zápas nebude moc fotbalovej, bude se hrát o body. To víme oba a musíme se na to připravit. Budeme hrát na vítězství," řekl Jarošík.
Bez velkých posil
Přitom v zimě nepřišly do Teplic žádné velké posily. Na poslední chvíli dorazil na hostování devatenáctiletý útočník Sejk z béčka Sparty, před ním Žák z Prostějova i Černohorec Bolejvič. Zdánlivě nic moc.
"Jednoho známějšího fotbalistu jsme měli na mušce, ale to nevyšlo," vzpomínal Jarošík a hned dodal, že ani Teplice nemají na rozhazování. "Ale jsem rád, že jsem přivedl kluky, které jsem si vybral a o nichž jsem věděl, že budou dobří do kabiny. I když trošku s otazníkem, jak dopadnou herně. Protože přechod z druhé do první ligy není jednoduchý. Zatím se to ale vyplácí a doufám, že to vydrží," říká mladý kouč.