Znovu těsný finiš na Amstelu. Kwiatkowski po dvacetikilometrovém úniku předčil Cosnefroye

"Byl to hrozně náročný finiš. Mně šlo jenom o vítězství, kvůli tomu jsem tam byl. V cíli jsem byl nejdřív velmi smutný, všichni se mnou počítali, že to zvládnu. Pořád tomu nemůžu uvěřit, po loňsku vím, že se s euforií musí počkat, tak snad nepřijdou s tím, že jsem přeci jen prohrál," hodnotil vítězství Kwiatkowski.

Třetí dojel Tiesj Benoot, až čtvrtá příčka zbyla na největšího favorita Mathieua van der Poela. Kwiatkowski vyhrál nejslavnější nizozemský závod podruhé, poprvé se mu to podařilo v roce 2015. Za poslední desetiletí je kromě Philippa Gilberta a Enrica Gasparotta jediným cyklistou, který dokázal výhru v provincii Limburg zopakovat.

Jak závod probíhal?

Nizozemská jarní klasika nachystala pro závodníky trasu dlouhou 254 kilometrů, na které museli překonat 33 stoupání, hned třikrát pak slavné kopce Bemelerberg, Cauberg a Geulhemmerberg. Z hlavního pole založila únik dne šestice závodníků – Owain Doull, Johan Jacobs, Emils Liepinš, Luca Rastelli, Ide Schelling a Aaron van Poucke.

V pelotonu chyběl obhájce loňského supertěsného vítězství Wout van Aert, který se před Flandrami nakazil koronavirem a nestihl se dát do pořádku. Naopak na rekordní páté vítězství mohl teoreticky pomýšlet jiný Belgičan, devětatřicetiletý Philippe Gilbert, který se po sezoně rozhodl ukončit kariéru.

Společnost na čele závodu se rozrostla asi 100 km před cílem, kdy aktivně nastoupil rekordman v hodinovce Victor Campenaerts a společně s Nathanem Van Hooydonckem dojeli zbytek uprchlíků. Únik, který v tu chvíli měl náskok jen 30 sekund, se pelotonu začal znovu vzdalovat.

Trasa plná kruhových objezdů, ostrůvků a úzkých pasáží tak typických pro Amstel Gold Race si vyžádala několik pádů. Na zemi skončil černý kůň závodu Andrea Bagioli a fotící divák poslal ve druhém stoupání na Bemelerberg z kola i Jacka Haiga.

Tým Ineos Grenadiers vysokým tempem roztřídil hlavní skupinu a 45 kilometrů před finišem ukončil také působení úniku. S každým dalším krátkým, ale prudkým stoupáním zůstávalo adeptů na vítězství méně. Po Keutenbergu zbylo v čele už jen jedenáct jezdců, ve druhé skupince se držel Zdeněk Štybar.

Legendární Cauberg, který býval v posledních letech tradičně posledním kopcem, se v letošní edici jel jako předposlední, 25 kilometrů před koncem závodu. Vedoucí závodníci stoupání pojali strategicky a zbýval už jen poslední 1200 metrů dlouhý Bemelerberg 7 kilometrů před páskou.

Při zvonění do posledního okruhu se dopředu vydal Michal Kwiatkowski, na kterého se dotáhl pouze Benoit Cosnefroy. Skvělou práci Ineosu znovu potvrdil Tom Pidcock, který ve stíhající skupině usilovně pracoval na tom, aby jeho týmový kolega zůstal první.

A to se podařilo. Kwiatkowski se v cílové rovince vyvezl za Cosnefroyem a cílovou pásku proťali takřka zároveň. Po dojezdu se nejdříve radoval Francouz, který do cíle na poslední chvíli hodil kolo, ale fotofiniš ukázal těsné vítězství jednatřicetiletého Poláka.

Cavalliová zaskočila sprinterky dva kilometry před finišem

Ženskou edici Amstel Gold Race ovládla Marta Cavalliová z týmu FDJ. Čtyřiadvacetiletá Italka se vydělila ze skupinky favoritek necelé dva kilometry před cílem a s rukama nad hlavou si užila největší vítězství své dosavadní kariéry. Domácí Nizozemka Demi Volleringová se musela po pozdním spurtu spokojit s druhou příčkou, stejně jako v loňském ročníku.

"Mohu jednoznačně říct, že je to moje největší výhra v životě. Musím poděkovat našemu sportovnímu řediteli, když jsme naposledy vyjely na Cauberg, popohnal mě skrze rádio kupředu," řekla Cavalliová po závodě.