BLOG: Další trenér končí, ale problém Sparty je nejspíš jinde
Je to marný, je to marný, je to marný... Půjčil jsem si citát z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje, protože mám pocit, že v Praze na Letné je to opravdu marnost nad marnost. Slavný klub čeká na titul už osm let a po neděli, kdy schytal v Plzni nářez 0:3, už je jisté, že čekat bude dál. A tak nějak mám z toho všeho pocit, že si ani moc neuvědomují, že jen čekat a střídat trenéry nestačí. I když dnešní konec Pavla Vrby byl jen logickým řešením situace.
Sparta před čtyřmi lety opustila myšlenku na razantní mezinárodní cestu k fotbalové nesmrtelnosti, na kterou měl klub přivést italský kouč Andrea Stramaccioni. Ten si prosadil zahraniční posily všeho druhu a celému sparťanskému systému za necelý rok své působnosti zasadil těžký úder. Od té doby byl Pavel Vrba už šestým koučem, který vyhlašoval před sezonou útok na titul a... Nic. Ani titul, a bohužel často ani hra. A situace se opakuje i v tom, že Michal Horňák během té doby zaskakuje u týmu za odvolaného trenéra už podruhé.
Jestli je třeba na něco upozornit, tak na to, že orientace vlastníka Sparty Daniela Křetínského v byznysu je naštěstí pro Spartu nezpochybnitelná, takže stále zbývají peníze na fotbal. V něm je ale tak trochu stále brán za bašťouna. Kdo neví, kdo je bašťoun? Nevadí, Křetínský asi také ne. A proto si někdy nechá dost dobře poradit a jindy zase s pocitem, že už se ve fotbale za ty roky a stovky investovaných milionů vyzná, rozhodne sám. Výsledek bývá bohužel pro Spartu stejný.
Konec Vrby a budoucnost Sparty řešil i nový Fotbal fokus podcast:
Ladislav Vízek, bývalý fotbalový reprezentant, který často působí jako fotbalový kritik, už po Stramaccioniho odchodu říkal, že vyčistit ten Augiášův chlév, jenž po něm v Praze zůstal, bude trvat hodně dlouho. Ale nejspíš sám nečekal, že to bude až tak náročné. Teď už je ale asi problém někde jinde.
Odborníci i fanoušci žasnou nad kolísavými výkony stylem: jednou tak, jindy onak. I zkušený a uznávaný kouč Vrba po propadáku v Plzni prohlásil: "Nedokážu si vysvětlit, proč jsme odehráli tak špatný zápas." No, když už to netuší ani on, tak asi přišel vyhazov správně. Mimochodem, mluvilo se o něm už pár týdnů, včetně toho, že už se pro něho chystá smlouva v Baníku Ostrava.
Někteří bývalí hráči Sparty tvrdí, že to, jak se prezentují někteří z jejich současných následovníků, se za Spartu, jíž se říkávalo "železná", nebojuje. Bez nasazení a zdánlivě i bez zaujetí.
Další znalci poměrů v tuzemském fotbalovém rybníku dodávají, že místo statisícových fixních platů by měli mít hráči nižší základ a vyšší prémie, aby se zvýšila jejich motivace a hlad po úspěchu. Těžko říct, kdo má pravdu.
Sparta má úspěšnou fotbalovou akademii, béčko hraje špičku druhé nejvyšší soutěže, na Letné mají nejlepší odborníky i mezi skauty, ale v lize to moc vidět není.
Lumír Mistr, bývalý sparťanský fotbalový kouzelník, si před pár dny, kdy ještě trochu věřil v titul, posteskl nad malou odvahou fotbalistů Sparty. "Málokdo z nich něco zkusí. Je fakt, že se to třeba dvakrát nepovede, ale potřetí jo. O tom je přece fotbal," řekl.
Protože je to krásná hra a ti, kdo se v ní chtějí dostat do špičky, musejí nejen umět kopat, zpracovat balon na prsa, přilepit míč na kopačku a udělat zidanovku, ale také unést tlak, který na ně na špičkové úrovni automaticky padá. Musejí mít v hlavě srovnané, co vlastně chtějí.
Bývalý špičkový tenista a dnes úspěšný trenér Jiří Hřebec mi například o tenise řekl: "Devadesát procent úspěchu je v hlavě – forhend, bekhend a servis dneska umí skoro každý."
A mně přijde, že na Letné to ještě stále nefunguje tak, jak by mělo.
A o forhend a bekhend nebo zidanovku tu nejde. Vedení klubu by se mělo hlavně postarat, aby tu vzniklo prostředí, v němž bude radost fotbal hrát a pro diváky bude radost se na něj chodit dívat.
Zatím z něj poměrně pravidelně odcházejí jen trenéři a spokojení určitě nejsou. Už jich bylo dost, a tak je nejspíš chyba někde jinde.
